O volbách se mluví nejen mezi dospěláky. Možná jste se zúčastnili třídních voleb, kde jste si zvolili svého zástupce do školního parlamentu, ale víte, jak to doopravdy chodí při dospěláckých volbách? A kdo rozhoduje v naší zemi? Co je to politická strana a volební program?
Toto video nám jednoduše a rychle pomůže pochopit, co to ty dospělácké volby jsou.
Volba hlavy státu
V roce 2013 si čeští občané poprvé sami zvolili prezidenta, a to v přímé prezidentské volbě. Volba probíhá ve dvou kolech. V prvním se vybírá z více kandidátů, do druhého se probojují nejúspěšnější dva. Z nich vyhraje ten, který získá více než padesát procent hlasů. V tomto roce si budeme sami vybírat prezidenta už potřetí. Kdo prezident je? Jaké má úkoly, povinnosti a jaká by měla naše hlava státu být?
Každá země má své peníze. U nás se platidlo jmenuje koruna česká. Zkratka je Kč, mezinárodní zkratka CZK. V České republice vydává bankovky a mince ČNB – Česká národní banka. Interaktivní pracovní listy: Krátké video zobrazující českou měnu vytvořené studentkou naší online školy. Děkujeme! zdroj:www.zlatka.in
Když děti učí telka! Víte, jak se nazývá země, ve které žijeme? Budeme si povídat o tom, na jaké části členíme naši zemi, a připomeneme si, jak správně vybarvit českou vlajku. Vydáme se poznat několik pohoří na mapě ČR a přečteme si příběh, který se váže k jedné z našich nejvyšších hor. Neopomeneme se za zvuku Smetanovy Vltavy po jejím proudu podívat až do našeho hlavního města Prahy.
Bonusová otázka pro děti: Kde na mapě leží hlavní město České republiky a jak se jmenuje?
Tipy z našeho e-shopu:
1.Fakta, historie, zajímavosti, osobnosti, historické památky, objevy – 100 nejvýznamnějších informací o České republice. Může sloužit jako základní přehled pro malé školáky. Možná zjistíte, co jste o naší vlasti ještě netušili, poznáte zajímavé vynálezce, umělce, ale i stavby. Pojďte se dozvědět, co by měl znát každý občan této země.
Masopust, lidově fašank nebo jen obecně karneval je slavnostním obdobím mezi postními obdobími Vánoc a Velikonoc. Masopust začíná v pondělí po Třech králích a končí na masopustní úterý. Následující středa, tzv. Popeleční středa, je začátkem 40 dní trvajícího postního období, které vrcholí na Velikonoce.
V období předvelikonočního půstu naši předkové nejedli maso, zdrželi se alkoholu, tancovaček a některých dalších činností. Půst měl být dle církevní tradice obdobím dobrých skutků a almužen a také dobou, kdy se postící soustředí na duchovní život. Ale zpět k rozpustilému masopustnímu veselí – které mělo ostatně kořeny ve starořímských slavnostech boha Dionýsa (bakchanáliích).
Masopust jako lék na zimní chmury
Zima je ve střední Evropě dlouhá a rozptýlení a dobré nálady v mrazivém a pošmourném období roku není nikdy dost – dalo by se říct, že v tomto ohledu masopust zafungoval jako perfektní terapeutický prostředek proti zimním chmurám (podobně, ale na jiné neduhy, zase působil navazující jarní půst).
V období masopustu se konaly a vlastně stále konají zábavy, plesy, karnevalové (masopustní) průvody. Sousedé se družili, obdarovávali se výslužkami ze zabíjaček, jedlo se, pilo – zkrátka bylo veselo. Přála tomu nejen církevní tradice, ale i roční doba, na zahradě i polích totiž nebylo až do jara mnoho práce. Dlužno podotknout, že masopust je svátkem, který se pro svou rozpustilost a živočišnost i přes snahu církve tak trochu vymykal dalším tradičním svátkům.
Vyvrcholením veselého období byly poslední tři dny masopustu. První den, Masopustní neděle, se vyznačovala bohatým obědem. Odpoledne, večer i noc se tančilo u muziky. V pondělí se konával tzv. mužovský bál pro manželské páry. Poslední den masopustu, úterý, se neslo ve znamení průvodu masek, divadelních představení, tancovaček a oblíbených koblih.
K masopustu patří koblihy
Aby se vyrovnala tučnost a mastnost zabijačkových dobrot, smažily se v tu dobu i masopustní šišky a koblihy. Na smažení se používalo přepuštěné máslo či na sádlo (tyto tuky se nepřepalují a je zajímavé, že ke smažení se často doporučují i v současnosti). Šišky se stáčely do vrtulek, koblihy se plnily povidly a marmeládou.
Česká republika je vnitrozemským státem, který se nachází uprostřed mírného pásu severní polokoule ve střední části Evropy a zaujímá území historických zemí Čech, Moravy a části Slezska. Státní hranice tvoří sousedství s Polskem, Německem, Rakouskem a Slovenskem. Česká republika je moderní a demokratickou zemí s bohatým kulturním a historickým dědictvím.
