Poznáváme Českou republiku

Naše vlast: 1-2 ročník ZŠ

Když děti učí telka! Víte, jak se nazývá země, ve které žijeme? Budeme si povídat o tom, na jaké části členíme naši zemi, a připomeneme si, jak správně vybarvit českou vlajku. Vydáme se poznat několik pohoří na mapě ČR a přečteme si příběh, který se váže k jedné z našich nejvyšších hor. Neopomeneme se za zvuku Smetanovy Vltavy po jejím proudu podívat až do našeho hlavního města Prahy.

https://edu.ceskatelevize.cz/video/9959-ucitelka-1-2-tr-nase-vlast-i

Bonusová otázka pro děti: Kde na mapě leží hlavní město České republiky a jak se jmenuje?

Tipy z našeho e-shopu:

1.Fakta, historie, zajímavosti, osobnosti, historické památky, objevy – 100 nejvýznamnějších informací o České republice. Může sloužit jako základní přehled pro malé školáky. Možná zjistíte, co jste o naší vlasti ještě netušili, poznáte zajímavé vynálezce, umělce, ale i stavby. Pojďte se dozvědět, co by měl znát každý občan této země.

https://www.knihkrpec.com/ceska-republika-100-nej-zajimavosti-pro-zvidave-kluky-a-holky/

2.Interaktivní kniha z edice Kouzelné čtení o naší vlasti, ve které se děti zábavnou formou dozví spoustu zajímavých informací.

https://www.knihkrpec.com/ceska-republika/

Naše tradice: Masopust

Masopust, lidově fašank nebo jen obecně karneval je slavnostním obdobím mezi postními obdobími Vánoc a Velikonoc. Masopust začíná v pondělí po Třech králích a končí na masopustní úterý. Následující středa, tzv. Popeleční středa, je začátkem 40 dní trvajícího postního období, které vrcholí na Velikonoce.

V období předvelikonočního půstu naši předkové nejedli maso, zdrželi se alkoholu, tancovaček a některých dalších činností. Půst měl být dle církevní tradice obdobím dobrých skutků a almužen a také dobou, kdy se postící soustředí na duchovní život. Ale zpět k rozpustilému masopustnímu veselí – které mělo ostatně kořeny ve starořímských slavnostech boha Dionýsa (bakchanáliích).

Masopust jako lék na zimní chmury

Zima je ve střední Evropě dlouhá a rozptýlení a dobré nálady v mrazivém a pošmourném období roku není nikdy dost – dalo by se říct, že v tomto ohledu masopust zafungoval jako perfektní terapeutický prostředek proti zimním chmurám (podobně, ale na jiné neduhy, zase působil navazující jarní půst).

V období masopustu se konaly a vlastně stále konají zábavy, plesy, karnevalové (masopustní) průvody. Sousedé se družili, obdarovávali se výslužkami ze zabíjaček, jedlo se, pilo – zkrátka bylo veselo. Přála tomu nejen církevní tradice, ale i roční doba, na zahradě i polích totiž nebylo až do jara mnoho práce. Dlužno podotknout, že masopust je svátkem, který se pro svou rozpustilost a živočišnost i přes snahu církve tak trochu vymykal dalším tradičním svátkům.

Vyvrcholením veselého období byly poslední tři dny masopustu. První den, Masopustní neděle, se vyznačovala bohatým obědem. Odpoledne, večer i noc se tančilo u muziky. V pondělí se konával tzv. mužovský bál pro manželské páry. Poslední den masopustu, úterý, se neslo ve znamení průvodu masek, divadelních představení, tancovaček a oblíbených koblih.

K masopustu patří koblihy

Aby se vyrovnala tučnost a mastnost zabijačkových dobrot, smažily se v tu dobu i masopustní šišky a koblihy. Na smažení se používalo přepuštěné máslo či na sádlo (tyto tuky se nepřepalují a je zajímavé, že ke smažení se často doporučují i v současnosti). Šišky se stáčely do vrtulek, koblihy se plnily povidly a marmeládou.

http://www.maminka.cz

V následujícím videu se můžete podívat jak probíhal Masopust v Chaloupce na vršku:

A jak se slaví Masopust nyní:

Česká republika – země, ze které pocházíme

https://www.hrad.cz/cs/ceska-republika/o-ceske-republice

Česká republika je vnitrozemským státem, který se nachází uprostřed mírného pásu severní polokoule ve střední části Evropy a zaujímá území historických zemí Čech, Moravy a části Slezska. Státní hranice tvoří sousedství s Polskem, Německem, Rakouskem a Slovenskem. Česká republika je moderní a demokratickou zemí s bohatým kulturním a historickým dědictvím.