Projekt Děského rádia Mělník je založené na tom, že ho vysílají samotné děti. Jak chtějí a o čem chtějí. Nemusí se podobat žádnému z existujících rádií, naopak. Děti se v něm starají o obsah i o to, aby se dostalo k posluchačům.
Papírové tašky nemusí skončit jen v koši. Proč nevyužít jejich potenciál a neproměnit je v praktické a originální školní pomůcky? Starou papírovou tašku můžete snadno přetvořit na pevný obal na učebnice, který ochrání vaše knihy před poškozením. A co takhle vytvořit stylový šanon na výkresy, který zaujme všechny vaše spolužáky? Nebo si zhotovte originální stojánek na tužky, který vám zpřehlední psací stůl. S trochou fantazie a šikovnosti se vám otevře celý svět možností, jak využít staré papírové tašky.
Velikonoční svátky jsou nejdůležitejším křesťanským svátkem, a v tomto období se stále dodržuje mnoho lidových tradic a zvyků.
Tradice svěcení kočiček
Větvičky jívy (kočičky) se světí na Květnou neděli. Posvěcené kočičky se pak uchovávají po celý rok. Zapichovaly se i na okraj pole, aby chránily úrodu, nebo se dávaly do sklepa, aby ochraňovaly zásoby.
Řehtačky
Řehtačkymají svým zvukem nahrazovat zvony , které naposledy zní při mši na Zelený čtvrtek a znovu se rozeznívají až na Bílou sobotu.
Vysévání obilí
Vysévání obilí symbolizuje začátek jara a tím i zemědělských prací. V současnosti se ale vysévá už před Velikonocemi spíš tráva nebo případně nějaké obilí do nízké misky s hlínou, vzklíčené se pak zdobí kraslicemi.
Mazanec
Mazanec pečený ze sladkého kynutého těsta, symbolizuje slunce a patří mezi nejstarší české obřadní pečivo. Pečení mazance probíhá na Bílou sobotu.
Beránek
Velikonoční beránek je tradičním pečivem. Jako symbol má beránek původ už v dávných pohanských dobách a svůj význam má u křesťanů i u židů. V dobách starověku i středověku byl beran obřadním jídlem, ale protože jeho maso bylo drahé, jedlo se pečivo ve tvaru beránka a tento zvyk přežil až do dnešní doby.
Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční)
Velikonoční neděle, v křesťanské tradici největší slavnost církevního roku. Jde o pohyblivý svátek, který připadá na první neděli po prvním úplňku po 21. březnu.
Pomlázka, vyrobená z mladých vrbových proutků má dívkám a ženám symbolickým „vyšleháním“ předat mládí a sílu. Při šlehání se obvykle recitují nebo zpívají koledy. Počet stuh na pomlázce označuje, kolik dívek a žen pomlázka během koledy „pomladila“. Na koledu chodí koledníci (chlapci a muži) o Velikonočním pondělí.
Velikonoční kraslice
Vajíčko, (barvené nebo malované) se dává jako odměna koledníkům za omlazení a znamená symbol života a vzkříšení. Slouží také jako velikonoční výzdoba domácností (kraslice). Je, spolu s pomlázkou, jedním z hlavních symbolů Velikonoc.
Polévání vodou
V některých krajích muži ženy místo vyšlehání polévají studenou vodou, jinde zase dívky a ženy v úterý ráno po Velikonočním pondělí polévají chlapce a muže. Někdy se místo vody používá parfém.
Vodou se polévají i hospodářská zvířata, protože podle pověr je polití omlazuje a dodává jim sílu.
Kreslení a vybarvování je důležitým prvkem pro rozvoj grafomotoriky, jemné motoriky, představivosti, trpělivosti a koncentrace u dětí. Skvělou pomůckou jsou oblíbené omalovánky.
Krátká vzdělávací videa jsou vítaným pomocníkem při výuce dětí. Součástí těchto videí jsou i různé básničky a písničky, které učení ještě více usnadňují a pro dítě jsou velmi zajímavé.
Stručná česká abeceda pro děti s obrázky a krátkými verši
Projekt Učím se číst vznikl jako diplomová práce Martiny Kühpastové. Za cíl si klade jednoduchou formou interaktivních her naučit děti předškolního a mladšího školního věku základy čtení a práci s písmeny i slovy.
Systém v reálném čase vyhodnocuje odpovědi dítěte a průběžně upravuje obtížnost jednotlivých otázek.
