czsvs

„Chlapeček z reportáže“

Desetiletý chlapec Tomáš se po těžké autonehodě své matky ocitl v dětském domově 30 kilometrů od Strakonic (svého místa bydliště) a nemá nikoho, kdo by se o něj postaral. Maminka se mu po autonehodě, dle lékařů, již nikdy nevrátí.

Třídní učitelka, paní Jana Rohová, se všemožně snaží bojovat za svého žáka, kterého učí od první třídy. Ona ví, že její třída jsou pro něj jedinou rodinou. Bojuje o to, aby mohl znovu usednout v lavici ve své třídě a zároveň pro něj hledá nový domov. Její nasazení zvedlo obrovskou vlnu solidarity po celé zemi.

Nadační fond Srdce pro Strakonice na sbírku pro Tomáše postoupil jeden z jejich transparentních účtů . Do Tomášových 18 let tam budou shromažďovány finanční prostředky, které budou výhradně pro něj a budou z něj hrazeny mimořádné záležitosti a výdaje.

Česká škola ve světě se připojila k výzvě a na pomoc Tomášovi přispěla finanční částkou.

Pokud vám není budoucí osud Tomáše lhostejný a chtěli byste pomoci a přispět jakoukoliv částkou, najdete více informací na https://srdceprostrakonice.cz/page1.html#header3-z

Zdroj: SrdceproStrakonice

Dodatek:

Paní učitelka Jana Rohová, je aktivní partnerkou projektu „Kamarádi ze zahraničí“, díky kterému si studenti ze strakonické základní školy F.L. Čelakovského, dopisují se studenty České školy ve světě.

Víte, že…

pokud má vaše dítě české občanství a rozhodli jste se jej přihlásit k povinné školní docházce v České republice pro školní rok 2021/22, máte na to už jen pár dní?

Zápisy do kmenových škol se konají v období stanoveném školským zákonem, tedy od 1.dubna do 30.dubna kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku.

Více informací naleznete na webu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy:

https://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/plneni-povinne-skolni-dochazky-v-zahranici-od-1-9-2017

Velikonoční časostroj – Déčko Česká televize

https://decko.ceskatelevize.cz/velikonoce2021

Víš proč se na Velikonoce malují kraslice? Proč na Velký pátek utichají zvony? Kdy se otevírá země a odhaluje skryté poklady?

Stýská se ti po kamarádech? Po babičce s dědečkem? Nebo chceš jen někomu udělat radost a dát mu vědět, že na něj myslíš? Pošli jim online pohlednici se vzkazem a popřej hezké Velikonoce.

Dokážeš pochytat všechna vejce padající z duhových trubek a bezpečně je naložit do rakety? Chce to postřeh a rychlé prsty. Dávej pozor na pukavec!

Toto vše a mnoho dalšího najdete ve Velikonočním časostroji!

Velikonoční zvyky a tradice

Velikonoční svátky jsou nejdůležitejším křesťanským svátkem, a v tomto období se stále dodržuje mnoho lidových tradic a zvyků.

Pomlázka

Pomlázka, vyrobená z mladých vrbových proutků má dívkám a ženám symbolickým „vyšleháním“ předat mládí a sílu. Při šlehání se obvykle recitují nebo zpívají koledy. Počet stuh na pomlázce označuje, kolik dívek a žen pomlázka během koledy „pomladila“. Na koledu chodí koledníci (chlapci a muži) o Velikonočním pondělí.

Velikonoční kraslice

Vajíčko, (barvené nebo malované) se dává jako odměna koledníkům za omlazení a znamená symbol života a vzkříšení. Slouží také jako velikonoční výzdoba domácností (kraslice). Je, spolu s pomlázkou, jedním z hlavních symbolů Velikonoc.

Polévání vodou

V některých krajích muži ženy místo vyšlehání polévají studenou vodou, jinde zase dívky a ženy v úterý ráno po Velikonočním pondělí polévají chlapce a muže. Někdy se místo vody používá parfém.

Vodou se polévají i hospodářská zvířata, protože podle pověr je polití omlazuje a dodává jim sílu.

Řehtačky

Řehtačky mají svým zvukem nahrazovat zvony , které naposledy zní při mši na Zelený čtvrtek a znovu se rozeznívají až na Bílou sobotu.

Beránek

Velikonoční beránek je tradičním pečivem. Jako symbol má beránek původ už v dávných pohanských dobách a svůj význam má u křesťanů i u židů. V dobách starověku i středověku byl beran obřadním jídlem, ale protože jeho maso bylo drahé, jedlo se pečivo ve tvaru beránka a tento zvyk přežil až do dnešní doby.

Mazanec

Mazanec pečený ze sladkého kynutého těsta, symbolizuje slunce a patří mezi nejstarší české obřadní pečivo. Pečení mazance probíhá na Bílou sobotu.

Vysévání obilí

Vysévání obilí symbolizuje začátek jara a tím i zemědělských prací. V současnosti se ale vysévá už před Velikonocemi spíš tráva nebo případně nějaké obilí do nízké misky s hlínou, vzklíčené se pak zdobí kraslicemi.

Tradice svěcení kočiček

Větvičky jívy (kočičky) se světí na Květnou neděli. Posvěcené kočičky se pak uchovávají po celý rok. Zapichovaly se i na okraj pole, aby chránily úrodu, nebo se dávaly do sklepa, aby ochraňovaly zásoby.

Velikonoční Travňáci

O návod na výrobu jarní dekorace, se s námi dnes podělila naše paní lektorka Jája.

Postup je jednoduchý a tak jej bez problému zvládnou i nejmenší děti.

Přejeme veselé tvoření!