TYPY NA VÝLETY V KRÁLOVEHRADECKÉM KRAJI

Královéhradecký kraj patří k nejmalebnějším regionům České republiky. Leží na severovýchodě Čech a nabízí nejen přírodní krásy, ale i bohatou historii a architekturu. Dominantou kraje jsou Krkonoše, nejvyšší české pohoří, kde se nachází Sněžka – s výškou 1603 metrů nad mořem nejvyšší hora České republiky. Oblast je rájem pro turisty, lyžaře i milovníky přírody. Kromě hor však kraj nabízí také unikátní Adršpašsko-teplické skály, které patří k největším skalním městům ve střední Evropě. Pískovcové útvary zde tvoří fantastické scenérie, které si oblíbili nejen turisté, ale i filmaři.

Kraj je bohatý na kulturní památky. Mezi nejvýznamnější patří například zámek Hrádek u Nechanic, který připomíná anglický Windsor, nebo zámek Doudleby nad Orlicí, známý svou sgrafitovou výzdobou. V kraji se také nachází hrad Pecka, spojený s renesančním šlechticem a cestovatelem Kryštofem Harantem z Polžic a Bezdružic.

Metropolí kraje je Hradec Králové, město s bohatou historií a přezdívkou „Salon republiky“. Tuto přezdívku si vysloužil díky moderní urbanistické koncepci z období první republiky, kterou realizoval významný architekt Josef Gočár. Město bylo kdysi sídlem českých královen a dnes patří mezi centra vzdělanosti a kultury.

Další významnou atrakcí je Safari Park ve Dvoře Králové nad Labem, který je jedním z největších a nejznámějších zoologických parků ve střední Evropě. Návštěvníci zde mohou projíždět africké safari, pozorovat vzácná zvířata a užívat si vzdělávací programy.

Královéhradecký kraj je rovněž krajem pramenů – pramení zde například řeky Labe a Úpa. Mezi romantická místa patří i přehrada Les Království, která připomíná pohádkový hrad a láká návštěvníky svou jedinečnou architekturou.

Tento kraj spojuje majestátní přírodu, kulturní dědictví a živou současnost. Je ideálním cílem pro každého, kdo hledá krásu, klid a inspiraci.

ZÁMEK HRÁDEK U NECHANIC

Zámek Hrádek u Nechanic je jedním z nejvýraznějších příkladů romantické novogotické architektury v České republice. Nachází se nedaleko Hradce Králové a díky svému vzhledu připomínajícímu anglická šlechtická sídla bývá často přezdíván jako „český Windsor“. Byl postaven v letech 1839–1857 jako letní a reprezentační sídlo významného šlechtického rodu Harrachů. Projekt vznikl podle návrhů anglického architekta Edwarda Bucktona Lamba a od počátku byl inspirován tudorskou gotikou – stylem, který byl v 19. století mezi evropskou aristokracií velmi populární.

Zámek je obklopen rozsáhlým anglickým parkem, který dotváří celkovou romantickou atmosféru místa. Park nabízí klidné procházky i krásné výhledy na samotnou budovu zámku. Interiéry Hrádku jsou mimořádně zachovalé a návštěvníci zde mohou obdivovat bohatě zdobené sály, salonky, knihovnu či rytířský sál s historickým nábytkem, obrazy a dalšími předměty každodenního života šlechty 19. století.

Zámek si oblíbili i filmaři – natáčely se zde desítky pohádek a filmů, například „Princ a Večernice“, „Třetí princ“, „Anděl Páně 2“ nebo televizní seriál „Atentát“. Jeho pohádkový vzhled a autentická atmosféra z něj činí ideální lokaci pro historické snímky.

Ačkoliv zámek patří státu a je ve správě Národního památkového ústavu, rod Harrachů s ním nadále udržuje kontakt a podílí se na kulturním dění. Kromě klasických prohlídek nabízí zámek i zážitkové programy – například noční prohlídky, historické slavnosti, koncerty nebo vánočně laděné adventní akce s tematickou výzdobou.

Hrádek u Nechanic je tak nejen významnou památkou, ale i živým kulturním centrem, které spojuje krásu architektury, historii a tradici s moderními zážitky pro veřejnost.

ZÁMEK DOUDLEBY NAD ORLICÍ

Zámek Doudleby nad Orlicí je jedním z nejvýznamnějších renesančních památek v České republice. Nachází se ve východních Čechách a jeho historie sahá až do konce 16. století, kdy jej nechal postavit Mikuláš starší z Bubna jako lovecký zámek. Zámek je dodnes ve vlastnictví původního rodu Bubnů z Litic, s výjimkou období mezi lety 1948 až 1993, kdy byl zestátněn. Tento fakt činí ze zámku výjimečný příklad dlouhodobého a nepřerušeného šlechtického vlastnictví.

Zámek je známý především díky své jedinečné sgrafitové výzdobě, která pokrývá nejen vnější fasádu, ale i vnitřní nádvoří, komíny a další architektonické prvky. Tato výzdoba, tvořená italskými mistry, obsahuje složité geometrické, figurální a ornamentální motivy, které vytvářejí dojem bohatého výtvarného příběhu. V Evropě jde o zcela ojedinělý a mimořádně zachovalý příklad tohoto typu umění.

Interiéry zámku jsou neméně zajímavé – nachází se zde bohatě zdobené sály, salonky, zámecká kaple či slavnostní Zrcadlový sál. Návštěvníky zaujmou také nástropní malby s tzv. emblémy, tedy symbolickými hádankami a poselstvími, které byly ve své době velmi populární. Jednou ze zvláštností je i vosková figurína Ferdinanda z Bubna, která dodává interiéru zvláštní atmosféru.

Součástí zámeckého areálu je i bývalá barokní sýpka, která dnes slouží jako muzeum přírody a venkova. Nabízí stálé expozice o české fauně, tradičních řemeslech a životě na venkově. Velmi oblíbená je výstava „Rok na vsi“ tvořená z kukuřičného šustí nebo nově otevřené Trampské muzeum, které mapuje dějiny československého trampingu.

Zámek Doudleby nad Orlicí tak není jen architektonickým skvostem, ale i živým kulturním a historickým centrem, které nabízí návštěvníkům nevšední zážitky a hlubší poznání české historie, tradic a umění.

HRAD PECKA

Hrad Pecka, nazývaný také „Perla Podkrkonoší“, se nachází ve stejnojmenném městečku v okrese Jičín, Královéhradecký kraj. Jeho historie sahá až do počátku 14. století, kdy byl postaven pány ze Železnice. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1322, kdy je jako jeho majitel uváděn Budivoj z Pecky.

Hrad sloužil původně k ochraně zemské hranice a zlatých dolů u obce Stupná, kde se těžilo po celý středověk. Měl dvě obranné věže propojené hradební zdí a jeden obytný palác v jižní části nádvoří. Kolem hradu byl vyhlouben příkop, takže přístup byl možný pouze přes padací most.

V 16. století, za vlády Škopků z Bílých Otradovic, došlo k renesanční přestavbě hradu. Začátkem 17. století hrad rozšířil Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, významný renesanční intelektuál, hudební skladatel, spisovatel a politik. Na Pecce strávil poslední a zároveň nejplodnější etapu svého života.

V roce 1830 hrad vyhořel a postupně se změnil v zříceninu. V 19. století přispěli k jeho zkáze také obyvatelé Pecky, kteří využívali stavební materiál z hradu pro vlastní potřebu.

Dnes je hrad Pecka přístupný veřejnosti a nabízí dva prohlídkové okruhy. První okruh zahrnuje Harantovský palác, kde se návštěvníci seznámí s historií hradu a života Kryštofa Haranta. Druhý okruh vede do sklepení, kde jsou k vidění středověká mučidla a expozice věnovaná každodennímu životu na hradě. Zajímavostí je také 56 metrů hluboká hradní studna, která byla ve středověku zasypána a znovuobjevena až v roce 1947.

Hrad Pecka je oblíbeným cílem turistů díky své historii, zachovalým stavebním prvkům a krásnému výhledu na okolní krajinu. Nabízí také kulturní akce, koncerty a tematické prohlídky, které přibližují návštěvníkům život na středověkém hradě.

HRAD A ZÁMEK STARÉ HRADY

Hrad a zámek Staré Hrady se nacházejí v malebné oblasti u obce Libáň v okrese Jičín, Královéhradecký kraj. Tento historický komplex, jehož historie sahá až do 14. století, je známý nejen svou krásnou architekturou, ale i jedinečnou atmosférou, která v sobě spojuje středověkou tvrz a renesanční zámek.

Hrad byl původně postaven kolem roku 1340 jako gotická tvrz, která měla strategický význam pro kontrolu místních obchodních cest. V průběhu 16. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek, což z něj učinilo pohodlnější sídlo pro šlechtu. V průběhu času zámek prošel několika změnami a úpravami, ale dodnes si zachoval svůj historický ráz.

Zámek Staré Hrady je známý svými interiéry, které jsou plné pohádkových motivů. V současnosti je oblíbeným místem pro návštěvníky všech věkových kategorií, především díky tematickým prohlídkám, které vás seznámí nejen s historickým pozadím tohoto místa, ale i s pohádkovými bytostmi, které ve zdech zámku údajně žijí. Prohlídky jsou obohaceny o různé scénky a interaktivní prvky, což návštěvníkům umožňuje hlubší prožitek.

Zámek je také známý svou kulturní nabídkou, která zahrnuje koncerty, divadelní představení a různé tematické akce pro děti i dospělé. Jedním z největších lákadel je i krásné okolí, které nabízí skvělé možnosti pro turistiku a procházky po okolní přírodě.

Hrad a zámek Staré Hrady jsou oblíbeným turistickým cílem, který spojuje historickou hodnotu s moderními zážitky a kulturními aktivitami. Návštěvníci si zde mohou vychutnat nejen krásnou architekturu a interiéry, ale také atmosféru místa, které je plné tajemství a legend.

HRAD POTŠTEJN

Hrad Potštejn je středověká zřícenina, která se nachází v Královéhradeckém kraji, v Orlických horách, poblíž obce Potštejn. Tento hrad má fascinující historii, která sahá až do 14. století, kdy byl postaven na místě původní středověké tvrze. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1353, kdy patřil rodu Potštejnů, podle kterých dostal i své jméno.

Hrad byl postaven na skalnatém kopci a měl strategický význam. Sloužil k ochraně obchodních cest a měl důležitou roli v regionální obraně. Byl obklopen silným opevněním a příkopem, což z něj činilo dobře chráněnou pevnost. V průběhu staletí prošel několika přestavbami, které vylepšily jeho obranné schopnosti.

V 16. století, kdy hrad patřil rodině Šternberků, došlo k rozsáhlým renesančním úpravám, které změnily vzhled hradu. V tomto období byla vybudována nová hradní věž a zámek, který byl připojen k původnímu hradu. Hrad však v průběhu času začal chátrat, a to především kvůli opakovaným požárům a změněm majitelů.

Ve 20. století hrad upadl v zapomnění, ale dnes je známý jako oblíbená turistická atrakce. I když většina původní struktury zůstala v troskách, zřícenina nabízí návštěvníkům krásný výhled na okolní krajinu a přitahuje milovníky historie a fotografy.

Zřícenina hradu Potštejn je jedním z nejzajímavějších historických objektů v oblasti. Návštěvníci si mohou prohlédnout zbytky hradního opevnění, starou hradní věž a několik dalších částí, které přetrvaly. Kromě historie samotného hradu se zde konají různé kulturní akce, festivaly a tematické prohlídky, které oživují historii tohoto místa.

Hrad Potštejn se stal symbolem nejen místní historie, ale i krásy a tajemství české krajiny. I přes svou zřícenou podobu zůstává jedním z nejvýznamnějších hradů v regionu a nabízí návštěvníkům nezapomenutelné zážitky a pohledy do minulosti.

ZÁMEK NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ

Zámek Nové Město nad Metují je významnou historickou památkou v Královéhradeckém kraji, která se nachází na severozápadním okraji stejnojmenného města. Jeho historie sahá až do počátku 16. století, kdy byl založen Janem Černčickým z Kácova v roce 1501. Původně gotická pevnost byla postupně přestavována a rozšiřována, což vedlo k vytvoření renesančního zámku s barokními prvky.

V letech 1528–1548 proběhla významná přestavba pod vedením Vojtěcha z Pernštejna, který povolal italské architekty, aby zámek přetvořili v duchu renesančního stylu. Dalšími majiteli byli páni ze Stubenbergu, kteří pokračovali v rozšiřování a úpravách zámku. Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 byl majetek konfiskován a zámek přešel do rukou Albrechta z Valdštejna, který jej následně prodal rodině Trčků z Lípy. Po jejich tragickém konci v roce 1634 získal zámek císařský generál Walter Leslie, který nechal zámek přestavět v barokním stylu podle návrhu architekta Carla Luraga.

V roce 1908 zakoupil zámek textilní průmyslník Josef Bartoň, který pověřil architekta Dušana Jurkoviče jeho rekonstrukcí. Jurkovič zámek citlivě obnovil a doplnil o secesní prvky, čímž vytvořil harmonické spojení historických a moderních stylů. Součástí zámku je také rozlehlá zahrada, kterou Jurkovič upravil a ozdobil sochami trpaslíků z dílny Matyáše Bernarda Brauna.

Dnes je zámek v majetku potomků rodiny Bartoň-Dobenín a je přístupný veřejnosti. Návštěvníci mohou obdivovat nejen architektonickou krásu zámku, ale také jeho bohatě zdobené interiéry a malebné zahrady. Zámek Nové Město nad Metují je tak nejen významnou historickou památkou, ale i místem, které nabízí jedinečný pohled do historie a kultury regionu.

ZÁMEK ČASTOLOVICE

Zámek Častolovice je renesanční skvost nacházející se v obci Častolovice v Královéhradeckém kraji. Jeho historie sahá až do 13. století, kdy zde stála vodní tvrz postavená pány z Častolovic. V letech 1588–1615 byla tvrz přestavěna na renesanční zámek.

Od roku 1694 je zámek ve vlastnictví rodu Sternbergů, s výjimkou období nacistické okupace a komunistického režimu, kdy byl zkonfiskován. Po roce 1989 byl zámek v restituci navrácen rodině Sternbergů, konkrétně Dianě Phipps Sternbergové.

Zámek je známý svými bohatě zdobenými interiéry, které zahrnují dvacet místností zařízených historickým nábytkem od renesance po biedermeier. Návštěvníci mohou obdivovat fresky, kazetové stropy a sbírky obrazů a zbraní, které dokumentují životní styl rodu Sternbergů.

Součástí zámeckého areálu je rozsáhlý anglický park s jezírkem, růžovou a vodní zahradou, minizoo, oborou s bílými daňky a zámeckou cukrárnou. Park je otevřen každý den od svítání do soumraku.

Zámek Častolovice je tak nejen významnou historickou památkou, ale i místem, které nabízí návštěvníkům jedinečný pohled do historie a kultury regionu.

ZÁMEK OPOČNO

Zámek Opočno je jednou z nejvýznamnějších historických památek Královéhradeckého kraje a nachází se ve stejnojmenném městě Opočno. Tento renesanční skvost s barokními úpravami vyniká svou bohatou historií, rozsáhlými sbírkami a malebným okolím. Jeho vznik se datuje do 14. století, kdy zde stála gotická tvrz, která byla v 16. století přestavěna na honosný renesanční zámek.

Zásadní přestavba proběhla v letech 1560–1569 pod vedením tehdejšího majitele Kryštofa z Collalta, a zámek získal svou typickou podobu s otevřenými arkádami, vnitřním nádvořím a čtyřmi křídly. V 17. století přešel zámek do vlastnictví rodu Trčků z Lípy, a po konfiskaci majetku v důsledku Trčkova zapojení do spiknutí proti císaři se stal majetkem Colloredo-Mansfeldů, kteří jej vlastnili až do znárodnění v roce 1945.

Zámek Opočno je známý nejen svou impozantní architekturou, ale především rozsáhlými uměleckými sbírkami. K nejvýznamnějším patří historická knihovna, sbírka evropského i orientálního zbraněnictví, portrétní galerie a etnografická kolekce. Interiéry zámku jsou bohatě zařízené v různých historických stylech a návštěvníci si mohou prohlédnout i kapli, taneční sál nebo rytířský sál.

Součástí zámeckého areálu je i rozsáhlý anglický park, který plynule přechází v lesopark a oboru s daňky. Park nabízí krásné procházky a klidné prostředí s výhledy na město a okolní krajinu.

Zámek Opočno dnes spravuje Národní památkový ústav a je přístupný veřejnosti. Každoročně přitahuje tisíce návštěvníků nejen svou historií a architekturou, ale i kulturními akcemi, které se zde pravidelně konají. Zámek je tak významným kulturním a turistickým centrem regionu.

ZÁMEK NÁCHOD

Zámek Náchod je výraznou dominantou stejnojmenného města v Královéhradeckém kraji a patří mezi nejvýznamnější historické památky severovýchodních Čech. Původně gotický hrad byl založen v polovině 13. století, pravděpodobně králem Přemyslem Otakarem II., aby chránil obchodní stezku vedoucí do Kladského hrabství. V průběhu staletí prošel zámek několika stavebními úpravami, které z něj postupně vytvořily rozlehlý renesanční a později barokní zámecký areál.

Významnou érou v historii zámku bylo 16. století, kdy jej vlastnil mocný rod Smiřických. Ti přestavěli původní gotický hrad na renesanční zámek a založili základy dnešní podoby objektu. Po bitvě na Bílé hoře byl majetek Smiřických konfiskován a zámek přešel do rukou italského rodu Piccolomini, který sídlo barokně upravil a doplnil o bohatě vybavené interiéry a zámeckou kapli. V 19. století byl zámek upraven ve stylu romantismu a stal se oblíbeným sídlem šlechtických rodin, mimo jiné i rodu Schaumburg-Lippe.

Dnes zámek Náchod spravuje Národní památkový ústav a je přístupný veřejnosti. Nabízí několik prohlídkových okruhů, které návštěvníky seznamují s historickými interiéry, vzácnými sbírkami zbraní, obrazů, tapisérií i nábytku. Zvláštní pozornost si zaslouží také zámecká knihovna, rytířský sál a barokní divadelní sál.

Součástí areálu je i rozsáhlý anglický park a známé zámecké medvědárium, kde žijí dva medvědi – Ludvík a Dáša, kteří se stali maskoty zámku. Návštěva zámku Náchod je tak nejen historickým, ale i zážitkovým výletem, který ocení dospělí i děti. Celkově představuje zámek výrazný symbol města a důležitý kulturní bod celého regionu.

ZÁMEK HOSPITÁL KUKS

Hospitál Kuks je jedinečný barokní komplex nacházející se ve východních Čechách, poblíž města Jaroměř v Královéhradeckém kraji. Jeho výstavba začala na konci 17. století a jeho vznik je neoddělitelně spjat s osobností hraběte Františka Antonína Šporka, mecenáše umění a osvíceného šlechtice.

Hospitál byl založen jako charitativní zařízení pro vysloužilé vojáky a chudé nemocné, a svou funkcí připomínal špitály řízené rytířskými řády. Významným prvkem celého areálu je kostel Nejsvětější Trojice, který je centrem duchovního života celého komplexu. Architektura areálu nese typické znaky vrcholného baroka, přičemž významnou roli při jeho výstavbě sehrál slavný italský architekt Giovanni Battista Alliprandi.

Jedním z nejcennějších uměleckých prvků hospitálu je soubor soch Ctností a Neřestí od Matyáše Bernarda Brauna, jednoho z nejvýznamnějších barokních sochařů v českých zemích. Tyto alegorické sochy, umístěné v zahradě před hospitálem, představují hlubokou duchovní a morální symboliku tehdejší doby.

Hospitál Kuks byl v průběhu staletí několikrát poškozen, zejména povodněmi a zanedbanou péčí, ale v posledních desetiletích prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Dnes je významnou kulturní památkou a oblíbeným turistickým cílem. Nachází se zde expozice věnovaná lékárenství, barokní medicíně a historii samotného hospitálu. Součástí areálu je také historická lékárna „U Granátového jablka“, jedna z nejstarších dochovaných lékáren v Evropě.

ZÁMEK RATIBOŘICE

Zámek Ratibořice je jedním z nejmalebnějších a historicky nejzajímavějších sídel v Královéhradeckém kraji. Nachází se nedaleko města Česká Skalice, v srdci tzv. Babiččina údolí, které proslavila spisovatelka Božena Němcová ve svém slavném díle Babička. Právě s tímto příběhem a postavou paní kněžny je ratibořický zámek neodmyslitelně spjat.

Původně zde stála malá tvrz, která byla v 17. století přestavěna na barokní zámeček. Největší rozkvět však zaznamenal na přelomu 18. a 19. století za vlády kněžny Kateřiny Vilemíny Zaháňské, tehdejší majitelky panství. Pod jejím vedením byl zámek upraven v empírovém stylu a stal se centrem kulturního a společenského života. Kněžna byla velmi vzdělaná, společensky vlivná a svou osobností inspirovala Boženu Němcovou při tvorbě postavy vznešené, ale laskavé paní kněžny v Babičce.

Dnes je zámek otevřen veřejnosti a nabízí několik prohlídkových okruhů, které návštěvníky seznamují s autentickým zámeckým prostředím 19. století. Interiéry jsou vybaveny původním nábytkem, porcelánem, obrazy a osobními předměty rodu Schaumburg-Lippe, který zde sídlil až do konce druhé světové války. Návštěvníci se mohou podívat i do zámecké kaple a reprezentačních sálů.

Zámecký areál je obklopen rozsáhlým anglickým parkem, který je ideálním místem pro klidné procházky. Součástí parku je i lovecký pavilon, skleník s exotickými rostlinami a romantická zákoutí s výhledy na okolní krajinu. V blízkosti zámku se nacházejí také další pamětihodnosti známé z Babičky – Staré bělidlo, Viktorčin splav a mlýn.

Zámek Ratibořice tak nabízí nejen krásu architektury a přírody, ale i jedinečný vhled do doby, která inspirovala jednu z nejslavnějších českých knih. Je to místo, kde historie ožívá v každém kroku.

BABIČČINO ÚDOLÍ

Babiččino údolí je malebná a romantická krajina v severovýchodních Čechách, která se nachází nedaleko České Skalice v Královéhradeckém kraji. Tato oblast je neodmyslitelně spojena se životem a dílem spisovatelky Boženy Němcové, především s jejím nejznámějším románem Babička. Právě zde, v údolí řeky Úpy, prožila autorka část svého dětství, které se později stalo inspirací pro její literární tvorbu.

Dominantou Babiččina údolí je barokní zámek v Ratibořicích, který v minulosti patřil kněžně Kateřině Zaháňské – předobraz paní kněžny z románu. Nedaleko odtud se nachází slavné Staré bělidlo, stylová roubenka, v níž je dnes instalována expozice připomínající život na venkově v 19. století. V její blízkosti stojí i památné sousoší Babičky s vnoučaty, které vytvořil sochař Otto Gutfreund.

Krajina kolem údolí je klidná a přívětivá, ideální pro procházky a výlety. Mezi nejznámější místa patří Viktorčin splav, spojený s tragickou postavou Viktorky, která podle románu zešílela z nešťastné lásky a toulala se krajem. Atmosféra tohoto místa, s šuměním vody a starými stromy kolem, dodnes připomíná romantický a trochu tajuplný ráz celého údolí.

Babiččino údolí je nejen krásným přírodním koutem, ale i významným kulturním a historickým místem. Každoročně sem míří tisíce návštěvníků, aby se na chvíli přenesli do doby, kdy venkov žil svým poklidným rytmem a kde obyčejní lidé žili v souladu s přírodou. Díky Boženě Němcové a jejím vzpomínkám se Babiččino údolí stalo symbolem českého venkova, rodinné lásky, moudrosti a tradic.

Zdroj: www.youtube.com, www.edu.ceskatelevize.cz, www.wikipedia.org