Školák

Roční období – interaktivní procvičování, pracovní listy

Pojďme si společně hravou formou procvičit názvy ročních období a jejich měsíců. Pro procvičování na papíru můžete použít přiložené pracovní listy a pexeso k vytištění.

Interaktivní procvičování:

Pracovní listy k vytištění:

www.rysava.websnadno.cz, www.inkluzivniskola.cz

Předložky – interaktivní procvičování

Předložky nám pomáhají určit kde něco je nebo kam něco směřuje. Předložky jsou neslabičná nebo slabičná slova např.: v, ve, k, ke, s, se, z, ze, bez, na, do, po, od, za, pod, nad, přes, mezi, vedle, kromě, okolo. Jednoslabičné a neslabičné předložky vyslovujeme dohromady se slovy, ke kterým patří. Píšeme je však odděleně.

Vyzkoušejte si interaktivní cvičení s předložkami, naučte se zábavné dechové cvičení a nechte se inspirovat popisovací hrou pro domácí procvičování předložek:

zdroje:https://rysava.websnadno.cz/ceskyjazyk_2.roc/predlozky1.htm, https://edu.ceskatelevize.cz/video/8846-logohratky-pod-stolem?vsrc=vyhledavani&vsrcid=predlozky, https://www.onlinecviceni.cz/exc/pub_list_exc.php?action=show&subject=Český%20jazyk&search_mode=search&search1=Předložky+s%2C+se%2C+z%2C+ze#selid

Poznáš jarní květiny?

Jaro je tu a příroda se pomalu probouzí ze zimního spánku. Postupně rozkvétají první poslové jara – sněženky, bledule, pampelišky…Kolik z nich dokážeš určit?

Naše tradice:Velikonoce

Velikonoční svátky jsou nejdůležitejším křesťanským svátkem, a v tomto období se stále dodržuje mnoho lidových tradic a zvyků.

Tradice svěcení kočiček

Větvičky jívy (kočičky) se světí na Květnou neděli. Posvěcené kočičky se pak uchovávají po celý rok. Zapichovaly se i na okraj pole, aby chránily úrodu, nebo se dávaly do sklepa, aby ochraňovaly zásoby.

Řehtačky

Řehtačky mají svým zvukem nahrazovat zvony , které naposledy zní při mši na Zelený čtvrtek a znovu se rozeznívají až na Bílou sobotu.

Vysévání obilí

Vysévání obilí symbolizuje začátek jara a tím i zemědělských prací. V současnosti se ale vysévá už před Velikonocemi spíš tráva nebo případně nějaké obilí do nízké misky s hlínou, vzklíčené se pak zdobí kraslicemi.

Mazanec

Mazanec pečený ze sladkého kynutého těsta, symbolizuje slunce a patří mezi nejstarší české obřadní pečivo. Pečení mazance probíhá na Bílou sobotu.

Beránek

Velikonoční beránek je tradičním pečivem. Jako symbol má beránek původ už v dávných pohanských dobách a svůj význam má u křesťanů i u židů. V dobách starověku i středověku byl beran obřadním jídlem, ale protože jeho maso bylo drahé, jedlo se pečivo ve tvaru beránka a tento zvyk přežil až do dnešní doby.

Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční)

Velikonoční neděle, v křesťanské tradici největší slavnost církevního roku. Jde o pohyblivý svátek, který připadá na první neděli po prvním úplňku po 21. březnu.

Pomlázka

Pomlázka, vyrobená z mladých vrbových proutků má dívkám a ženám symbolickým „vyšleháním“ předat mládí a sílu. Při šlehání se obvykle recitují nebo zpívají koledy. Počet stuh na pomlázce označuje, kolik dívek a žen pomlázka během koledy „pomladila“. Na koledu chodí koledníci (chlapci a muži) o Velikonočním pondělí.

Velikonoční kraslice

Vajíčko, (barvené nebo malované) se dává jako odměna koledníkům za omlazení a znamená symbol života a vzkříšení. Slouží také jako velikonoční výzdoba domácností (kraslice). Je, spolu s pomlázkou, jedním z hlavních symbolů Velikonoc.

Polévání vodou

V některých krajích muži ženy místo vyšlehání polévají studenou vodou, jinde zase dívky a ženy v úterý ráno po Velikonočním pondělí polévají chlapce a muže. Někdy se místo vody používá parfém.

Vodou se polévají i hospodářská zvířata, protože podle pověr je polití omlazuje a dodává jim sílu.

Poznaváme samohlásky – pracovní listy

Formou několika hravých úkolů v pracovních listech si děti procvičí psaní velkých tiskacích písmen A, E, I, O, U a zejména si upevní jejich vizuální podobu. Ke každému pracovnímu listu je připojeno i krátké zábavné video, které děti blíže seznámí s probíraným písmenem. Pracovní listy jsou určeny především žákům prvních tříd nebo bystrým předškolákům.

zdroj: https://edu.ceskatelevize.cz

Naše vlast: 1-2 ročník ZŠ

Když děti učí telka! Víte, jak se nazývá země, ve které žijeme? Budeme si povídat o tom, na jaké části členíme naši zemi, a připomeneme si, jak správně vybarvit českou vlajku. Vydáme se poznat několik pohoří na mapě ČR a přečteme si příběh, který se váže k jedné z našich nejvyšších hor. Neopomeneme se za zvuku Smetanovy Vltavy po jejím proudu podívat až do našeho hlavního města Prahy.

https://edu.ceskatelevize.cz/video/9959-ucitelka-1-2-tr-nase-vlast-i

Bonusová otázka pro děti: Kde na mapě leží hlavní město České republiky a jak se jmenuje?

Tipy z našeho e-shopu:

1.Fakta, historie, zajímavosti, osobnosti, historické památky, objevy – 100 nejvýznamnějších informací o České republice. Může sloužit jako základní přehled pro malé školáky. Možná zjistíte, co jste o naší vlasti ještě netušili, poznáte zajímavé vynálezce, umělce, ale i stavby. Pojďte se dozvědět, co by měl znát každý občan této země.

https://www.knihkrpec.com/ceska-republika-100-nej-zajimavosti-pro-zvidave-kluky-a-holky/

2.Interaktivní kniha z edice Kouzelné čtení o naší vlasti, ve které se děti zábavnou formou dozví spoustu zajímavých informací.

https://www.knihkrpec.com/ceska-republika/

Naše tradice: Masopust

Masopust, lidově fašank nebo jen obecně karneval je slavnostním obdobím mezi postními obdobími Vánoc a Velikonoc. Masopust začíná v pondělí po Třech králích a končí na masopustní úterý. Následující středa, tzv. Popeleční středa, je začátkem 40 dní trvajícího postního období, které vrcholí na Velikonoce.

V období předvelikonočního půstu naši předkové nejedli maso, zdrželi se alkoholu, tancovaček a některých dalších činností. Půst měl být dle církevní tradice obdobím dobrých skutků a almužen a také dobou, kdy se postící soustředí na duchovní život. Ale zpět k rozpustilému masopustnímu veselí – které mělo ostatně kořeny ve starořímských slavnostech boha Dionýsa (bakchanáliích).

Masopust jako lék na zimní chmury

Zima je ve střední Evropě dlouhá a rozptýlení a dobré nálady v mrazivém a pošmourném období roku není nikdy dost – dalo by se říct, že v tomto ohledu masopust zafungoval jako perfektní terapeutický prostředek proti zimním chmurám (podobně, ale na jiné neduhy, zase působil navazující jarní půst).

V období masopustu se konaly a vlastně stále konají zábavy, plesy, karnevalové (masopustní) průvody. Sousedé se družili, obdarovávali se výslužkami ze zabíjaček, jedlo se, pilo – zkrátka bylo veselo. Přála tomu nejen církevní tradice, ale i roční doba, na zahradě i polích totiž nebylo až do jara mnoho práce. Dlužno podotknout, že masopust je svátkem, který se pro svou rozpustilost a živočišnost i přes snahu církve tak trochu vymykal dalším tradičním svátkům.

Vyvrcholením veselého období byly poslední tři dny masopustu. První den, Masopustní neděle, se vyznačovala bohatým obědem. Odpoledne, večer i noc se tančilo u muziky. V pondělí se konával tzv. mužovský bál pro manželské páry. Poslední den masopustu, úterý, se neslo ve znamení průvodu masek, divadelních představení, tancovaček a oblíbených koblih.

K masopustu patří koblihy

Aby se vyrovnala tučnost a mastnost zabijačkových dobrot, smažily se v tu dobu i masopustní šišky a koblihy. Na smažení se používalo přepuštěné máslo či na sádlo (tyto tuky se nepřepalují a je zajímavé, že ke smažení se často doporučují i v současnosti). Šišky se stáčely do vrtulek, koblihy se plnily povidly a marmeládou.

http://www.maminka.cz

V následujícím videu se můžete podívat jak probíhal Masopust v Chaloupce na vršku:

A jak se slaví Masopust nyní:

Jak naučit děti hodiny

Před nástupem do školy se děti začínají učit a poznávat hodiny. Někdo to zvládá dříve, někdo naopak později. Přinášíme zajímavý návod, jak s dětmi doma projít problematiku poznávání času a naučit je tak poznávat čas. Ve spodní části článku naleznete video, které dětem zábavnou formou vysvětlí poznávání času na ručičkových hodinách. Pojďme na to!

Zvládání čísel

Ze všeho nejdůležitější základ je, aby se dítě naučilo počítat ve správném pořadí od 0 do 60. Na začátek ho tedy necháme na papír napsat postupně celou řadu šedesáti číslic. Následně jej dítě přečte nahlas. Menším dětem můžeme s každou fází lehce pomáhat.

Násobky pěti

Ještě zůstaneme u samotného psaní a čtení čísel. U hodin se hodí znát rychle z paměti násobky 5 jak jdou po sobě. V této části dítě na papír napíše čísla od 0 do 60 vždy s posunutím o pětku. I tentokrát si jej nahlas přečteme. 

Ručičkové hodiny

Přesuneme se k samotným hodinám. Je patrné, že se budeme učit čas poznávat na ručičkových hodinách. Jako pomůcku si můžeme hodiny vyrobit, postačí nám ale i koupené v papírnictví nebo opravdové hodiny, které sundáme ze stěny a případně i vyjmeme baterii. V tomto kroku budeme již poznávat čas na ciferníku.

Ručičky

Pro dobré zvládnutí celého učení musíme na začátek říct, která ručička co znamená a co tedy ukazuje. Nejprve se dítěte zeptáme „Jaký je rozdíl mezi dvěma ručičkami?„. Bude-li dlouho váhat, můžeme otázku nasměrovat na jejich délku. Záhy samozřejmě vysvětlíme rozdíl mezi ručičkami – krátká ukazuje celé hodiny, dlouhá minuty.

Hodinová ručička

Názorně ukážeme, jak hodinová ručička funguje. Začneme na dvanácti hodinách a řekneme „Je dvanáct hodin„. Takto postupně rotujeme po ciferníku a vždy na celé hodině zastavíme ručičku a řekneme čas. Postupně by se měl zapojit i žák a ideálně sám hlásit počet hodin. Velké ručičky si momentálně nevšímáme.

Minutová ručička

Tady přichází moment, proč jsme si na začátku vypisovali násobky 5. Vysvětlíme, že v případě minut znamená číslice 1 na ciferníku 5 minut. Následně si nastavením velké ručičky opět projedeme celý ciferník, nyní ale nahlas hlásíme počet minut, nikoliv hodin.

Spojení znalostí

V této fázi už dítě chápe princip poznávání hodin. Na závěr zbývá už jen znalosti spojit a to ve výsledek, jak poznat čas na hodinách. 
Pro první demonstrace necháme vždy hodinovou ručičku ukazovat na jednu číslovku a velkou ručičku na druhou. Musíme klást důraz na to, že prvně čteme údaj u malé ručičky (např. 3 hodiny) a následně k tomu přidáme minuty (např. 40 minut). Dohromady tedy přečteme jako tři hodiny a čtyřicet minut.

Rozšíření vědomostí

Po dobrém osvojení principu hodin můžeme dítěti vysvětlit princip minutové ručičky, kdy ukazuje čtvrt, půl a nebo třičtvrtě. Stejně tak přidáme poté i pozici malé ručičky, která se běžně pohybuje, tedy je-li 2:45, neukazuje na číslovku 2, ale spíše se už blíží k 3. 

zdroj: www.zabav-deti.cz

Leváctví

Leváctví je přednostní užívání jednoho z párových orgánů, a to nejen ruky, ale též nohy, oka a ucha. U většiny lidí je vrozené a výrazně ovlivněné dědičností. V literatuře se uvádí, že k vyhranění dochází mezi 3. – 5. rokem v závislosti na dozrávání nervové soustavy. Začíná-li dítě stále častěji používat levou ruku, podporujeme tuto skutečnost a rodiče se s ní musí smířit. 

Tzv. přecvičování leváka je trestuhodným činem poškozujícím dítěte. Nejde totiž pouze o činnost ruky. Zcela na počátku akce stojí podnět jdoucí z pravé hemisféry, plánování pohybu z téže strany. Nutí-li dospělý dítě pracovat druhou rukou, brání přirozenému vývoji, poškozuje ho, protože mu vnucuje podmínky pro něj nevhodné. Zkuste pravákovi dát lžíci do levé ruky, mnohdy se ani nenají.

Někteří dospělí, kteří uvádějí, že jsou přecvičení leváci, popisují své přetrvávající obtíže – nečitelný rukopis, vysokou chybovost, obtíže při orientaci v prostoru, obtíže při rozlišování pravé a levé strany. Výzkumy profesora Sováka ukázaly na opoždění vývoje řeči, zadrhávání, poruchy chování, u menších dětí pomočování, poruchy spánku. Tyto aktivity ukazují na stresovou situaci, v níž se organismus dlouhodobě nachází.

Sledování dítěte v různých situacích je cestou k určení vedoucí ruky, nohy, oka či ucha.

Průkazné aktivity:

  • Hračky, pastelky, lžíci bere do levé ruky. Podáme-li předmět do pravé, předá si ho do levé.
  • Odráží se levou nohou.
  • Přikládá kukátko k levému oku.

Již od mateřské školy je třeba dodržovat některé zásady:

  1. Nenutíme dítě k používání pravé ruky, protože je to „lepší“, protože většina lidí je pravorukých.
  2. Dítě sedí u stolečku, později v lavici tak, aby levým loktem nenaráželo do pravé ruky vedle sedícího souseda. 
  3. Předměty, hračky podáváme do levé ruky. Nejsme-li si jisti, zda je dítě skutečně levák, podáváme je (necháváme je ležet) ve stejné vzdálenosti od obou rukou. Papír na kreslení, sešit pokládáme vlevo od osy těla, při psaní zvedáme levý horní okraj.  
  4. Ve školním věku a později lze používat pomůcky, předměty pro leváky (pero, nůžky, pracovní nářadí apod.).
  5. Zcela nepřípustné jsou poznámky zesměšňující leváky, přecvičování na pravou ruku.
  6. Držení psacího náčiní v předškolním i školním věku se neliší významně od práce s pravákem. Sledujeme správné sezení při psaní (opora nohou o zem, přiměřeně vysoká pracovní plocha), správné držení psacího náčiní ve třech prstech, sklon psacího náčiní (hrot směřuje k rameni). 
  7. Přestože existuje doporučený sklon písma, netrváme za každou cenu na plnění toho požadavku.

více info: https://clanky.rvp.cz/clanek/o/p/2870/LEVACI.html

zdroj: www.rvp.cz

Grafomotorika pro předškoláky

Proč jsou grafomotorická cvičení důležitá? 

Hlavním cílem těchto cviků je uvolnit zápěstí a připravit ho tak na správný nácvik psaní v 1. třídě. Jakmile dítě nastoupí do školy, objeví se mnoho úkolů a oblastí, které bude muset zvládnout. Těžkopádné a pomalé psaní dětem hází klacky pod nohy: komplikuje jim učení a zbytečně vytváří stres jak ve třídě, tak i doma při plnění domácích úkolů.

Přitom rozcvičit zápěstí není vůbec složité. Pomohou vám grafomotorické omalovánky, při nichž si dítě ani nevšimne, že vlastně plní „úkol“. Tyto cviky vám také dávají možnost naučit dítě správně držet tužku a příliš na ni netlačit. Omalovánky jsou hravé: můžete si je vytisknout opakovaně, užít si střídání barev a motivů a vytvářet tak svou pomyslnou kolekci školních batohů. Váš budoucí školáček si u toho ani nevšimne, že právě dělal něco s tak nesrozumitelným názvem jako „grafomotorické cvičení“.

zdroj:https://www.agatinsvet.cz