České dějiny

Naše tradice:Velikonoce

Velikonoční svátky jsou nejdůležitejším křesťanským svátkem, a v tomto období se stále dodržuje mnoho lidových tradic a zvyků.

Tradice svěcení kočiček

Větvičky jívy (kočičky) se světí na Květnou neděli. Posvěcené kočičky se pak uchovávají po celý rok. Zapichovaly se i na okraj pole, aby chránily úrodu, nebo se dávaly do sklepa, aby ochraňovaly zásoby.

Řehtačky

Řehtačky mají svým zvukem nahrazovat zvony , které naposledy zní při mši na Zelený čtvrtek a znovu se rozeznívají až na Bílou sobotu.

Vysévání obilí

Vysévání obilí symbolizuje začátek jara a tím i zemědělských prací. V současnosti se ale vysévá už před Velikonocemi spíš tráva nebo případně nějaké obilí do nízké misky s hlínou, vzklíčené se pak zdobí kraslicemi.

Mazanec

Mazanec pečený ze sladkého kynutého těsta, symbolizuje slunce a patří mezi nejstarší české obřadní pečivo. Pečení mazance probíhá na Bílou sobotu.

Beránek

Velikonoční beránek je tradičním pečivem. Jako symbol má beránek původ už v dávných pohanských dobách a svůj význam má u křesťanů i u židů. V dobách starověku i středověku byl beran obřadním jídlem, ale protože jeho maso bylo drahé, jedlo se pečivo ve tvaru beránka a tento zvyk přežil až do dnešní doby.

Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční)

Velikonoční neděle, v křesťanské tradici největší slavnost církevního roku. Jde o pohyblivý svátek, který připadá na první neděli po prvním úplňku po 21. březnu.

Pomlázka

Pomlázka, vyrobená z mladých vrbových proutků má dívkám a ženám symbolickým „vyšleháním“ předat mládí a sílu. Při šlehání se obvykle recitují nebo zpívají koledy. Počet stuh na pomlázce označuje, kolik dívek a žen pomlázka během koledy „pomladila“. Na koledu chodí koledníci (chlapci a muži) o Velikonočním pondělí.

Velikonoční kraslice

Vajíčko, (barvené nebo malované) se dává jako odměna koledníkům za omlazení a znamená symbol života a vzkříšení. Slouží také jako velikonoční výzdoba domácností (kraslice). Je, spolu s pomlázkou, jedním z hlavních symbolů Velikonoc.

Polévání vodou

V některých krajích muži ženy místo vyšlehání polévají studenou vodou, jinde zase dívky a ženy v úterý ráno po Velikonočním pondělí polévají chlapce a muže. Někdy se místo vody používá parfém.

Vodou se polévají i hospodářská zvířata, protože podle pověr je polití omlazuje a dodává jim sílu.

Naše tradice: Masopust

Masopust, lidově fašank nebo jen obecně karneval je slavnostním obdobím mezi postními obdobími Vánoc a Velikonoc. Masopust začíná v pondělí po Třech králích a končí na masopustní úterý. Následující středa, tzv. Popeleční středa, je začátkem 40 dní trvajícího postního období, které vrcholí na Velikonoce.

V období předvelikonočního půstu naši předkové nejedli maso, zdrželi se alkoholu, tancovaček a některých dalších činností. Půst měl být dle církevní tradice obdobím dobrých skutků a almužen a také dobou, kdy se postící soustředí na duchovní život. Ale zpět k rozpustilému masopustnímu veselí – které mělo ostatně kořeny ve starořímských slavnostech boha Dionýsa (bakchanáliích).

Masopust jako lék na zimní chmury

Zima je ve střední Evropě dlouhá a rozptýlení a dobré nálady v mrazivém a pošmourném období roku není nikdy dost – dalo by se říct, že v tomto ohledu masopust zafungoval jako perfektní terapeutický prostředek proti zimním chmurám (podobně, ale na jiné neduhy, zase působil navazující jarní půst).

V období masopustu se konaly a vlastně stále konají zábavy, plesy, karnevalové (masopustní) průvody. Sousedé se družili, obdarovávali se výslužkami ze zabíjaček, jedlo se, pilo – zkrátka bylo veselo. Přála tomu nejen církevní tradice, ale i roční doba, na zahradě i polích totiž nebylo až do jara mnoho práce. Dlužno podotknout, že masopust je svátkem, který se pro svou rozpustilost a živočišnost i přes snahu církve tak trochu vymykal dalším tradičním svátkům.

Vyvrcholením veselého období byly poslední tři dny masopustu. První den, Masopustní neděle, se vyznačovala bohatým obědem. Odpoledne, večer i noc se tančilo u muziky. V pondělí se konával tzv. mužovský bál pro manželské páry. Poslední den masopustu, úterý, se neslo ve znamení průvodu masek, divadelních představení, tancovaček a oblíbených koblih.

K masopustu patří koblihy

Aby se vyrovnala tučnost a mastnost zabijačkových dobrot, smažily se v tu dobu i masopustní šišky a koblihy. Na smažení se používalo přepuštěné máslo či na sádlo (tyto tuky se nepřepalují a je zajímavé, že ke smažení se často doporučují i v současnosti). Šišky se stáčely do vrtulek, koblihy se plnily povidly a marmeládou.

http://www.maminka.cz

V následujícím videu se můžete podívat jak probíhal Masopust v Chaloupce na vršku:

A jak se slaví Masopust nyní:

Státní svátky České republiky

Státní svátek je den, který je spojený s historií státu. Připomínáme si významnou událost, která zasáhla do dějin naší země. Česká republika má takových svátků 7. Stručný přehled státních svátků 1. leden – DEN VZNIKU SAMOSTATNÉHO ČESKÉHO STÁTU Tento svátek se váže k roku 1993, kdy 1.1. vznikly rozdělením Československé federativní republiky dva samostatné státy: …

Číst víceStátní svátky České republiky

Dějiny udatného národa českého

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10177109865-dejiny-udatneho-ceskeho-naroda/dily/

Animovaný cyklus, který obsahově i výtvarně vychází ze stejnojmenné knihy Lucie Seifertové.

O tom, jak je důležité znát historii, jistě není pochyb. Bez znalosti historie a historických souvislostí se lze jen těžko orientovat v současnosti.

Cyklus je určený celé rodině, dětem rodičům i prarodičům a všem, koho zajímá česká historie a rád si ji osvěží za pomoci úsměvné polohy.

Rozvržení cyklu, 100 x 3 minuty, je adekvátní obsahovému rozpětí, vždyť se vydáváme na cestu sahající od lovců mamutů až po sametovou revoluci.