Dne 16. ledna 1969 se v Praze Jan Palach upálil na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti po začátku okupace Československa armádami států Varšavské smlouvy. Jan Palach, student historie a politické ekonomie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, se dne 16. ledna 1969 zapálil v horní části Václavského náměstí v Praze. S rozsáhlými popáleninami byl převezen do nemocnice, …
Den za svobodu a demokracii, to je 17. listopad. K tomuto datu se vážou hned dvě události, které od sebe dělí 50 let. První je z roku 1939, kdy byly nacisty uzavřeny vysoké školy. O 50 let později – tedy v roce 1989 – zase proběhly studentské protesty na Národní třídě, které vedly k pádu komunistického režimu. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších dnů v naší historii a každoročně si ho připomínají …
O volbách se mluví nejen mezi dospěláky. Možná jste se zúčastnili třídních voleb, kde jste si zvolili svého zástupce do školního parlamentu, ale víte, jak to doopravdy chodí při dospěláckých volbách? A kdo rozhoduje v naší zemi? Co je to politická strana a volební program?
Volba hlavy státu
V roce 2013 si čeští občané poprvé sami zvolili prezidenta, a to v přímé prezidentské volbě. Volba probíhá ve dvou kolech. V prvním se vybírá z více kandidátů, do druhého se probojují nejúspěšnější dva. Z nich vyhraje ten, který získá více než padesát procent hlasů. V tomto roce si budeme sami vybírat prezidenta už potřetí. Kdo prezident je? Jaké má úkoly, povinnosti a jaká by měla naše hlava státu být?
Dne 28.října slavíme státní svátek označovaný jako Den vzniku samostatného československého státu. V tento den, v roce 1918, vznikla samostatná Československá republika.
Obsah pracovních listů:
link na pohádku Jak pejsek s kočičkou slavili 28.říjen
obrázky státních symbolů: vlajka, malý státní znak a lípa
link na českou státní hymnu
4 strany zábavných úkolů (puzzle, počítání, bludiště, hledání rozdílů)
Svatováclavská koruna je nejstarší a nejvýznamnější součástí českých korunovačních klenotů. Byla zhotovena na přání Karla IV., který ji následně zasvětil patronovi české země, svatému Václavovi. Koruna je společně s korunovačními klenoty uložena v Korunní komoře chrámu svatého Víta na Pražském hradě. Pokud si klenoty chceme prohlédnout dnes, musí se jednat o významné příležitosti a souhlas s jejich vystavením musí udělit prezident republiky.
K vyzvednutí korunovačních klenotů je zapotřebí sedmi klíčů. Držitelé těchto klíčů jsou přesně určeni. Jsou jimi: prezident republiky, předseda vlády České republiky, arcibiskup pražský, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, probošt Metropolitní kapituly u sv. Víta a primátor hlavního města Prahy. Všichni jmenovaní musí být u vyzvednutí klenotů přítomni.
vytiskněte šablonu na papír (pevnější je lepší), budete potřebovat 3-4 šablony, podle toho tak velkou korunu plánujete vytvořitvybarvěte podle své fantazie pastelkami……nebo vodovkamivystřihněte části korunyozdobte jednotlivé části koruny „drahokamy“ a následně spojte lepicí páskou nebo sešívačkouKrálovská koruna je hotova!
Každá země má své peníze. U nás se platidlo jmenuje koruna česká. Zkratka je Kč, mezinárodní zkratka CZK. V České republice vydává bankovky a mince ČNB – Česká národní banka. Interaktivní pracovní listy: Krátké video zobrazující českou měnu vytvořené studentkou naší online školy. Děkujeme! zdroj:www.zlatka.in
Velikonoční svátky jsou nejdůležitejším křesťanským svátkem, a v tomto období se stále dodržuje mnoho lidových tradic a zvyků.
Tradice svěcení kočiček
Větvičky jívy (kočičky) se světí na Květnou neděli. Posvěcené kočičky se pak uchovávají po celý rok. Zapichovaly se i na okraj pole, aby chránily úrodu, nebo se dávaly do sklepa, aby ochraňovaly zásoby.
Řehtačky
Řehtačkymají svým zvukem nahrazovat zvony , které naposledy zní při mši na Zelený čtvrtek a znovu se rozeznívají až na Bílou sobotu.
Vysévání obilí
Vysévání obilí symbolizuje začátek jara a tím i zemědělských prací. V současnosti se ale vysévá už před Velikonocemi spíš tráva nebo případně nějaké obilí do nízké misky s hlínou, vzklíčené se pak zdobí kraslicemi.
Mazanec
Mazanec pečený ze sladkého kynutého těsta, symbolizuje slunce a patří mezi nejstarší české obřadní pečivo. Pečení mazance probíhá na Bílou sobotu.
Beránek
Velikonoční beránek je tradičním pečivem. Jako symbol má beránek původ už v dávných pohanských dobách a svůj význam má u křesťanů i u židů. V dobách starověku i středověku byl beran obřadním jídlem, ale protože jeho maso bylo drahé, jedlo se pečivo ve tvaru beránka a tento zvyk přežil až do dnešní doby.
Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční)
Velikonoční neděle, v křesťanské tradici největší slavnost církevního roku. Jde o pohyblivý svátek, který připadá na první neděli po prvním úplňku po 21. březnu.
Pomlázka, vyrobená z mladých vrbových proutků má dívkám a ženám symbolickým „vyšleháním“ předat mládí a sílu. Při šlehání se obvykle recitují nebo zpívají koledy. Počet stuh na pomlázce označuje, kolik dívek a žen pomlázka během koledy „pomladila“. Na koledu chodí koledníci (chlapci a muži) o Velikonočním pondělí.
Velikonoční kraslice
Vajíčko, (barvené nebo malované) se dává jako odměna koledníkům za omlazení a znamená symbol života a vzkříšení. Slouží také jako velikonoční výzdoba domácností (kraslice). Je, spolu s pomlázkou, jedním z hlavních symbolů Velikonoc.
Polévání vodou
V některých krajích muži ženy místo vyšlehání polévají studenou vodou, jinde zase dívky a ženy v úterý ráno po Velikonočním pondělí polévají chlapce a muže. Někdy se místo vody používá parfém.
Vodou se polévají i hospodářská zvířata, protože podle pověr je polití omlazuje a dodává jim sílu.
Státní svátek je den, který je spojený s historií státu. Připomínáme si významnou událost, která zasáhla do dějin naší země. Česká republika má takových svátků 7. Stručný přehled státních svátků 1. leden – DEN VZNIKU SAMOSTATNÉHO ČESKÉHO STÁTU Tento svátek se váže k roku 1993, kdy 1.1. vznikly rozdělením Československé federativní republiky dva samostatné státy: …
