O volbách se mluví nejen mezi dospěláky. Možná jste se zúčastnili třídních voleb, kde jste si zvolili svého zástupce do školního parlamentu, ale víte, jak to doopravdy chodí při dospěláckých volbách? A kdo rozhoduje v naší zemi? Co je to politická strana a volební program?
Toto video nám jednoduše a rychle pomůže pochopit, co to ty dospělácké volby jsou.
Volba hlavy státu
V roce 2013 si čeští občané poprvé sami zvolili prezidenta, a to v přímé prezidentské volbě. Volba probíhá ve dvou kolech. V prvním se vybírá z více kandidátů, do druhého se probojují nejúspěšnější dva. Z nich vyhraje ten, který získá více než padesát procent hlasů. V tomto roce si budeme sami vybírat prezidenta už potřetí. Kdo prezident je? Jaké má úkoly, povinnosti a jaká by měla naše hlava státu být?
Dne 28.října slavíme státní svátek označovaný jako Den vzniku samostatného československého státu. V tento den, v roce 1918, vznikla samostatná Československá republika.
Obsah pracovních listů:
link na pohádku Jak pejsek s kočičkou slavili 28.říjen
obrázky státních symbolů: vlajka, malý státní znak a lípa
link na českou státní hymnu
4 strany zábavných úkolů (puzzle, počítání, bludiště, hledání rozdílů)
Svatováclavská koruna je nejstarší a nejvýznamnější součástí českých korunovačních klenotů. Byla zhotovena na přání Karla IV., který ji následně zasvětil patronovi české země, svatému Václavovi. Koruna je společně s korunovačními klenoty uložena v Korunní komoře chrámu svatého Víta na Pražském hradě. Pokud si klenoty chceme prohlédnout dnes, musí se jednat o významné příležitosti a souhlas s jejich vystavením musí udělit prezident republiky.
K vyzvednutí korunovačních klenotů je zapotřebí sedmi klíčů. Držitelé těchto klíčů jsou přesně určeni. Jsou jimi: prezident republiky, předseda vlády České republiky, arcibiskup pražský, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, probošt Metropolitní kapituly u sv. Víta a primátor hlavního města Prahy. Všichni jmenovaní musí být u vyzvednutí klenotů přítomni.
Každá země má své peníze. U nás se platidlo jmenuje koruna česká. Zkratka je Kč, mezinárodní zkratka CZK. V České republice vydává bankovky a mince ČNB – Česká národní banka. Interaktivní pracovní listy: Krátké video zobrazující českou měnu vytvořené studentkou naší online školy. Děkujeme! zdroj:www.zlatka.in
Velikonoční svátky jsou nejdůležitejším křesťanským svátkem, a v tomto období se stále dodržuje mnoho lidových tradic a zvyků.
Tradice svěcení kočiček
Větvičky jívy (kočičky) se světí na Květnou neděli. Posvěcené kočičky se pak uchovávají po celý rok. Zapichovaly se i na okraj pole, aby chránily úrodu, nebo se dávaly do sklepa, aby ochraňovaly zásoby.
Řehtačky
Řehtačkymají svým zvukem nahrazovat zvony , které naposledy zní při mši na Zelený čtvrtek a znovu se rozeznívají až na Bílou sobotu.
Vysévání obilí
Vysévání obilí symbolizuje začátek jara a tím i zemědělských prací. V současnosti se ale vysévá už před Velikonocemi spíš tráva nebo případně nějaké obilí do nízké misky s hlínou, vzklíčené se pak zdobí kraslicemi.
Mazanec
Mazanec pečený ze sladkého kynutého těsta, symbolizuje slunce a patří mezi nejstarší české obřadní pečivo. Pečení mazance probíhá na Bílou sobotu.
Beránek
Velikonoční beránek je tradičním pečivem. Jako symbol má beránek původ už v dávných pohanských dobách a svůj význam má u křesťanů i u židů. V dobách starověku i středověku byl beran obřadním jídlem, ale protože jeho maso bylo drahé, jedlo se pečivo ve tvaru beránka a tento zvyk přežil až do dnešní doby.
Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční)
Velikonoční neděle, v křesťanské tradici největší slavnost církevního roku. Jde o pohyblivý svátek, který připadá na první neděli po prvním úplňku po 21. březnu.
Pomlázka, vyrobená z mladých vrbových proutků má dívkám a ženám symbolickým „vyšleháním“ předat mládí a sílu. Při šlehání se obvykle recitují nebo zpívají koledy. Počet stuh na pomlázce označuje, kolik dívek a žen pomlázka během koledy „pomladila“. Na koledu chodí koledníci (chlapci a muži) o Velikonočním pondělí.
Velikonoční kraslice
Vajíčko, (barvené nebo malované) se dává jako odměna koledníkům za omlazení a znamená symbol života a vzkříšení. Slouží také jako velikonoční výzdoba domácností (kraslice). Je, spolu s pomlázkou, jedním z hlavních symbolů Velikonoc.
Polévání vodou
V některých krajích muži ženy místo vyšlehání polévají studenou vodou, jinde zase dívky a ženy v úterý ráno po Velikonočním pondělí polévají chlapce a muže. Někdy se místo vody používá parfém.
Vodou se polévají i hospodářská zvířata, protože podle pověr je polití omlazuje a dodává jim sílu.
Masopust, lidově fašank nebo jen obecně karneval je slavnostním obdobím mezi postními obdobími Vánoc a Velikonoc. Masopust začíná v pondělí po Třech králích a končí na masopustní úterý. Následující středa, tzv. Popeleční středa, je začátkem 40 dní trvajícího postního období, které vrcholí na Velikonoce.
V období předvelikonočního půstu naši předkové nejedli maso, zdrželi se alkoholu, tancovaček a některých dalších činností. Půst měl být dle církevní tradice obdobím dobrých skutků a almužen a také dobou, kdy se postící soustředí na duchovní život. Ale zpět k rozpustilému masopustnímu veselí – které mělo ostatně kořeny ve starořímských slavnostech boha Dionýsa (bakchanáliích).
Masopust jako lék na zimní chmury
Zima je ve střední Evropě dlouhá a rozptýlení a dobré nálady v mrazivém a pošmourném období roku není nikdy dost – dalo by se říct, že v tomto ohledu masopust zafungoval jako perfektní terapeutický prostředek proti zimním chmurám (podobně, ale na jiné neduhy, zase působil navazující jarní půst).
V období masopustu se konaly a vlastně stále konají zábavy, plesy, karnevalové (masopustní) průvody. Sousedé se družili, obdarovávali se výslužkami ze zabíjaček, jedlo se, pilo – zkrátka bylo veselo. Přála tomu nejen církevní tradice, ale i roční doba, na zahradě i polích totiž nebylo až do jara mnoho práce. Dlužno podotknout, že masopust je svátkem, který se pro svou rozpustilost a živočišnost i přes snahu církve tak trochu vymykal dalším tradičním svátkům.
Vyvrcholením veselého období byly poslední tři dny masopustu. První den, Masopustní neděle, se vyznačovala bohatým obědem. Odpoledne, večer i noc se tančilo u muziky. V pondělí se konával tzv. mužovský bál pro manželské páry. Poslední den masopustu, úterý, se neslo ve znamení průvodu masek, divadelních představení, tancovaček a oblíbených koblih.
K masopustu patří koblihy
Aby se vyrovnala tučnost a mastnost zabijačkových dobrot, smažily se v tu dobu i masopustní šišky a koblihy. Na smažení se používalo přepuštěné máslo či na sádlo (tyto tuky se nepřepalují a je zajímavé, že ke smažení se často doporučují i v současnosti). Šišky se stáčely do vrtulek, koblihy se plnily povidly a marmeládou.
Státní svátek je den, který je spojený s historií státu. Připomínáme si významnou událost, která zasáhla do dějin naší země. Česká republika má takových svátků 7. Stručný přehled státních svátků 1. leden – DEN VZNIKU SAMOSTATNÉHO ČESKÉHO STÁTU Tento svátek se váže k roku 1993, kdy 1.1. vznikly rozdělením Československé federativní republiky dva samostatné státy: …