Autor: Petra Jindrová / materiál publikován pod licencí Creative Commons BY-NC-SA
Hledání rozdílů a nesmyslů nejenže podporuje postřeh, soustředění, pomáhá rozvíjet dětskou fantazii a formuje logiku a smysl pro realitu, ale je zároveň jednou z nejoblíbenějších dětských zábav.
Zábavné hlavolamy nejenže zaměstnají bystré hlavičky dětí, ale zároveň pomáhají rozvíjet jejich pamět, myšlení a kreativitu.
Pokud se rozhodnete vytvořit obrázkový rébus, křížovku nebo osmisměrku pro děti sami, myslete na to, aby byla jejich složitost úměrná věku dítěte. V případě, že byste zvolili příliš těžké nebo naopak příliš snadné hádanky, mohlo by děti jejich řešení brzy přestat bavit.
Když děti učí telka! Zahrajte si společně s žáky 4. ročníku bingo, složte ze zápalek dané číslo a podle šifrovací tabulky spočítejte číselnou hodnotu svého jména. Na závěr vás čeká tajuplná slovní úloha. Program ke shlédnutí zde.
zdroje a inspirace: www.edu.ceskatelevize.cz, www.krizovky.org, www.rysava.websnadno.cz
Letní slunovrat, první letní den či také astronomické léto – čas nejdelšího dne a nejkratší noci v roce, nastává obvykle 20. a nebo 21. června. Je to okamžik, kdy Slunce na své pouti po obloze protíná obratník Raka a vzhledem ke světovému rovníku dosáhne nejsevernější polohy. Slunce přechází ze souhvězdí Blíženců do souhvězdí Raka a severní zemský pól je nejvíce přikloněn ke Slunci.
Letní slunovrat slaví všechny kultury na světě. Důvodem je začátek léta, příchod životodárného tepla, začátek sklizně čerstvých potravin, odchod zimy, sněhu a ledu, obecně kypícího života, plození a mláďat.
V přiloženém pracovním listě se děti seznámí s pojmem LETNÍ SLUNOVRAT a formou několika cvičení si pomůžou upevnit představu o délce noci a dne. Pracovní list také připomene, jak se orientovat v kalendáři. V posledním úkolu se děti dozví, které byliny byly důležité pro uvití SVATOJÁNSKÉHO VĚNEČKU. Součástí pracovního listu je i přiložená ukázka z oblíbeného dětského seriálu Chaloupka na vršku.
zdroj:www.edu.ceskatelevize.cz, www.treking.cz, www.horydoly.cz
Předložky nám pomáhají určit kde něco je nebo kam něco směřuje. Předložky jsou neslabičná nebo slabičná slova např.: v, ve, k, ke, s, se, z, ze, bez, na, do, po, od, za, pod, nad, přes, mezi, vedle, kromě, okolo. Jednoslabičné a neslabičné předložky vyslovujeme dohromady se slovy, ke kterým patří. Píšeme je však odděleně.
Vyzkoušejte si interaktivní cvičení s předložkami, naučte se zábavné dechové cvičení a nechte se inspirovat popisovací hrou pro domácí procvičování předložek:
zdroje:www.rysava.websnadno.cz, www.edu.ceskatelevize.cz, www.onlinecviceni.cz
Před nástupem do školy se děti začínají učit a poznávat hodiny. Někdo to zvládá dříve, někdo naopak později. Přinášíme zajímavý návod, jak s dětmi doma projít problematiku poznávání času a naučit je tak poznávat čas. Ve spodní části článku naleznete video, které dětem zábavnou formou vysvětlí poznávání času na ručičkových hodinách. Pojďme na to!
Ze všeho nejdůležitější základ je, aby se dítě naučilo počítat ve správném pořadí od 0 do 60. Na začátek ho tedy necháme na papír napsat postupně celou řadu šedesáti číslic. Následně jej dítě přečte nahlas. Menším dětem můžeme s každou fází lehce pomáhat.
Ještě zůstaneme u samotného psaní a čtení čísel. U hodin se hodí znát rychle z paměti násobky 5 jak jdou po sobě. V této části dítě na papír napíše čísla od 0 do 60 vždy s posunutím o pětku. I tentokrát si jej nahlas přečteme.
Přesuneme se k samotným hodinám. Je patrné, že se budeme učit čas poznávat na ručičkových hodinách. Jako pomůcku si můžeme hodiny vyrobit, postačí nám ale i koupené v papírnictví nebo opravdové hodiny, které sundáme ze stěny a případně i vyjmeme baterii. V tomto kroku budeme již poznávat čas na ciferníku.
Pro dobré zvládnutí celého učení musíme na začátek říct, která ručička co znamená a co tedy ukazuje. Nejprve se dítěte zeptáme „Jaký je rozdíl mezi dvěma ručičkami?„. Bude-li dlouho váhat, můžeme otázku nasměrovat na jejich délku. Záhy samozřejmě vysvětlíme rozdíl mezi ručičkami – krátká ukazuje celé hodiny, dlouhá minuty.
Názorně ukážeme, jak hodinová ručička funguje. Začneme na dvanácti hodinách a řekneme „Je dvanáct hodin„. Takto postupně rotujeme po ciferníku a vždy na celé hodině zastavíme ručičku a řekneme čas. Postupně by se měl zapojit i žák a ideálně sám hlásit počet hodin. Velké ručičky si momentálně nevšímáme.
Tady přichází moment, proč jsme si na začátku vypisovali násobky 5. Vysvětlíme, že v případě minut znamená číslice 1 na ciferníku 5 minut. Následně si nastavením velké ručičky opět projedeme celý ciferník, nyní ale nahlas hlásíme počet minut, nikoliv hodin.
V této fázi už dítě chápe princip poznávání hodin. Na závěr zbývá už jen znalosti spojit a to ve výsledek, jak poznat čas na hodinách.
Pro první demonstrace necháme vždy hodinovou ručičku ukazovat na jednu číslovku a velkou ručičku na druhou. Musíme klást důraz na to, že prvně čteme údaj u malé ručičky (např. 3 hodiny) a následně k tomu přidáme minuty (např. 40 minut). Dohromady tedy přečteme jako tři hodiny a čtyřicet minut.
Po dobrém osvojení principu hodin můžeme dítěti vysvětlit princip minutové ručičky, kdy ukazuje čtvrt, půl a nebo třičtvrtě. Stejně tak přidáme poté i pozici malé ručičky, která se běžně pohybuje, tedy je-li 2:45, neukazuje na číslovku 2, ale spíše se už blíží k 3.
zdroj: www.zabav-deti.cz
Jak určit rod u podstatných jmen?
V češtině rozlišujeme tři rody: mužský, ženský a střední.
K jakému rodu které podstatné jméno patří, poznáme opravdu snadno. Stačí abychom si na dané slovo v 1. pádu „ukázali“ ukazovacím zájmenem (ten, ta, to)
Pomůcka k učení, kterou vytvořila maminka Martina s dcerou Josefínkou.
