TYPY NA VÝLETY V ÚSTECKÉM KRAJI

Ústecký kraj hraničí na severu s německou spolkovou zemí Sasko. Hlavním městem kraje je Ústí nad Labem, významné průmyslové, dopravní a univerzitní centrum.

Tento kraj je výjimečný svou pestrou krajinou. Najdeme zde chráněné krajinné oblasti jako České středohoří s charakteristickými sopečnými vrchy, Lužické hory a také národní park České Švýcarsko, který je proslulý pískovcovými skalními útvary, zejména Pravčickou bránou, největší přírodní skalní bránou v Evropě.

Ústecký kraj má bohatou historii, která se odráží v četných kulturních a historických památkách. Mezi nejznámější patří barokní zámek Ploskovice, romantický hrad Střekov tyčící se nad Labem nebo zámek v Duchcově, kde strávil poslední léta svého života Giacomo Casanova. Významná jsou i církevní místa, například klášter v Oseku nebo poutní areál Bohosudov.

Ekonomika kraje je silně ovlivněna průmyslovou minulostí. Těžba hnědého uhlí, zejména v okolí Mostu a Litvínova, zde po desetiletí formovala krajinu i společnost. V posledních letech však dochází k transformaci regionu – těžba postupně ustupuje a rozvíjejí se nové technologie, služby a ekologické projekty.

Kultura má v Ústeckém kraji své pevné místo. Konají se zde filmové a hudební festivaly, historické slavnosti i divadelní představení. Mezi kulturní instituce patří například Severočeské divadlo opery a baletu v Ústí nad Labem nebo Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem.

Díky své poloze je kraj důležitým dopravním uzlem. Prochází tudy dálnice D8 spojující Prahu s Drážďany, hlavní železniční tahy a také řeka Labe, která umožňuje vodní dopravu až do Německa.

PRAVČICKÁ BRÁNA

Pravčická brána je největší přirozený pískovcový skalní oblouk v Evropě a zároveň jedním z nejvýraznějších symbolů Národního parku České Švýcarsko. Nachází se nedaleko obce Hřensko, v severozápadní části České republiky, blízko hranic s Německem. Tato unikátní přírodní památka vznikla působením eroze a zvětrávání pískovce během milionů let a dnes fascinuje návštěvníky svými monumentálními rozměry i malebným okolím.

Oblouk Pravčické brány dosahuje rozpětí 26,5 metru a výšky 16 metrů. Tloušťka horního oblouku je zhruba 8 metrů a celková výška brány od základny ke koruně je přibližně 21 metrů. Kvůli ochraně přírodní památky je vstup přímo na bránu zakázán, nicméně z vyhlídkových tras a plošin v jejím okolí se nabízí dechberoucí pohledy na tuto skalní dominantu a přilehlou krajinu pískovcových věží, roklí a lesů.

V těsné blízkosti Pravčické brány stojí zámeček Sokolí hnízdo, který byl postaven v roce 1881 knížetem Edmundem Clary-Aldringenem. Původně sloužil jako lovecký zámeček a hostinec pro návštěvníky, dnes v jeho prostorách najdeme malou expozici o historii oblasti a stylovou restauraci. Celá oblast je přístupná pouze pěšky a návštěva brány je součástí oblíbené turistické trasy z Hřenska, která nabízí nádherné výhledy i průchod krásnou přírodou Českého Švýcarska.

Pravčická brána je nejen geologickým unikátem, ale také významným kulturním symbolem. Objevuje se na mnoha pohlednicích, fotografiích i ve filmech – mimo jiné byla vidět ve fantasy filmu Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň. Její majestátní krása a okolní klidná příroda každoročně přitahují tisíce turistů z Česka i zahraničí.

HŘENSKO A SOUTĚSKY

Hřensko je malebná obec ležící v severních Čechách, při hranici s Německem, na soutoku řek Labe a Kamenice. Je považována za vstupní bránu do Národního parku České Švýcarsko a je výchozím bodem k některým z nejkrásnějších přírodních památek v České republice. Díky své poloze v hlubokém údolí, obklopeném pískovcovými skalami, patří Hřensko mezi turisticky nejnavštěvovanější místa regionu.

Jedním z hlavních lákadel Hřenska jsou Edmundova soutěska a Divoká soutěska, které se rozkládají podél říčky Kamenice. Tyto soutěsky vznikly v úzkém, skalnatém údolí, kde se mezi vysokými stěnami klikatí říčka s křišťálově čistou vodou. Pro jejich nepřístupnost byla v minulosti velká část území nedotčena lidskou činností, což dodává místu romantickou atmosféru a výjimečný přírodní charakter.

Edmundova soutěska, často nazývaná také Tichá, je pojmenována po knížeti Edmundu Clary-Aldringenovi, který na konci 19. století nechal oblast zpřístupnit veřejnosti. Dnes zde návštěvníci absolvují část trasy pěšky a poté se plaví na dřevěných pramicích, které řídí převozník. Během plavby proplouvají kolem vodopádů, převisů a unikátních skalních útvarů, zatímco průvodce humorně i poučně komentuje okolní přírodu.

Divoká soutěska je méně upravená, ale o to dramatičtější. Trasa vede po dřevěných lávkách a mostcích, těsně přiléhajících ke skalám, a také zde část cesty vede po pramici. Tato soutěska působí divočejším dojmem a její průchod bývá intenzivním zážitkem pro milovníky přírody a dobrodružství.

Hřensko a jeho soutěsky jsou přístupné od jara do podzimu a návštěvníci si mohou výlet zpříjemnit i návštěvou nedaleké Pravčické brány, která je s Hřenskem propojena turistickou stezkou. Celá oblast je součástí chráněného území a důraz se klade na šetrný turismus a zachování přírodního bohatství.

Tato lokalita je ideální pro milovníky pěší turistiky, rodiny s dětmi i fotografy. Nabízí nezapomenutelné zážitky v jedinečné přírodní scenérii, která nemá v České republice obdoby. Hřensko a soutěsky jsou důkazem, že i relativně malé území může ukrývat velké přírodní divy.

ROZHLEDNA MILEŠOVKA

Rozhledna Milešovka se nachází na vrcholu stejnojmenné hory, která je se svou výškou 837 metrů nad mořem nejvyšším bodem Českého středohoří. Hora Milešovka je díky své výrazné siluetě a strategické poloze označována za „královnu Českého středohoří“ a již od 19. století láká turisty, přírodovědce i milovníky dalekých výhledů.

Na vrcholu hory stojí kamenná rozhledna, která je součástí meteorologické observatoře. Tato stavba byla vybudována v roce 1904 a dodnes slouží Českému hydrometeorologickému ústavu k měření počasí. Jedná se o jednu z nejdéle nepřetržitě fungujících meteorologických stanic ve střední Evropě. Součástí objektu je vyhlídková plošina ve výšce 10 metrů, ze které se otevírá úchvatný kruhový výhled do všech světových stran.

Z Milešovky je za dobré viditelnosti možné spatřit Krušné hory, Lužické a Jizerské hory, Krkonoše, vrch Říp, ale i vzdálenou Šumavu či Alpy. Tento rozhled ocenil již slavný přírodovědec Alexander von Humboldt, který Milešovku navštívil a prohlásil, že jde o jednu z nejkrásnějších vyhlídek na světě.

Rozhledna je přístupná pouze pěšky, a to po značených turistických trasách vedoucích z okolních obcí – nejčastěji z Milešova, Bílinky, Velemína nebo Černčic. Výstup na vrchol je sice poměrně náročný kvůli převýšení, ale odměnou návštěvníkům je nejen dechberoucí výhled, ale i možnost občerstvení v horské chatě Milešovka, která se nachází v těsné blízkosti rozhledny.

Milešovka je známá i svými častými bouřkami, což jí v minulosti vyneslo přezdívku „Hromová hora“. Díky této specifické klimatické aktivitě má zdejší meteorologická stanice významné postavení v rámci sledování počasí v České republice.

ZÁMEK PLOSKOVICE

Zámek Ploskovice je jedním z nejmalebnějších barokních zámků v severních Čechách. Nachází se ve stejnojmenné obci poblíž Litoměřic a svou elegancí i bohatou historií přitahuje každoročně tisíce návštěvníků. Obklopen je rozsáhlým anglickým parkem, který podtrhuje jeho klidnou a romantickou atmosféru.

Zámek byl vystavěn v letech 1720–1725 jako letní sídlo pro vévodkyni Annu Marii Františku Toskánskou, dceru císaře Leopolda I. Architektonický návrh zřejmě pochází od Kiliána Ignáce Dientzenhofera, jednoho z nejvýznamnějších barokních architektů té doby. Stavba se vyznačuje lehkou, vzdušnou kompozicí a bohatě zdobenou fasádou, která harmonicky zapadá do krajiny Českého středohoří.

Zásadní proměnou prošel zámek v 19. století, kdy se stal letní rezidencí bývalého rakouského císaře Ferdinanda V. Habsburského po jeho abdikaci v roce 1848. V té době došlo k rozsáhlým úpravám interiérů v duchu druhého rokoka, které dodnes návštěvníci obdivují. Významným rysem zámku jsou romantické nástěnné malby, jejichž autorem je slavný český malíř Josef Matěj Navrátil.

Jedním z unikátů zámku jsou i umělé vodní jeskyně – tzv. grotty – které se nacházejí v jeho podzemí. Tyto jeskyně byly oblíbeným prvkem barokních zahrad a měly sloužit nejen k ochlazení, ale i k pobavení hostů. V kombinaci s fontánami a květinovou výzdobou vytvářely prostor pro relaxaci i reprezentaci.

Dnes je zámek Ploskovice ve správě Národního památkového ústavu a je přístupný veřejnosti. Návštěvníci si mohou prohlédnout reprezentační sály, soukromé komnaty císaře Ferdinanda, freskovou výzdobu i zámecký park s historickým pavilonem. Zámek se také často využívá jako kulisa pro natáčení historických filmů a pohádek.

KONCENTRAČNÍ TÁBOR TEREZÍN

Koncentrační tábor Terezín, často označovaný také jako ghettový tábor nebo „nacistické ghetto“, je jedním z nejtemnějších míst české historie spojené s druhou světovou válkou a holocaustem. Nachází se v severních Čechách, přibližně 60 km severně od Prahy, a byl původně vybudován koncem 18. století jako vojenská pevnost. Za nacistické okupace byl tento areál přeměněn na místo utrpení, smrti a propagandy.

V roce 1941 nacisté proměnili hlavní část města Terezín (tzv. Hlavní pevnost) v židovské ghetto, kam byli deportováni Židé z Československa, Německa, Rakouska, Nizozemí a dalších zemí. Vedle toho sloužila Malá pevnost jako věznice gestapa pro politické odpůrce, odbojáře a další osoby, které byly nacistickým režimem považovány za nebezpečné. Malá pevnost byla nechvalně proslulá nelidskými podmínkami, brutalitou dozorců a vysokou úmrtností.

Terezín měl výjimečné postavení mezi nacistickými tábory. Nacisté ho propagandisticky prezentovali jako „vzorové ghetto“, kam měli možnost nahlédnout i inspektoři z Mezinárodního červeného kříže. Při této návštěvě v roce 1944 byl tábor pečlivě upraven a zinscenován tak, aby působil jako kulturní a sociální zařízení pro Židy. Vystupovalo se zde divadlo, pořádaly koncerty, děti kreslily a učily se – to vše za dozoru nacistů a pod hrozbou transportu do vyhlazovacích táborů na východě, zejména do Osvětimi.

Skutečnost byla zcela odlišná. V Terezíně panovaly těžké hygienické podmínky, nedostatek potravin, přelidnění a strach z neustálých transportů. Z přibližně 140 000 osob, které Terezínem prošly, jich více než 33 000 zemřelo přímo zde a dalších asi 88 000 bylo deportováno do vyhlazovacích táborů, odkud se většina nikdy nevrátila.

Dnes je Terezín národní kulturní památkou a místem pietní vzpomínky. Památník Terezín spravuje expozice v Malé pevnosti, ghettu a krematoriu, kde si návštěvníci mohou připomenout oběti nacistického režimu. Součástí areálu je i hřbitov, kolumbárium, muzeum ghetta a galerie s kresbami dětí internovaných v Terezíně.

Terezín zůstává silným mementem tragédie holocaustu a varováním před nebezpečím totalitních ideologií.

ZŘÍCENINA HRADU HAZMBURK

Zřícenina hradu Hazmburk je jednou z nejvýraznějších dominant Českého středohoří a patří k nejznámějším zříceninám v České republice. Tyčí se na vrcholu čedičového kopce nedaleko obce Klapý, přibližně 3 kilometry severozápadně od města Libochovice. Díky své poloze nabízí Hazmburk úchvatné výhledy na široké okolí a láká každoročně množství turistů a milovníků historie.

Historie hradu sahá až do 13. století, kdy byl vybudován jako strážní pevnost. Významného rozmachu se Hazmburk dočkal ve 14. století, kdy jej získal rod Zajíců z Hazmburka. Právě podle jejich erbu – zajíce – získal hrad své jméno. Rod Zajíců přestavěl původní hrad na mohutné gotické sídlo, které mělo důležitou obrannou i reprezentační funkci. V této době vznikly dvě charakteristické věže: mohutná Černá věž z tmavého čediče, která sloužila k obraně, a vyšší Bílá věž, která byla obytná a poskytovala výhled do kraje.

Hrad Hazmburk nikdy nebyl dobyt, a to i díky své výborné strategické poloze. Od 16. století však začal postupně ztrácet svůj význam, byl opuštěn a změnil se ve zříceninu. Navzdory tomu si dodnes uchoval svou majestátnost a romantickou atmosféru.

Dnes je Hazmburk oblíbeným výletním cílem. Na vrchol vedou značené turistické stezky z Klapý i okolních obcí. Bílá věž je přístupná veřejnosti a nabízí nádherný panoramatický výhled na České středohoří, Říp, Milešovku a za jasného počasí dokonce i na Krkonoše. Kromě výhledu si návštěvníci mohou prohlédnout i zbytky hradního paláce, hradby a základové zdi dalších budov.

Zřícenina hradu Hazmburk je nejen historicky cenným místem, ale také symbolem odolnosti a síly. Je spojena s mnoha pověstmi a legendami a svou siluetou s dvěma věžemi se stala neodmyslitelnou součástí krajiny Českého středohoří.

HRAD KRUPKA

Hrad Krupka, známý také pod německým názvem Schloss Rosenberg, je malebná zřícenina ležící nad stejnojmenným městem v Krušných horách v Ústeckém kraji. Jeho poloha vysoko na skalnatém ostrohu nad údolím potoka umožňuje nádherný výhled na okolní krajinu a činí z něj oblíbený cíl turistů a milovníků historie.

Hrad byl založen pravděpodobně na počátku 14. století, kdy se v oblasti začalo rozvíjet těžební podnikání – zejména dolování cínu. Úkolem hradu bylo chránit nejen hornické osady a doly, ale také obchodní stezku vedoucí z Čech do Saska. Jeho strategická poloha byla ideální pro kontrolu pohybu a obranu hranic. Původní stavba byla gotická, postupem času však prošla několika přestavbami, které odrážely proměny architektonických stylů i měnící se potřeby obrany.

V průběhu staletí hrad měnil své majitele – patřil například rodu Kaplířů ze Sulevic a později i Habsburkům. V 17. století však ztratil svůj význam a začal postupně chátrat. Po požáru v roce 1639 byl opuštěn a postupně se změnil ve zříceninu.

Dnes se z hradu Krupka dochovaly především obvodové zdi, zbytky obytných částí a obranných věží. Areál je volně přístupný veřejnosti a často bývá využíván k různým kulturním a historickým akcím. Díky své poloze v blízkosti lanovky z Bohosudova na Komáří vížku a navazující hornické naučné stezce je hrad ideálním výchozím bodem pro výlety do Krušných hor.

Hrad Krupka je nejen významnou historickou památkou regionu, ale také připomínkou bohaté hornické tradice, která formovala celé okolí.

ZÁMEK VELKÉ BŘEZNO

Zámek Velké Březno je krásnou ukázkou empírové architektury, která se nachází v malebné krajině Ústeckého kraje nedaleko města Ústí nad Labem. Byl postaven v letech 1842 až 1845 hrabětem Karlem Chotkem jako jeho letní sídlo, které později sloužilo i jako trvalý rodinný domov. Zámek je známý svým elegantním vzhledem a romantickou atmosférou, která dodnes přitahuje návštěvníky hledající klid a historickou krásu.

Interiéry zámku odrážejí život šlechty 19. století a jsou bohatě zdobené, což poskytuje jedinečný pohled do minulosti a kultury té doby. Kromě architektonických krás zámek obklopuje rozsáhlý anglický park, který je domovem mnoha vzácných dřevin a květinových záhonů. Park nabízí příjemné prostředí pro procházky a relaxaci a doplňuje celkový romantický dojem ze zámku.

Velké Březno má také významné kulturní a historické postavení v regionu, a proto je často místem konání různých kulturních akcí, výstav a prohlídek, které přibližují jeho bohatou historii a umělecké dědictví.

PANENSKÝ TÝNEC

Panenský Týnec je malebná obec známá především díky své významné historické památce – zřícenině nedokončeného gotického klášterního kostela Panny Marie. Tento monumentální chrám byl založen kolem roku 1316 jako součást cisterciáckého opatství a měl být jedním z nejvýznamnějších sakrálních staveb v Čechách. Jeho stavba však nebyla nikdy dokončena, protože kolem roku 1382 byl kostel poničen požárem a z důvodu různých historických okolností nebyl obnoven.

Dnes zůstávají zachovány mohutné obvodové zdi a výrazné gotické sloupy, které dodávají místu tajemnou a impozantní atmosféru. Zřícenina Panenského Týnce je považována za jednu z nejpozoruhodnějších gotických staveb na území České republiky a přitahuje návštěvníky nejen díky své architektonické kráse, ale také díky klidnému prostředí okolní přírody.

ZÁMEK JEZEŘÍ

Zámek Jezeří je historická památka, která se nachází v Krušných horách na severozápadě České republiky, nedaleko města Horní Jiřetín. Tento zámek je jedním z nejvýznamnějších barokních objektů v regionu a je známý nejen svou architekturou, ale i dramatickou historií a polohou v malebné přírodě.

Původně středověká tvrz byla v 16. století přestavěna na renesanční zámek a během 18. století prošla rozsáhlou barokní přestavbou, která jí dala dnešní podobu. Zámek Jezeří je situován na skalnatém výběžku s výhledem do širokého okolí, což mu dodává impozantní a zároveň romantickou atmosféru.

V průběhu své historie zámek sloužil různým účelům, od šlechtického sídla až po správní centrum panství. Po druhé světové válce však jeho stav začal chátrat, ačkoliv byl zámek díky své poloze a architektonické hodnotě často navštěvován turisty. V posledních letech probíhají snahy o jeho obnovu a zachování jako kulturního a turistického místa.

Jezeří je také známé díky okolní přírodě a výhledům, které nabízí, což z něj činí oblíbenou destinaci nejen pro milovníky historie, ale i pro turisty hledající krásné výlety v Krušných horách. Zámek je obklopen parkem, který dodává celému prostoru klid a harmonii.

Celkově je zámek Jezeří cenným klenotem české kulturní historie, který propojuje bohaté historické dědictví s přírodní krásou a inspiruje návštěvníky svou unikátní atmosférou.

ZÁMEK KRÁSNÝ DVŮR

Zámek Krásný Dvůr je významná historická památka nacházející se v Ústeckém kraji, nedaleko města Podbořany. Jedná se o reprezentativní barokní sídlo, které je známé nejen svou elegantní architekturou, ale také rozlehlým přírodně krajinářským parkem, jenž patří k nejstarším a nejkrásnějším svého druhu ve střední Evropě.

Původní tvrz ze 16. století byla přestavěna na barokní zámek v 18. století za vlády rodu Černínů, kteří vlastnili panství více než dvě století. Architektura zámku nese znaky vrcholného baroka – symetrická fasáda, bohatá výzdoba a důraz na reprezentaci. Zámek sloužil jako letní sídlo šlechty a místo společenských a kulturních událostí.

Jedním z hlavních lákadel areálu je rozsáhlý zámecký park, který vznikl v duchu anglického krajinářského stylu. Jeho součástí jsou malebné stavby jako čínský pavilon, romantická rozhledna, obelisk, kapličky či novogotický templ, ale i jezírka, umělé vodní toky a pečlivě komponovaná zeleň. Park Krásného Dvora je považován za vůbec první anglický park v českých zemích.

Zámek Krásný Dvůr je dnes přístupný veřejnosti a nabízí několik prohlídkových okruhů, které návštěvníkům přibližují život šlechty v 18. a 19. století. Interiéry jsou bohatě zařízené původním mobiliářem, obrazy a sbírkami, které dokumentují historii rodu Černínů i proměny samotného zámku.

ZÁMEK DUCHCOV

Zámek Duchcov, nacházející se v severních Čechách poblíž města Teplice, je jedním z významných barokních zámků České republiky. Je známý nejen svou architekturou a historií, ale také díky spojení se slavným dobrodruhem a spisovatelem Giacomem Casanovou, který zde strávil poslední roky svého života jako knihovník.

Původně středověká tvrz byla v 17. století přestavěna na renesanční sídlo a později, ve druhé polovině 17. století, barokně přestavěna italskými architekty pro šlechtický rod Valdštejnů. Barokní podoba zámku vyniká symetrickým uspořádáním budov, bohatou fasádní výzdobou a reprezentačními sály, které byly určeny k hostinám, hudebním produkcím a dalším kulturním událostem.

Jedním z největších magnetů zámku je zmíněná postava Casanovy. Ten zde působil od roku 1785 až do své smrti v roce 1798 a právě zde dopsal své paměti „Histoire de ma vie“, které se staly cenným historickým a literárním dokumentem své doby. Jeho pobyt v Duchcově dodal zámku punc romantiky a mezinárodní věhlasu.

V současnosti je zámek Duchcov ve správě Národního památkového ústavu a je přístupný veřejnosti. Návštěvníci si mohou prohlédnout bohatě zařízené interiéry, které přibližují život šlechty v 18. a 19. století, tematické výstavy i expozici věnovanou právě Casanovovi. Součástí areálu je i rozlehlý zámecký park v klasicistním stylu, který slouží k relaxaci i kulturním akcím.

ZŘÍCENINA HRADU KOSTOMLATY

Zřícenina hradu Kostomlaty, často nazývaná také jako Hrad Kostomlaty pod Milešovkou, se nachází v malebné krajině Českého středohoří, nedaleko obce Kostomlaty pod Milešovkou v Ústeckém kraji. Tato romantická zřícenina stojí na zalesněném vrchu ve výšce přibližně 566 metrů nad mořem a je oblíbeným cílem turistů i milovníků historie.

Hrad byl založen pravděpodobně na počátku 14. století, zřejmě pány z Oseka. Sloužil především jako strážní a obranné sídlo, které chránilo přístupové cesty v regionu. V průběhu staletí se stal majetkem různých šlechtických rodů a dočkal se několika přestaveb, které mu vtiskly typické znaky gotické architektury. V 16. století však hrad ztratil svůj význam a byl postupně opuštěn. Během následujících let se proměnil v zříceninu.

Dnes je Kostomlatská zřícenina známá především díky dochované válcové věži, která je dominantou celého areálu. Věž je částečně opravená a zpřístupněná veřejnosti – po výstupu nabízí nádherný výhled na okolní krajinu, včetně nedaleké Milešovky, nejvyšší hory Českého středohoří. Cesta k hradu vede příjemnou lesní stezkou, která je vhodná i pro rodiny s dětmi.

Zřícenina je dnes udržována skupinou dobrovolníků a místních nadšenců, kteří se věnují její postupné obnově. Pořádají zde také různé kulturní a historické akce, například šermířské ukázky, pohádkové dny nebo noční prohlídky, které přibližují návštěvníkům život na středověkém hradě.

Zdroj: www.edu.ceskatelevize.cz, www.youtube.com