Blog

Den otců


V České republice se Den otců, stejně jako v mnoha dalších zemích, slaví třetí neděli v červnu – letos 19. června, nejde ale o společný mezinárodní den ve všech zemích.

Tradice červnového Dne otců sahá až do roku 1910 a vznikla v americkém městě Spokane. Členka místního kostela Sonora Smart Doddová tehdy navrhla místnímu pastorovi, že by se kromě Dne matek měl slavit také Den otců. Sonora chtěla tento svátek oslavit 5. června, kdy měl narozeniny její otec, vdovec, který sám vychovával šest dětí. Pastor ale tento den neměl čas a oslava byla přesunuta až na třetí červnovou neděli. Poprvé se tak Den otců slavil 19. června 1910 právě ve městě Spokane.

Kdy se kde letos slaví Den otců

  • Německu 40 dnů po Velikonocích: 19. června 2022
  • Dánsku na den ústavy: 5. června
  • Ve FinskuNorskuŠvédsku, na Islandu a v Estonsku druhou neděli v listopadu: 13. listopadu 2022
  • V USA, ŠpanělskuPortugalskuItáliiBelgii nebo v Chorvatsku 19. března
  • Rusku se 23. února slaví Den obránců vlasti
  • Austrálii a na Novém Zélandu se Den Otců slaví první neděli v září: 4. září 2022
  • EgyptěSýriiLibanonu nebo ve Spojených arabských Emirátech a některých dalších arabských zemích 21. června

Návod na ručně vyrobený dárek/přání pro tatínka

Materiál:

  • půlka roličky od papírových utěrek
  • nalepovací oči a nebo fix na nakreslení očí
  • barvy a štětec
  • papír

Postup:

1, viz přiložené fotografie, které nafotila studentka naší školy

2, viz přiložený videonávod

vybarvíme vlasy na horní straně ruličky a vybarvíme tatínkovo oblíbené tričko nebo košili na spodní straně ruličky

můžeme vybarvit i obličej

přilepíme nebo nakreslíme oči

nakreslíme tátův úsměv

doplníme o detaily (knoflíky, kravatu, motýlka, nápis, obrázek…)

Videonávod:

Do hotového papírového tatínka můžeme uschovat srolované ručně napsané nebo nakreslené přání pro opravdového tatínka.❤️

zdroj a inspirace: www.skutecnost.cz, www.nontoygifts.com

Letní slunovrat

Letní slunovrat, první letní den či také astronomické léto – čas nejdelšího dne a nejkratší noci v roce, nastává obvykle 20. a nebo 21. června. Je to okamžik, kdy Slunce na své pouti po obloze protíná obratník Raka a vzhledem ke světovému rovníku dosáhne nejsevernější polohy. Slunce přechází ze souhvězdí Blíženců do souhvězdí Raka a severní zemský pól je nejvíce přikloněn ke Slunci.

Letní slunovrat slaví všechny kultury na světě. Důvodem je začátek léta, příchod životodárného tepla, začátek sklizně čerstvých potravin, odchod zimy, sněhu a ledu, obecně kypícího života, plození a mláďat.

V přiloženém pracovním listě se děti seznámí s pojmem LETNÍ SLUNOVRAT a formou několika cvičení si pomůžou upevnit představu o délce noci a dne. Pracovní list také připomene, jak se orientovat v kalendáři. V posledním úkolu se děti dozví, které byliny byly důležité pro uvití SVATOJÁNSKÉHO VĚNEČKU. Součástí pracovního listu je i přiložená ukázka z oblíbeného dětského seriálu Chaloupka na vršku.

zdroj:www.edu.ceskatelevize.cz, www.treking.cz, www.horydoly.cz

Tipy na výlety po Česku – dětské atrakce a hřiště

Nejlepší zábava pod širým nebem

Zábavní Park Mirakulum ve středočeských Milovicích nabízí zábavu na deseti hektarech. Každý rok přibude nějaká novinka také na Dolní Moravě, kde na děti čeká třeba Pískový svět nebo Mamutíkův vodní park. V létě uděláte také dětem radost výletem do Zážitkového parku Zeměráj v Kovářově anebo do Království lesa na Lipně. Za čerty, vílami a hastrmany děti vezměte do Pohádkové kovárny v Selibově, společně se vyřádíte v oslavanském Permoniu.

Otevřeno po celý rok

Krytá zábavní centra a herny pro prcky už najdete v každém větším městě – a dokonce třeba v Hopsáriu v Českých Budějovicích většinu atrakcí můžete vyzkoušet s dětmi i vy dospělí. V Karlových Varech se před nepřízní počasí můžete uchýlit do zábavného centra Hopa Hopa, v Čestlicích u Prahy, kousek od známého aquaparku Aquapalace, najdete FunPark Žirafa, v Brně vezměte děti do BRuNO family parku a vyzkoušejte také FunPark Žirafa v Avion Shopping Parku v Ostravě.


Zdroj: https://www.kudyznudy.cz

 

Den dětí aneb Pojdťe si zaskákat

1.červen je v našem kalendáři pevně zakotven jako Mezinárodní den dětí. Tradičně se tento den pořádají různé akce, hry nebo sportovní turnaje, při kterých si děti mohou užít spoustu zábavy. A jelikož pohyb na čerstvém vzduchu přispívá nejen ke zdraví těla, ale i mysli (lépe se nám pak učí a soustředí), přinášíme vám tip na sportovně zábavnou hru, kterou hráli již vaši rodiče a možná i prarodiče. Tak hurá do toho – pojďte si zaskákat!

Školka- skákání přes gumu

Skákací školka je aktivita, při které se můžete zahřát, rozcvičit a poznat, jak na tom jste s koordinací vlastního těla :-). Potřebujete k tomu dva kamarády (nebo dvě židle ;-), skákací gumu (třeba z tepláků :-D) v povoleném stavu o délce asi 3 metrů. Školka má mnoho podob. My vám představíme jednu z nich. Sestavu začínáme na první úrovni – guma je na kotnících a spoluhráči stojí nohama na šířku ramen (jak vidíte ve videu či schematickém obrázku).

Začínající hráč skáče tak dlouho, dokud neudělá chybu (např. když nestojí na gumě, přestože má).
Druhá úroveň sestavy je guma ve výšce lýtek.
Třetí ve výšce kolen.
Sestav může být více.
Má-li hráč sestavu (nebo sestavy) odskákány na všech třech úrovních, vrací se opět na první úroveň, avšak s obměnou. Ta může spočívat v tom, že spoluhráči dají chodidla úplně k sobě nebo naopak mnohem více do široka. Při této obměně je však potřeba, aby šli spoluhráči k sobě blíž, protože při skákání se guma může nepříjemně zařezávat do noh. Kdyby vás skákání bavilo, kreativitě se určitě meze nekladou a můžete si vymyslet sestavu vlastní. Anebo se můžete inspirovat na internetu, kde různá schémata skákacích sestav také najdete.

Návod k vytištění máte zde ke stažení.

zdroj: https://www.doris.cz

Den Matek

Historie tohoto svátku u nás sahá do roku 1923, kdy se v tehdejším Československu začal slavit díky Alici Masarykové, dceři Tomáše Garyka Masaryka. Ve světě se Den matek slaví už celá staletí a není divu, vždyť mateřství  i mateřská láska si zaslouží pozornost. Už ve starověkém Řecku slavili svátek plodnosti a matek. Uctívali zároveň pohanskou bohyni Rhey, matku bohů.

Mezinárodní oslavy se konají od roku 1908 na počest Anny Reeves Jarvis, která bojovala za práva matek. Oficiálně svátek představil prezident USA Woodrow Wilson v roce 1914. Tehdy také oznámil, že se bude Den matek slavit každou druhou květnovou neděli. Tohoto pravidla se držíme dodnes.

Tvoření pro šikulky ke Dni maminek:

Jednoduchý návod a užitečné šablony na výrobu květinového přáníčka pro maminku.

zdroj:www.skutecnost.cz

Naše tradice:Velikonoce

Velikonoční svátky jsou nejdůležitejším křesťanským svátkem, a v tomto období se stále dodržuje mnoho lidových tradic a zvyků.

Tradice svěcení kočiček

Větvičky jívy (kočičky) se světí na Květnou neděli. Posvěcené kočičky se pak uchovávají po celý rok. Zapichovaly se i na okraj pole, aby chránily úrodu, nebo se dávaly do sklepa, aby ochraňovaly zásoby.

Řehtačky

Řehtačky mají svým zvukem nahrazovat zvony , které naposledy zní při mši na Zelený čtvrtek a znovu se rozeznívají až na Bílou sobotu.

Vysévání obilí

Vysévání obilí symbolizuje začátek jara a tím i zemědělských prací. V současnosti se ale vysévá už před Velikonocemi spíš tráva nebo případně nějaké obilí do nízké misky s hlínou, vzklíčené se pak zdobí kraslicemi.

Mazanec

Mazanec pečený ze sladkého kynutého těsta, symbolizuje slunce a patří mezi nejstarší české obřadní pečivo. Pečení mazance probíhá na Bílou sobotu.

Beránek

Velikonoční beránek je tradičním pečivem. Jako symbol má beránek původ už v dávných pohanských dobách a svůj význam má u křesťanů i u židů. V dobách starověku i středověku byl beran obřadním jídlem, ale protože jeho maso bylo drahé, jedlo se pečivo ve tvaru beránka a tento zvyk přežil až do dnešní doby.

Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční)

Velikonoční neděle, v křesťanské tradici největší slavnost církevního roku. Jde o pohyblivý svátek, který připadá na první neděli po prvním úplňku po 21. březnu.

Pomlázka

Pomlázka, vyrobená z mladých vrbových proutků má dívkám a ženám symbolickým „vyšleháním“ předat mládí a sílu. Při šlehání se obvykle recitují nebo zpívají koledy. Počet stuh na pomlázce označuje, kolik dívek a žen pomlázka během koledy „pomladila“. Na koledu chodí koledníci (chlapci a muži) o Velikonočním pondělí.

Velikonoční kraslice

Vajíčko, (barvené nebo malované) se dává jako odměna koledníkům za omlazení a znamená symbol života a vzkříšení. Slouží také jako velikonoční výzdoba domácností (kraslice). Je, spolu s pomlázkou, jedním z hlavních symbolů Velikonoc.

Polévání vodou

V některých krajích muži ženy místo vyšlehání polévají studenou vodou, jinde zase dívky a ženy v úterý ráno po Velikonočním pondělí polévají chlapce a muže. Někdy se místo vody používá parfém.

Vodou se polévají i hospodářská zvířata, protože podle pověr je polití omlazuje a dodává jim sílu.

Naše online kroužky pro předškoláky a školáky

V návaznosti na naše pravidelné online lekce češtiny, se snažíme naše dětské studenty inspirovat k učení českého jazyka i prostřednictvím stále se rozšiřujících nových kurzů – kroužků se zajímavými a zábavnými předměty, vyučovaných bezpečnými, prověřenými a zkušenými učiteli.
Naše online interaktivní kroužky pro malé skupiny podporují sociální interakce, budují přátelství  mezi studenty a těší se stále větší oblibě jak u studentů, tak i rodičů.


Přehled dosud uskutečněných kroužků pro předškoláky:

Přehled dosud uskutečněných kroužků pro školáky:

Z výtvorů našich studentů v kroužcích CZSVS:

Březen – měsíc čtenářů

Proč číst dětem?

Všichni bezpochyby víme, že čtení pohádek nebo různých jiných dětských knížek, příběhů či leporel je pro dětský zdravý vývoj prospěšné. Rodičům se často nechce vzít do ruky knihu, protože jsou prostě unavení, přepracovaní nebo potřebují ještě udělat večeři a uklidit. Přitom bychom si měli uvědomit, že jsou to právě oni, kdo dětem ukáže lásku ke knihám. Tu vybudujete už ve velmi ranném věku, kdy dítě ještě viditelně na čtení nereaguje. Postupem času se jeho účast bude zvyšovat a zjistíte, že čtení má mnoho přínosů:

  1. Při čtení vytváříte pevné pouto mezi vámi. Není potřeba, aby dítě umělo číst. Začněte co nejdříve a udělejte si s dětmi společný rituál čtení knížek na dobrou noc. Děti milují, když se jim rodiče věnují. 
  2. Čtením rozvíjíte komunikační dovednosti dítěte. Dítě se učí posloucháním příběhu od rodiče tvořit věty a rozšiřovat slovní zásobu. Zároveň trénujete svou paměť a soustředění.
  3. Knihy dávají prostor pro dětskou fantazii a představivost. Při čtení se učí rozpoznávat realitu a svět fantazie. Děti jsou úžasné v tom, že se umějí ztotožnit s hrdiny příběhů a prožít celý příběh. Učí se rozpoznávat hodnoty dobra a zla a postupně si tvoří vlastní hodnotový žebříček
  4. Čtení pomáhá spisovnému jazyku, správné výslovnosti a artikulaci. Dítě posloucháním pozoruje a naslouchá textu, který mu rodiče předčítají. Začne rozlišovat mezi slovy a větami, tvořit jednoduché větné struktury. Právě období ranného dětství je klíčovým obdobím pro rozvoj předčtenářské gramotnosti.

Celé Česko čte dětem

V roce 2006 vznikl tento nejznámější a nejvíce podporovaný projekt díky Evě Katrušákové. Záštitu nad celou kampaní převzal Václav Havel a heslem projektu se stala věta: „Čtěme dětem 20 minut denně. Každý den.“ Posláním tohoto projektu je především budování pevných vazeb v rodině prostřednictvím společného čtení. K projektu se připojilo i mnoho známých osobností ze světa kultury, sportu, literatury a dalších oborů. Dobrovolníci navštěvují nemocnice, kde předčítají příběhy dětem. Projekt také spolupracuje s dárci a nakladatelstvími, aby zajistili kvalitní a zajímavé knihy pro děti v nemocnicích a ordinacích dětských lékařů. Pořádá se výtvarná a fotografická soutěž pro děti. Projekt myslí i na rodiče, kteří mohou na stránkách nalézt tipy na knihy, seznam akcí, jak dětem číst a další užitečné rady.

Pravidelné předčítání má velký vliv na paměť a dětskou fantazii, emociální zdraví a utváří pevné pouto mezi rodičem a dítětem. Hlavními body jsou: 20 minut denně pravidelného předčítání, číst i dětem, které již dokážou číst sami, zapojovat tatínky do čtení. Tento projekt se řídí heslem: „My neříkáme „Jdi a čti si!“, ale „Pojď, budu ti  číst“.“

Co ANO při čtení dětem?

Dobré rady pro rodiče, prarodiče, učitele a všechny, kteří mají chuť číst dětem.


 Dětem začněte číst co nejdříve. Čím dříve je motivujete, tím je to snazší a lepší.

 Využívejte dětské básničky a písničky k tomu, abyste stimulovali jazyk dítěte a jeho schopnost naslouchat.

 Čtěte tak často, jak máte vy a dítě čas. 

 Mějte na paměti: umění naslouchat si osvojujeme. Je zapotřebí se mu naučit a postupně je kultivovat – a to se nestane přes noc. 

 Začněte obrázkovými knihami, které mají jen pár vět na stránce. Poté postupně přecházejte ke knihám, které obsahují stále více textu, a nakonec ke knihám, jež jsou členěny do kapitol, a k románům. 

Pokračování článku: https://celeceskoctedetem.cz/pro-rodice/clanek-72

Co NE při čtení dětem?

Dobré rady pro rodiče, prarodiče, učitele a všechny, kteří mají chuť číst dětem.


 Nečtěte příběhy, které se vám samotným nelíbí. Váš nezájem se v průběhu čtení projeví a to popírá jeho smysl. 

 Nepokračujte ve čtení knihy, jakmile zjistíte, že jde o špatnou volbu. Jste-li pedagog, nemějte pocit, že musíte každou knihu spojit se školní prací. Nesvazujte široké spektrum literatury úzkými definicemi školních osnov. 

 Nezahlcujte posluchače. Při výběru četby ke čtení nahlas zvažte intelektuální, společenskou a emoční úroveň svého publika. Nikdy nečtěte texty, které jsou nad emoční úrovní dítěte. 

 Nevolte knihu, kterou mnoho dětí již slyšelo nebo vidělo v televizi. Jakmile je pointa příběhu známa, jeho zajímavost z velké části pomine. Můžete však přečíst knihu a poté se podívat na film. To je dobrý způsob pro to, aby děti samy viděly, o kolik toho kniha může zachytit více než film. 

Pokračování článku: https://celeceskoctedetem.cz/pro-rodice/clanek-73

zdroj: http://www.agatinsvet.cz, http://celeceskoctedetem.cz

Návod na jednoduchou záložku do knihy, kterou si děti mohou samy vyrobit a zpestřit si tak chvíle strávené s oblíbenou knížkou.

Naše tradice: Masopust

Masopust, lidově fašank nebo jen obecně karneval je slavnostním obdobím mezi postními obdobími Vánoc a Velikonoc. Masopust začíná v pondělí po Třech králích a končí na masopustní úterý. Následující středa, tzv. Popeleční středa, je začátkem 40 dní trvajícího postního období, které vrcholí na Velikonoce.

V období předvelikonočního půstu naši předkové nejedli maso, zdrželi se alkoholu, tancovaček a některých dalších činností. Půst měl být dle církevní tradice obdobím dobrých skutků a almužen a také dobou, kdy se postící soustředí na duchovní život. Ale zpět k rozpustilému masopustnímu veselí – které mělo ostatně kořeny ve starořímských slavnostech boha Dionýsa (bakchanáliích).

Masopust jako lék na zimní chmury

Zima je ve střední Evropě dlouhá a rozptýlení a dobré nálady v mrazivém a pošmourném období roku není nikdy dost – dalo by se říct, že v tomto ohledu masopust zafungoval jako perfektní terapeutický prostředek proti zimním chmurám (podobně, ale na jiné neduhy, zase působil navazující jarní půst).

V období masopustu se konaly a vlastně stále konají zábavy, plesy, karnevalové (masopustní) průvody. Sousedé se družili, obdarovávali se výslužkami ze zabíjaček, jedlo se, pilo – zkrátka bylo veselo. Přála tomu nejen církevní tradice, ale i roční doba, na zahradě i polích totiž nebylo až do jara mnoho práce. Dlužno podotknout, že masopust je svátkem, který se pro svou rozpustilost a živočišnost i přes snahu církve tak trochu vymykal dalším tradičním svátkům.

Vyvrcholením veselého období byly poslední tři dny masopustu. První den, Masopustní neděle, se vyznačovala bohatým obědem. Odpoledne, večer i noc se tančilo u muziky. V pondělí se konával tzv. mužovský bál pro manželské páry. Poslední den masopustu, úterý, se neslo ve znamení průvodu masek, divadelních představení, tancovaček a oblíbených koblih.

K masopustu patří koblihy

Aby se vyrovnala tučnost a mastnost zabijačkových dobrot, smažily se v tu dobu i masopustní šišky a koblihy. Na smažení se používalo přepuštěné máslo či na sádlo (tyto tuky se nepřepalují a je zajímavé, že ke smažení se často doporučují i v současnosti). Šišky se stáčely do vrtulek, koblihy se plnily povidly a marmeládou.

http://www.maminka.cz

V následujícím videu se můžete podívat jak probíhal Masopust v Chaloupce na vršku:

A jak se slaví Masopust nyní:

Leváctví

Leváctví je přednostní užívání jednoho z párových orgánů, a to nejen ruky, ale též nohy, oka a ucha. U většiny lidí je vrozené a výrazně ovlivněné dědičností. V literatuře se uvádí, že k vyhranění dochází mezi 3. – 5. rokem v závislosti na dozrávání nervové soustavy. Začíná-li dítě stále častěji používat levou ruku, podporujeme tuto skutečnost a rodiče se s ní musí smířit. 

Tzv. přecvičování leváka je trestuhodným činem poškozujícím dítěte. Nejde totiž pouze o činnost ruky. Zcela na počátku akce stojí podnět jdoucí z pravé hemisféry, plánování pohybu z téže strany. Nutí-li dospělý dítě pracovat druhou rukou, brání přirozenému vývoji, poškozuje ho, protože mu vnucuje podmínky pro něj nevhodné. Zkuste pravákovi dát lžíci do levé ruky, mnohdy se ani nenají.

Někteří dospělí, kteří uvádějí, že jsou přecvičení leváci, popisují své přetrvávající obtíže – nečitelný rukopis, vysokou chybovost, obtíže při orientaci v prostoru, obtíže při rozlišování pravé a levé strany. Výzkumy profesora Sováka ukázaly na opoždění vývoje řeči, zadrhávání, poruchy chování, u menších dětí pomočování, poruchy spánku. Tyto aktivity ukazují na stresovou situaci, v níž se organismus dlouhodobě nachází.

Sledování dítěte v různých situacích je cestou k určení vedoucí ruky, nohy, oka či ucha.

Průkazné aktivity:

  • Hračky, pastelky, lžíci bere do levé ruky. Podáme-li předmět do pravé, předá si ho do levé.
  • Odráží se levou nohou.
  • Přikládá kukátko k levému oku.

Již od mateřské školy je třeba dodržovat některé zásady:

  1. Nenutíme dítě k používání pravé ruky, protože je to „lepší“, protože většina lidí je pravorukých.
  2. Dítě sedí u stolečku, později v lavici tak, aby levým loktem nenaráželo do pravé ruky vedle sedícího souseda. 
  3. Předměty, hračky podáváme do levé ruky. Nejsme-li si jisti, zda je dítě skutečně levák, podáváme je (necháváme je ležet) ve stejné vzdálenosti od obou rukou. Papír na kreslení, sešit pokládáme vlevo od osy těla, při psaní zvedáme levý horní okraj.  
  4. Ve školním věku a později lze používat pomůcky, předměty pro leváky (pero, nůžky, pracovní nářadí apod.).
  5. Zcela nepřípustné jsou poznámky zesměšňující leváky, přecvičování na pravou ruku.
  6. Držení psacího náčiní v předškolním i školním věku se neliší významně od práce s pravákem. Sledujeme správné sezení při psaní (opora nohou o zem, přiměřeně vysoká pracovní plocha), správné držení psacího náčiní ve třech prstech, sklon psacího náčiní (hrot směřuje k rameni). 
  7. Přestože existuje doporučený sklon písma, netrváme za každou cenu na plnění toho požadavku.

více info: https://clanky.rvp.cz/clanek/o/p/2870/LEVACI.html

zdroj: www.rvp.cz