Den Země je významný svátek, který se slaví každoročně 22. dubna. Jeho hlavním cílem je připomenout si důležitost ochrany naší planety a podpořit snahy o udržitelný rozvoj. Během tohoto dne se pořádají různé aktivity a akce, které mají za cíl podpořit ekologické myšlení a zvýšit povědomí o otázkách spojených s ochranou přírody a životního prostředí.
Každý z nás může přispět k ochraně Země, ať už tím, že šetříme energií a vodou, používáme ekologické produkty, recyklujeme odpad nebo se zapojíme do dobrovolnických akcí na ochranu přírody. Pokud se všichni spojíme a budeme dbát na udržitelnost, můžeme pomoci chránit naši planetu a zachovat ji zdravou pro budoucí generace.
Ta pravá písnička ke Dni Země, se kterou se každý z nás určitě ztotožní
V tomto videu určeném pro děti od 6 let vás Paxi vezme na prohlídku naší sluneční soustavy, na návštěvu všech osmi planet a dalších menších těles jako asteroidů, komet a na trpasličí planetu Pluto.
Jak dlouho se rozkládají odpadky pohozené v přírodě?
Při čtení dbáme na zásadu – krátce a častěji. Nezapomeňte, že dítě se rychle vyčerpá. I když se to nám dospělým nezdá, čtení je pro dítě velmi namáhavá činnost. Proto čtení věnujte raději 2 až 4 minuty několikrát za odpoledne, až dojdete k požadovaným 10 minutám hlasitého čtení denně.
Jak pomůžeme dítěti se čtením?
Existuje několik metod, které dítěti se čtením pomůžou:
Začněte tím, že text zvětšíte. Musíte si uvědomit, že písmena – i když je dítě už dobře zná, se v textu dítěti „slijí“ dohromady. Běžná velikost písma je pro školáka, který má potíže se čtením, nevhodná.
Nejprve celý text (nezkrácený) dítěti přečtěte, a to i v případě, že si článek už četli ve škole. Dítě, které má se čtením problém, se nedokáže ve škole na čtený text soustředit. Vnímá ho stejně jako cizí jazyk, kterému nerozumí. Pokud mu text přečtete vy, doma, v klidu, soustředí se daleko lépe než ve škole, kde ho rozptyluje spousta jiných věcí.
Poté, co jste přečetli text, si povídejte (stačí pár vět), o čem ten článek je. Dítě tak snadněji pochopí obsah textu.
Až potom začne číst dítě. Při prvním čtení se s dítětem střídejte – jednu větu dítě, druhou větu Vy, další větu zase dítě a tak pokračujte až do konce zkráceného textu.
Těžší (náročnější, případně delší slova) čtete spolu s dítětem. Čtěte tišším hlasem a pomalejším tempem – musíte se přizpůsobit tempu dítěte.
Nezapomeňte také při čtení správně dýchat a veďte k tomu i Vaše dítě. Práce s dechem je při čtení důležitá a dává dítěti pocit jistoty.
Při dalším čtení už dítě čte dvě věty a Vy jen jednu. Obtížná slova čtěte spolu s dítětem.
Poté, co si dítě text přečetlo, se zaměřte na obtížná slova. Spolu s dítětem je vyhledejte v textu a každé slovo si několikrát společně přečtěte. Nebo je přečtěte pouze Vy a dítě je po Vás zopakuje.
Teprve po této „přípravě“ čte dítě zkrácený text samo.
Na co si dávat pozor:
Dvojité čtení – to znamená, že dítě si slovo přečte potichu a teprve potom ho “vyhrkne” celé najednou. Tento způsob zabraňuje plynulosti čtení. Správný způsob čtení je po slabikách. To znamená, že dítě čte slovo pomalu, ale plynule bez větších mezer. Dvojité čtení (pokud už je zafixované) se velmi těžkou odnaučuje. Sledujte tedy dítě u dlouhých a komplikovaných slov, zda se nezastaví, ale jestli naopak čte plynule jednu slabiku za druhou, až dojde na konec slova.
Rychlé tempo – děti mají snahu vyrovnat se těm nejlepším, které možná paní učitelka ve třídě chválí. Tím, že se dítě snaží číst rychle, chybuje, často opakuje první slabiku, případně si při čtení „čistí hrdlo“, či nějak odkašlává. Čtení tak úplně zbytečně ztrácí na plynulosti. Vysvětlete dítěti, že ne všichni jezdí stejně rychle na kole, ne všichni stejně rychle bruslí a ne všichni musí stejně rychle číst. Vždy dětem ve škole říkám, že mají číst tak, jakoby četli svému malému sourozenci, který sotva začal chodit do školky – musí číst pomalu, aby ten jejich „prcek“ všemu rozuměl.
Nikdy na dítě nekřičte, a to ani v případě, že dítě čte opakovaně s chybami. Musíte si uvědomit, že dítě to nedělá schválně.
Pracovní listy ke stažení, určené k procvičování čtení s porozuměním. Žák vybírá z nabídky smysluplná slova a dál s nimi pracuje. Vhodné k nápravě dyslexie.
O volbách se mluví nejen mezi dospěláky. Možná jste se zúčastnili třídních voleb, kde jste si zvolili svého zástupce do školního parlamentu, ale víte, jak to doopravdy chodí při dospěláckých volbách? A kdo rozhoduje v naší zemi? Co je to politická strana a volební program?
Volba hlavy státu
V roce 2013 si čeští občané poprvé sami zvolili prezidenta, a to v přímé prezidentské volbě. Volba probíhá ve dvou kolech. V prvním se vybírá z více kandidátů, do druhého se probojují nejúspěšnější dva. Z nich vyhraje ten, který získá více než padesát procent hlasů. V tomto roce si budeme sami vybírat prezidenta už potřetí. Kdo prezident je? Jaké má úkoly, povinnosti a jaká by měla naše hlava státu být?
Svatováclavská koruna je nejstarší a nejvýznamnější součástí českých korunovačních klenotů. Byla zhotovena na přání Karla IV., který ji následně zasvětil patronovi české země, svatému Václavovi. Koruna je společně s korunovačními klenoty uložena v Korunní komoře chrámu svatého Víta na Pražském hradě. Pokud si klenoty chceme prohlédnout dnes, musí se jednat o významné příležitosti a souhlas s jejich vystavením musí udělit prezident republiky.
K vyzvednutí korunovačních klenotů je zapotřebí sedmi klíčů. Držitelé těchto klíčů jsou přesně určeni. Jsou jimi: prezident republiky, předseda vlády České republiky, arcibiskup pražský, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, probošt Metropolitní kapituly u sv. Víta a primátor hlavního města Prahy. Všichni jmenovaní musí být u vyzvednutí klenotů přítomni.
vytiskněte šablonu na papír (pevnější je lepší), budete potřebovat 3-4 šablony, podle toho tak velkou korunu plánujete vytvořitvybarvěte podle své fantazie pastelkami……nebo vodovkamivystřihněte části korunyozdobte jednotlivé části koruny „drahokamy“ a následně spojte lepicí páskou nebo sešívačkouKrálovská koruna je hotova!
Krytá zábavní centra a herny pro prcky už najdete v každém větším městě – a dokonce třeba vHopsáriu v Českých Budějovicích většinu atrakcí můžete vyzkoušet s dětmi i vy dospělí. V Karlových Varech se před nepřízní počasí můžete uchýlit do zábavného centra Hopa Hopa, v Čestlicích u Prahy, kousek od známéhoaquaparku Aquapalace, najdeteFunPark Žirafa, v Brně vezměte děti doBRuNO family parkua vyzkoušejte takéFunPark Žirafa v Avion Shopping Parku v Ostravě.
V návaznosti na naše pravidelné online lekce češtiny, se snažíme naše dětské studenty inspirovat k učení českého jazyka i prostřednictvím stále se rozšiřujících nových kurzů – kroužků se zajímavými a zábavnými předměty, vyučovaných bezpečnými, prověřenými a zkušenými učiteli. Naše online interaktivní kroužky pro malé skupiny podporují sociální interakce, budují přátelství mezi studenty a těší se stále větší oblibě jak u studentů, tak i rodičů.
Přehled dosud uskutečněných kroužků pro předškoláky:
Všichni bezpochyby víme, že čtení pohádek nebo různých jiných dětských knížek, příběhů či leporel je pro dětský zdravý vývoj prospěšné. Rodičům se často nechce vzít do ruky knihu, protože jsou prostě unavení, přepracovaní nebo potřebují ještě udělat večeři a uklidit. Přitom bychom si měli uvědomit, že jsou to právě oni, kdo dětem ukáže lásku ke knihám. Tu vybudujete už ve velmi ranném věku, kdy dítě ještě viditelně na čtení nereaguje. Postupem času se jeho účast bude zvyšovat a zjistíte, že čtení má mnoho přínosů:
Při čtení vytváříte pevné pouto mezi vámi. Není potřeba, aby dítě umělo číst. Začněte co nejdříve a udělejte si s dětmi společný rituál čtení knížek na dobrou noc. Děti milují, když se jim rodiče věnují.
Čtením rozvíjíte komunikační dovednosti dítěte. Dítě se učí posloucháním příběhu od rodiče tvořit věty a rozšiřovat slovní zásobu. Zároveň trénujete svou paměť a soustředění.
Knihy dávají prostor pro dětskou fantazii a představivost. Při čtení se učí rozpoznávat realitu a svět fantazie. Děti jsou úžasné v tom, že se umějí ztotožnit s hrdiny příběhů a prožít celý příběh. Učí se rozpoznávat hodnoty dobra a zla a postupně si tvoří vlastní hodnotový žebříček.
Čtení pomáhá spisovnému jazyku, správné výslovnosti a artikulaci. Dítě posloucháním pozoruje a naslouchá textu, který mu rodiče předčítají. Začne rozlišovat mezi slovy a větami, tvořit jednoduché větné struktury. Právě období ranného dětství je klíčovým obdobím pro rozvoj předčtenářské gramotnosti.
Celé Česko čte dětem
V roce 2006 vznikl tento nejznámější a nejvíce podporovaný projekt díky Evě Katrušákové. Záštitu nad celou kampaní převzal Václav Havel a heslem projektu se stala věta: „Čtěme dětem 20 minut denně. Každý den.“ Posláním tohoto projektu je především budování pevných vazeb v rodině prostřednictvím společného čtení. K projektu se připojilo i mnoho známých osobností ze světa kultury, sportu, literatury a dalších oborů. Dobrovolníci navštěvují nemocnice, kde předčítají příběhy dětem. Projekt také spolupracuje s dárci a nakladatelstvími, aby zajistili kvalitní a zajímavé knihy pro děti v nemocnicích a ordinacích dětských lékařů. Pořádá se výtvarná a fotografická soutěž pro děti. Projekt myslí i na rodiče, kteří mohou na stránkách nalézt tipy na knihy, seznam akcí, jak dětem číst a další užitečné rady.
Pravidelné předčítání má velký vliv na paměť a dětskou fantazii, emociální zdraví a utváří pevné pouto mezi rodičem a dítětem. Hlavními body jsou: 20 minut denně pravidelného předčítání, číst i dětem, které již dokážou číst sami, zapojovat tatínky do čtení. Tento projekt se řídí heslem: „My neříkáme „Jdi a čti si!“, ale „Pojď, budu ti číst“.“
Co ANO při čtení dětem?
Dobré rady pro rodiče, prarodiče, učitele a všechny, kteří mají chuť číst dětem.
⇒ Dětem začněte číst co nejdříve. Čím dříve je motivujete, tím je to snazší a lepší.
⇒ Využívejte dětské básničky a písničky k tomu, abyste stimulovali jazyk dítěte a jeho schopnost naslouchat.
⇒ Čtěte tak často, jak máte vy a dítě čas.
⇒ Mějte na paměti: umění naslouchat si osvojujeme. Je zapotřebí se mu naučit a postupně je kultivovat – a to se nestane přes noc.
⇒ Začněte obrázkovými knihami, které mají jen pár vět na stránce. Poté postupně přecházejte ke knihám, které obsahují stále více textu, a nakonec ke knihám, jež jsou členěny do kapitol, a k románům.
Dobré rady pro rodiče, prarodiče, učitele a všechny, kteří mají chuť číst dětem.
⇒ Nečtěte příběhy, které se vám samotným nelíbí. Váš nezájem se v průběhu čtení projeví a to popírá jeho smysl.
⇒ Nepokračujte ve čtení knihy, jakmile zjistíte, že jde o špatnou volbu. Jste-li pedagog, nemějte pocit, že musíte každou knihu spojit se školní prací. Nesvazujte široké spektrum literatury úzkými definicemi školních osnov.
⇒ Nezahlcujte posluchače. Při výběru četby ke čtení nahlas zvažte intelektuální, společenskou a emoční úroveň svého publika. Nikdy nečtěte texty, které jsou nad emoční úrovní dítěte.
⇒ Nevolte knihu, kterou mnoho dětí již slyšelo nebo vidělo v televizi. Jakmile je pointa příběhu známa, jeho zajímavost z velké části pomine. Můžete však přečíst knihu a poté se podívat na film. To je dobrý způsob pro to, aby děti samy viděly, o kolik toho kniha může zachytit více než film.
Specifické poruchy učení (SPU) a lehká mozková dysfunkce (LMD, známá též jako ADHD) jsou nejrozšířenějšími poruchami u dětí školního věku. Obě poruchy odborníci diagnostikují zhruba u každého dvanáctého až patnáctého žáka ZŠ. Někdy se vyskytují společně.
Specifická porucha učení – SPU
Školní prospěch žáka je ovlivněn řadou okolností, a to ať již jeho schopnostmi a dovednostmi či motivací k učení a vůlí. Výsledky ve škole pak výrazně zhoršují specifické vývojové poruchy učení, které se dostávají do širšího povědomí veřejnosti. Ve většině případů se jedná o děti, které mají i přes průměrné rozumové schopnosti a vhodné podmínky v okolním prostředí velké obtíže s tím, naučit se číst, psát a počítat.
Dítě, u kterého je diagnostikována porucha pozornosti, má potíže se soustředěním, koncentrací, udržením pozornosti a je přelétavé v činnostech. Je impulzivní, u ničeho dlouho nevydrží, je neklidné pohybově i v ústním projevu. Může mít potíže v učení, ve čtení a psaní, ve vztazích s vrstevníky i v rodině. Zlobí – narušuje hranice ostatních lidí, vyvíjí nadměrnou činnost, kterou často nedokončuje.
Čas, který strávíte s dětmi, je k nezaplacení – zvlášť když se v tomto čase budete věnovat fyzické aktivitě. Pokud si těžko hledáte čas na cvičení jógy vy sami, zkuste to doma společně s dětmi. Jóga dětem pomáhá lépe vnímat své tělo a respektovat sebe i své okolí v nesoutěživém prostředí. Živé děti zklidní, málo aktivní naopak povzbudí k činnosti. Naučí je odpočívat, rozvíjí jejich …