TYPY NA VÝLETY VE STŘEDOČESKÉM KRAJI

Středočeský kraj, rozprostírající se jako koruna kolem hlavního města Prahy, je opravdovým pokladem české historie a kultury. Ačkoli se sám nestává centrem pozornosti tak často jako sousední metropole, nabízí návštěvníkům i obyvatelům nevšední zážitky v kulisách hlubokých lesů, mírných kopců, starobylých měst a hradů, které pamatují časy králů.

Na západě kraje se hrdě tyčí hrad Karlštejn, postavený císařem Karlem IV. jako bezpečné místo pro uchovávání korunovačních klenotů. Jeho gotické věže ční nad řekou Berounkou a stále v sobě nesou atmosféru doby, kdy se tu psaly dějiny Svaté říše římské. O něco dál najdete Křivoklát, ještě starší pevnost, obklopenou hustými lesy Křivoklátska – oblastí chráněnou nejen přírodně, ale i kulturně.

Směrem na východ láká Kutná Hora, město stříbra a bohatství, kdysi soupeřící s Prahou o královskou přízeň. Dnes ohromí především majestátní chrám svaté Barbory a tajemná kostnice v Sedlci, vyzdobená lidskými kostmi ve fascinujícím uměleckém stylu memento mori. Město je právem zapsané na seznamu UNESCO.

Na severu kraje pak stojí za zmínku hrad Český Šternberk, založený v polovině 13. století šlechtickým rodem, který ho dodnes vlastní – unikát nejen v českém kontextu. A jižně? Třeba zámek Konopiště, romantické sídlo následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este, kde historie doslova dýchá z každého obrazu, brnění i lovecké trofeje.

HRAD KARLŠTEJN

Nad malebným údolím řeky Berounky, obklopený hlubokými lesy Českého krasu, se na skalnatém ostrohu tyčí jeden z nejslavnějších a nejobdivovanějších hradů v Česku – Karlštejn. Není to jen kamenný kolos připomínající minulost, ale především místo, kde se psaly dějiny celé Evropy.

Karlštejn byl založen roku 1348 samotným císařem Karlem IV., jedním z nejvýznamnějších evropských panovníků středověku. Jeho účel byl jasný a uctivý – stát se trezorovým hradem, který bezpečně uchová říšské korunovační klenoty, cenné relikvie a císařské dokumenty. Nešlo však jen o pevnost. Karlštejn byl duchovním symbolem moci, víry a císařské důstojnosti.

Dominantou hradu je Velká věž, ukrývající skvost mezi skvosty – kapli svatého Kříže. Tato unikátní gotická svatyně, zdobená stovkami drahokamů a deskovými obrazy Mistra Theodorika, byla považována za jakýsi pozemský ráj, kam měl přístup pouze císař a vybraní duchovní. V době své slávy byla kaple tak posvátná, že i samotný Karel IV. se do ní uchyloval na modlitby a meditaci.

Karlštejn si během staletí zachoval své majestátní kouzlo. Přestál husitské války, období habsburské monarchie i proměny moderní doby. V 19. století se hrad dočkal rozsáhlé puristické rekonstrukce pod vedením architekta Josefa Mockera, která mu vtiskla dnešní podobu – kombinaci historické věrnosti a romantického ideálu středověkého sídla.

Dnes je Karlštejn nejen oblíbeným turistickým cílem, ale i místem kulturních akcí, historických slavností a duchovních poutí. Když stoupáte jeho klikatou cestou vzhůru a míjíte kamenné zdi a věže, je těžké se ubránit dojmu, že se vracíte v čase do období rytířů, králů a císařů.

KOSTNICE V KUTNÉ HOŘE

Jen pár kroků od historického centra Kutné Hory, pod nenápadným hřbitovním kostelem Všech svatých, se nachází jedno z nejzvláštnějších a nejmrazivějších míst střední Evropy – Sedlecká kostnice. Tato malá podzemní kaple je jedinečná nejen v českém, ale i světovém měřítku – její interiér je totiž zdobený tisíci lidských kostí. Co by mohlo působit morbidně, tu tvoří jedinečné umělecké dílo, které v sobě spojuje smrt, víru i řemeslnou zručnost.

Historie kostnice sahá až do 13. století, kdy byl hřbitov v Sedlci posvěcen půdou přivezenou z Jeruzaléma. Stal se tak oblíbeným pohřebištěm nejen pro českou šlechtu, ale i pro poutníky ze zahraničí. V době morových epidemií a husitských válek zde bylo pohřbeno až 40 000 lidí. Když už na hřbitově nebylo místo, byly jejich ostatky exhumovány a uloženy do podzemí kostela.

V roce 1870 pověřili majitelé panství Schwarzenbergové místního řezbáře Františka Rinta, aby kostruřinu uspořádal „důstojným způsobem“. Výsledek? Ohromující výzdoba: lustr z lidských kostí, kostěné pyramidy, krucifixy, ale také erb rodu Schwarzenbergů – vše sestaveno z lidských ostatků s až děsivou přesností. Na jednom místě se tu doslova snoubí umění s pomíjivostí.

Kostnice není jen turistickou atrakcí, ale také místem hluboké reflexe. Ticho, které zde vládne, připomíná, jak křehká a vzácná je lidská existence. A přestože dekorace může působit ponurým dojmem, má hluboký duchovní význam – připomíná víru ve zmrtvýchvstání a život věčný.

Dnes je Sedlecká kostnice jedním z nejnavštěvovanějších míst v Česku, každoročně sem zavítají desítky tisíc návštěvníků z celého světa. Ať už sem přijedete z úcty, zvědavosti nebo obdivu k lidskému umu, jedno je jisté – tento zážitek vám zůstane v paměti navždy.

CHRÁM SV. BARBORY V KUTNÉ HOŘE

V samém srdci historické Kutné Hory se majestátně vypíná chrám svaté Barbory, jedna z nejvýznamnějších gotických staveb v České republice a bezpochyby architektonický skvost evropského významu. Své jméno nese po svaté Barboře, patronce horníků, což není náhoda – právě díky těžbě stříbra se Kutná Hora v době své největší slávy stala jedním z nejbohatších měst středověké Evropy.

Výstavba chrámu začala v roce 1388 z iniciativy kutnohorských měšťanů, kteří si přáli mít vlastní monumentální svatostánek nezávislý na autoritě pražského arcibiskupství. Na projektu se podíleli přední stavitelé své doby, včetně Matěje Rejska a Benedikta Rieda, známého mimo jiné z Pražského hradu. Chrám byl postupně budován několik staletí, což se odráží v jeho rozmanité architektuře – od čistě gotických prvků po pozdně gotické a renesanční vlivy.

Nejvýraznějším rysem chrámu je jeho neobvyklá trojice stanových střech, které připomínají napnuté stany a vytvářejí siluetu nezaměnitelnou s jakoukoli jinou církevní stavbou. Uvnitř návštěvníky ohromí vysoké klenby, nádherné vitráže, bohatě zdobené klenební žebrování, stejně jako fresky s hornickou tematikou, které vyprávějí příběh Kutné Hory jako města stříbra.

Chrám svaté Barbory není jen historickým a architektonickým unikátem, ale také duchovním centrem města. Po staletí zde místní obyvatelé nacházeli útěchu, naději a víru. Dnes je chrám součástí UNESCO památky Kutná Hora a ročně jej navštíví tisíce lidí z celého světa.

Ať už přicházíte jako obdivovatel gotiky, milovník historie nebo poutník hledající vnitřní klid, chrám svaté Barbory vás přivítá s otevřenou náručí a nechá ve vás hluboký dojem, který přetrvá dlouho po odchodu.

ZŘÍCENINA HRADU OKOŘ

Jen pár kilometrů severozápadně od Prahy se v malebném údolí Zákolanského potoka tyčí silueta, která už z dálky láká milovníky historie i romantiky – zřícenina hradu Okoř. Její charakteristická věž, čnící nad okolní krajinou, je oblíbeným cílem výletníků, fotografů i milovníků gotické nostalgie.

Hrad Okoř vznikl původně jako gotická tvrz ve 13. století, kterou později nechal ve 14. století přestavět na pevný hrad významný královský purkrabí František Rokycanský. V dalších staletích hrad měnil majitele i podobu – přestavoval se v renesančním i barokním stylu. Během třicetileté války byl značně poškozen a v 18. století už zůstal opuštěný. Příroda i čas pak sehrály svou roli a z Okoře se stala zřícenina, jak ji známe dnes.

Přesto si místo uchovalo neobyčejnou atmosféru. Zřícenina nabízí nádherné výhledy do krajiny, zachovalé zbytky hradeb a věží, i prostor pro tiché rozjímání o časech minulých. Dnes je Okoř nejen historickou památkou, ale také živým kulturním místem – konají se tu koncerty, šermířské akce, pohádkové prohlídky a letní festivaly.

Jedním z velkých kouzel Okoře je její dostupnost – z Prahy se sem dostanete pohodlně autem, na kole i autobusem. Místo je ideální pro rodinný výlet, romantickou procházku nebo třeba piknik v trávě pod hradbami.

A když se po návštěvě vydáte dolů do stejnojmenné vesnice, můžete si odpočinout v některé z místních restaurací nebo kaváren a nechat na sebe dál působit jedinečné kouzlo tohoto místa, které jako by se v čase na chvíli zastavilo.

HRAD KŘIVOKLÁT

V srdci křivoklátských lesů, na vysokém ostrohu nad říčkou Rakovnický potok, se majestátně tyčí hrad Křivoklát – jeden z nejstarších a nejvýznamnějších hradů v České republice. Jeho historie sahá až do 12. století, kdy zde Přemyslovci vybudovali lovecký hrádek, který se později proměnil v impozantní gotický hrad, sloužící jako sídlo českých panovníků.

Křivoklát byl po staletí oblíbeným místem českých králů, kteří sem jezdili nejen kvůli lovům v okolních lesích, ale i jako do útočiště daleko od politického ruchu Prahy. Významnou přestavbu zažil za vlády Václava IV. a později Vladislava Jagellonského, kdy získal svou dnešní gotickou podobu. Složitá historie hradu zahrnuje i jeho proměnu ve vězení, v němž byli drženi i známí vězni, jako byl alchymista Edward Kelley.

Dominantou areálu je velká kruhová věž, odkud se naskýtá nádherný výhled na okolní přírodní rezervaci. Uvnitř hradu si návštěvníci mohou prohlédnout královský sál, gotickou kapli, knížecí knihovnu nebo mučírnu, která připomíná temnější kapitoly minulosti. Křivoklát nabízí i bohatý kulturní program – konají se zde historické slavnosti, koncerty i noční prohlídky.

Díky své dochované autenticitě, bohaté historii a kouzelné přírodní scenérii je Křivoklát oblíbeným cílem návštěvníků z Česka i ze zahraničí. Navíc leží jen kousek od Prahy, takže je ideální na jednodenní výlet.

Hrad Křivoklát není jen památka – je to živé svědectví o dějinách českého království, které vás svou atmosférou přenese o stovky let zpět.

ZÁMEK KONOPIŠTĚ

Uprostřed malebné středočeské krajiny, jen několik kilometrů od města Benešov, se rozkládá jeden z nejnavštěvovanějších a nejvýznamnějších zámků v České republice – zámek Konopiště. Tento honosný objekt, obklopený rozlehlým parkem a romantickým rybníkem, je místem, kde se snoubí středověká historie s aristokratickým leskem konce 19. století.

Konopiště bylo původně gotickým hradem, založeným ve 13. století zřejmě rodem Benešoviců. Původní obranná stavba prošla v průběhu staletí několika přestavbami – renesanční, barokní a zejména novogotickou úpravou, která dala zámku jeho současnou podobu. Nejvýraznější kapitolou v dějinách zámku se stala éra Františka Ferdinanda d’Este, následníka rakousko-uherského trůnu, který Konopiště koupil v roce 1887 a učinil z něj své soukromé reprezentační sídlo.

Díky Františku Ferdinandovi dnes Konopiště nabízí návštěvníkům bohaté interiéry, které svědčí o vkusu a zálibách aristokracie přelomu století. Návštěvníci mohou obdivovat lovecké trofeje (zámek jich ukrývá přes 100 000!), rozsáhlou zbrojnici, zámeckou kapli, a především autenticky dochované obytné prostory, které vypovídají o životě tehdejší šlechty.

Zámecký areál je obklopen anglickým parkem se sochami, skleníky, růžovou zahradou a medvědáriem, v němž dodnes žije medvědice jménem Jirka. Celý areál je ideálním místem nejen pro milovníky historie, ale i pro rodiny s dětmi nebo romantické výlety.

Zámek Konopiště je místem, kde se doslova psaly dějiny Evropy – právě zde žil muž, jehož zavraždění v Sarajevu v roce 1914 spustilo první světovou válku. Návštěva tohoto místa není jen estetickým zážitkem, ale také hlubokým pohledem do přelomové éry evropských dějin.

ZÁMEK PRŮHONICE

Na dohled hlavnímu městu, jen pár kilometrů jižně od Prahy, se nachází opravdový skvost české historické architektury – zámek Průhonice. Tento elegantní zámek v neorenesančním stylu je harmonicky zasazen do jedinečného průhonického parku, který je právem zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.

Původně středověká tvrz prošla v průběhu staletí zásadními přestavbami, až se v 19. století stala reprezentativním sídlem hraběte Arnošta Emanuela Silva-Taroucy, který stojí za přeměnou okolního kraje v unikátní přírodně krajinářský park. Ten se rozkládá na více než 200 hektarech a je považován za jeden z nejvýznamnějších svého druhu v Evropě.

Zámek samotný je ukázkou dokonalého spojení historické architektury a přírodní krásy. Jeho fasáda, věže a arkády vytvářejí romantickou scenérii, kterou ještě umocňuje poloha na skalním ostrohu nad meandrujícím potokem Botičem. Návštěvníci se zde mohou projít nejen zámeckými sály, ale také navštívit expozici Botanického ústavu AV ČR, který v areálu sídlí.

Skutečnou chloubou Průhonic je však okolní park. Ten nabízí kilometry upravených stezek, jezírka, vodopády, louky i lesy, a především bohatou sbírku okrasných dřevin a rostlin – včetně slavné kolekce rododendronů. Každé roční období zde přináší jiný pohled: jaro voní květy, léto zelení, podzim barvami a zima tichým kouzlem.

Zámek a park Průhonice jsou ideálním cílem pro romantické procházky, rodinné výlety i klidné rozjímání v přírodě. Díky své výjimečnosti je toto místo hojně navštěvováno nejen turisty, ale i filmaři a svatebčany, kteří zde nacházejí dokonalé kulisy pro svůj velký den.

HRAD KOKOŘÍN

Uprostřed malebné krajiny Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, nad hlubokým kaňonem říčky Pšovky, se tyčí silueta jednoho z nejromantičtějších českých hradů – hradu Kokořín. Tento středověký skvost, obklopený pískovcovými skalami a borovými lesy, přitahuje svou malebností, tajemnou atmosférou a bohatou historií.

Hrad byl postaven ve 14. století, pravděpodobně za vlády krále Jana Lucemburského, jako sídlo nižší šlechty. Svou původní funkci však plnil jen krátce – během husitských válek byl silně poškozen a později chátral. V 17. století byl dokonce zařazen císařem Ferdinandem III. mezi tzv. „prokleté hrady“, což znamenalo, že nesměl být opraven ani vojensky využit – a tak se stal ruinou.

Znovuzrození hradu přišlo až v 19. století, kdy se stal symbolem českého národního obrození. Opravdovou proměnu ale zažil začátkem 20. století, kdy ho zakoupil a nechal důkladně zrekonstruovat průmyslník a mecenáš Václav Špaček. Ten Kokořín obnovil do romantické podoby, jakou známe dnes – s vysokou okrouhlou věží, cimbuřím, rytířskými sály a malebným nádvořím.

Dnes je hrad Kokořín oblíbeným turistickým cílem. Návštěvníci mohou vystoupat na vyhlídkovou věž, projít si historicky laděné interiéry s expozicemi o životě šlechty, středověkých zbraních a každodenním životě na hradě. Okolní příroda navíc nabízí množství turistických a cyklistických tras, které vedou skrz pískovcová skalní města a klidná údolí.

Kokořín není jen hrad – je to místo, kde se spojuje historie, příroda a romantika. Je ideální pro výletníky, milovníky historie, rodiny s dětmi i každého, kdo hledá klid a krásu české krajiny.

ZÁMEK ŽLEBY

V malebném údolí říčky Doubravy, nedaleko města Čáslav ve Středočeském kraji, se rozkládá jeden z nejkrásnějších a nejromantičtějších zámků České republiky – zámek Žleby. Tento architektonický klenot, zasazený do rozlehlého anglického parku, působí dojmem, jako by byl vyňat z anglického románu 19. století – a právem patří k nejnavštěvovanějším památkám svého druhu.

Zámek má bohatou historii sahající až do 13. století, kdy zde stával původní gotický hrad. Ten byl později přestavěn na renesanční zámek a na konci 18. století se stal majetkem Auerspergů, významného šlechtického rodu. Právě kníže Vincenc Karel Auersperg se v polovině 19. století rozhodl přetvořit tehdy chátrající objekt do podoby, jakou známe dnes – tedy v duchu romantického neogotického slohu inspirovaného anglickou gotikou.

Interiéry zámku jsou působivým svědectvím o šlechtickém životním stylu 19. století – bohatě zdobené sály, rytířský sál se zbrojnicí, knihovna, salónky i soukromé komnaty působí, jako by šlechta odešla teprve včera. Zvláštností je rozsáhlá sbírka zbraní a zbrojí, jedna z největších svého druhu v českých zemích.

Zámecký areál je obklopen anglickým parkem s rybníky, vzácnými dřevinami a romantickými stavbami. Nedaleko se nachází i obora se zvířaty, kde návštěvníci mohou spatřit bílého jelena, muflony nebo sovy v rámci ukázek sokolnictví.

Zámek Žleby není jen historickou památkou – je to místo, kde ožívá romantika, šlechta a přírodní harmonie. Návštěva tohoto místa je cestou do minulosti, která okouzlí milovníky historie, architektury i přírody.

SOCHA KRISTA V ÚŽICÍCH

Jen několik kilometrů od Prahy, v obci Úžice u Kralup nad Vltavou, se tyčí monumentální socha Ježíše Krista, která svým vzhledem i duchovním významem připomíná slavnou brazilskou dominantu v Riu de Janeiru. Tato největší socha Krista v České republice je nejen originální architektonickou atrakcí, ale především místem vděčnosti, víry a naděje.

Sochu nechal v roce 2022 postavit podnikatel Pavel Turoň jako poděkování za uzdravení z vážné nemoci. Jeho inspirací byla právě slavná socha Krista Spasitele v Brazílii, ale úžické pojetí má svou vlastní symboliku a otevřenost – doslova i obrazně. Socha byla vytvořena českým malířem a sochařem Martinem Lepkou, který jí vtiskl jednoduchost, srozumitelnost a lidskost.

Samotná figura Krista měří 4,5 metru, včetně podstavce dosahuje výšky 6,15 metru a její rozpětí paží je 4 metry. Na rozdíl od svého slavnějšího brazilského „bratra“ však tato socha není umístěna na nepřístupném vrcholu, ale stojí přímo u cesty v areálu Resortu Svět, a návštěvníci k ní mohou přistoupit zcela zblízka. Dotyk Kristových chodidel, které jsou umístěny na úrovni země, se považuje za gesto přinášející štěstí a duchovní klid.

Celý prostor je volně přístupný a stává se vyhledávaným místem pro zamyšlení, modlitbu nebo jen chvíli ticha. Socha se rychle stala nejen novou dominantou Úžic, ale také symbolem osobního příběhu, víry a lidské odvahy.

Zda sem zavítáte jako poutník, turista nebo zvědavý návštěvník, jisté je jedno: Socha Krista v Úžicích zanechá hluboký dojem a připomene, že i v dnešní uspěchané době si lze najít místo pro klid, naději a vděčnost.

ZÁMEK MNÍŠEK POD BRDY

Zámek Mníšek pod Brdy je barokní zámek nacházející se ve stejnojmenném městě, zhruba 30 kilometrů jihozápadně od Prahy, na okraji Brdských lesů. Tento historický objekt se pyšní bohatou minulostí a patří k významným kulturním památkám Středočeského kraje.

Původní gotická tvrz zde stála už ve 14. století, ale v průběhu času prošla několika přestavbami. Nejvýznamnější proměnu zaznamenala na přelomu 17. a 18. století, kdy byla přestavěna na barokní zámek v duchu tehdejšího šlechtického vkusu. Zásluhu na tom měl především rod Unwerthů, pozdějších majitelů panství. Zámek byl v této době rozšířen, upraveny byly interiéry i zámecká zahrada a vznikla podoba, která se v mnohém dochovala dodnes.

Během 19. a 20. století vystřídal zámek několik dalších majitelů, až byl po druhé světové válce zestátněn. Po období úpadku v době komunismu byl objekt postupně restaurován a dnes je přístupný veřejnosti. Návštěvníci si mohou prohlédnout bohatě vybavené interiéry s historickým mobiliářem, zámeckou kapli sv. Serváce a různé tematické expozice – například věnované životnímu stylu šlechty na přelomu 19. a 20. století.

Zámek Mníšek pod Brdy je také častým dějištěm kulturních akcí, koncertů, svatebních obřadů a tematických prohlídek, které oživují jeho atmosféru. Obklopen je romantickým parkem a navazujícím lesoparkem Skalka s poutními stavbami, což z něj činí oblíbené výletní místo nejen pro milovníky historie, ale i pro rodiny s dětmi či turisty.

SVATÁ HORA U PŘÍBRAMY

Svatá Hora u Příbrami je jedním z nejvýznamnějších poutních míst v České republice a vrcholným příkladem barokní architektury. Nachází se na návrší nad městem Příbram ve Středočeském kraji a již po staletí přitahuje poutníky z celé země i ze zahraničí. Svatyně je zasvěcena Panně Marii Svatohorské, jejíž soška je uctívána jako zázračná a ochranitelská.

Historie Svaté Hory sahá do 13. století, kdy se na tomto místě začalo rozvíjet mariánské kultovní centrum. Rozvoj poutního místa nabral na intenzitě v 17. století, kdy se o Svatou Horu začali starat jezuité. Právě oni zde vybudovali monumentální komplex ve stylu vrcholného baroka, který je dnes považován za architektonický skvost. Stavbu navrhl Carlo Lurago a o výzdobu interiéru se zasloužila řada významných umělců té doby.

Areál Svaté Hory tvoří čtvercový ambit s rohovými kaplemi, centrální bazilika Nanebevzetí Panny Marie a mnoho dalších sakrálních objektů, soch a reliéfů. Ke komplexu vede slavná krytá Svatohorská schodiště z Příbrami, které umožňovalo poutníkům vystoupat k chrámu v suchu a bezpečí. Hlavním poutním bodem je milostná socha Panny Marie Svatohorské, která je umístěna nad hlavním oltářem a je často oblečena do bohatě zdobených šatů.

Svatá Hora není jen náboženským centrem, ale také významným kulturním a historickým dědictvím. Každoročně se zde konají poutě, slavnosti a koncerty duchovní hudby. Místo vyzařuje klid a duchovní sílu, a proto je cílem nejen věřících, ale i turistů hledajících krásu, historii a duchovní zážitek.

ZÁMEK A ZÁMECKÝ PARK LÁNY

Zámek Lány je významnou historickou a politickou památkou nacházející se ve stejnojmenné obci ve Středočeském kraji, přibližně 35 kilometrů západně od Prahy. Zámek je znám především jako letní sídlo prezidentů Československa a později České republiky, a to již od roku 1921, kdy jej pro tyto účely zakoupil československý stát.

Původní renesanční tvrz byla na místě postavena již v 16. století, ale v průběhu 17. a 18. století prošla zásadními barokními přestavbami. Největší slávy se zámek dočkal v první polovině 20. století, kdy se stal oblíbeným místem prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Ten zde trávil mnoho času a je také pohřben na nedalekém lánském hřbitově.

Zámecký park, který zámek obklopuje, je rozsáhlý a pečlivě udržovaný areál o rozloze přibližně 110 hektarů. Park byl navržen v anglickém krajinářském stylu a nabízí klidné procházky mezi starobylými stromy, jezírky, loukami a okrasnými zahradami. V jeho areálu se nachází také palmový skleník, který byl ve 20. letech 20. století přestavěn podle návrhů architekta Jože Plečnika, dvorního architekta prezidenta Masaryka. Skleník je veřejnosti přístupný a nabízí pohled do světa tropických a subtropických rostlin.

Ačkoliv samotný zámek je veřejnosti běžně nepřístupný, zámecký park je otevřen pro návštěvníky v určitém období roku a patří k vyhledávaným cílům výletníků. Lány tak představují nejen sídlo státního významu, ale i krásné a důstojné místo spojené s českou historií, politikou a přírodou.

ZÁMEK DOBŘÍŠ

Zámek Dobříš je jedním z nejkrásnějších rokokových zámků v České republice a nachází se ve stejnojmenném městě, přibližně 40 kilometrů jihozápadně od Prahy. Se svou charakteristickou růžovou fasádou, bohatě zdobenými interiéry a rozlehlými zahradami patří mezi vyhledávané turistické cíle i místa kulturních a společenských událostí.

Historie zámku sahá do 16. století, kdy zde stála původní tvrz. Po jejím zničení požárem byla v polovině 18. století na jejím místě vybudována nová, rokoková rezidence. Stavbu inicioval hrabě Heinrich Paul Mansfeld a později se zámek stal majetkem šlechtického rodu Colloredo-Mannsfeld, který jej vlastnil s přestávkami až do 20. století. Po roce 1945 byl zámek zestátněn, ale v roce 1998 byl navrácen původním majitelům, kteří jej postupně zrekonstruovali a otevřeli veřejnosti.

Zámecký areál je tvořen hlavní budovou, nádvořím a dvěma rozsáhlými parky. Francouzský park je typickým příkladem rokokové zahradní architektury – s pečlivě zastřiženými keři, fontánami, sochami a květinovými záhony uspořádanými do geometrických tvarů. Naproti tomu anglický park se rozkládá na ploše přes 30 hektarů a nabízí volnější, přírodní krajinu s alejemi, jezírky a romantickými zákoutími.

Uvnitř zámku si návštěvníci mohou prohlédnout reprezentační sály s historickým nábytkem, dobovými dekoracemi a uměleckými díly. K zámku patří také oranžerie, která dnes slouží jako výstavní a kulturní prostor. Díky své malebnosti se zámek Dobříš často objevuje v českých pohádkách, filmech a je oblíbeným místem pro pořádání svateb, koncertů či galavečerů.

Zámek Dobříš je nejen památkou s bohatou historií, ale i živým kulturním centrem, které spojuje noblesu minulosti s moderním využitím.

ZÁMEK VELTRUSY

Zámek Veltrusy je jedním z nejvýznamnějších barokních zámků v České republice. Nachází se ve městě Veltrusy, přibližně 25 kilometrů severně od Prahy, a je známý svou unikátní architekturou, krásnými zahradami a historií, která sahá až do 18. století.

Původně na místě dnešního zámku stála renesanční tvrz, která byla v 16. století přestavěna na zámek. Současná podoba zámku byla vytvořena během barokní přestavby v letech 1716 až 1719. Stavbu realizoval architekt Jan Josef Josefka pro tehdejšího majitele, hraběte Václava Antonína Chotka. Zámek je postaven ve stylu raného baroka a je charakteristický svou symetrickou dispozicí a výraznými architektonickými prvky.

Zámek Veltrusy je nejen významným kulturním a historickým objektem, ale také místem, které je obklopeno rozsáhlým krajinářským parkem o rozloze 298 hektarů, jenž je jedním z největších v České republice. Park je rozdělen do několika částí, přičemž nejvýznamnější jsou Francouzský park s geometrickými záhony a sochami a Anglický park, který má přírodnější ráz a nabízí romantické procházky mezi stromy a jezírky. Mezi další zajímavosti parku patří různé pavilony, mosty a romantické stavby jako Chrám obránců vlasti, Dórský chrám a Charlottina kaplička.

Zámek Veltrusy slouží dnes nejen jako historická památka, ale také jako kulturní centrum, kde se konají výstavy, koncerty a různé kulturní akce. V interiérech zámku se nachází cenné sbírky nábytku, obrazů a historických předmětů, které přibližují život na zámku v minulých stoletích.

Park kolem zámku je přístupný veřejnosti a je oblíbeným místem pro procházky, cyklovýlety nebo rodinné výlety. Zámek a jeho park jsou nejen atraktivní pro turisty, ale i pro fotografy a milovníky přírody, kteří zde nacházejí ideální podmínky pro focení.

Zámek Veltrusy je tedy skvostem českého baroka, místem spojeným s historií a kulturou, které každoročně přitahuje návštěvníky svou krásou, přírodou a architekturou.

HORA ŘÍP

Hora Říp je jedním z nejznámějších a nejvýznamnějších vrchů v České republice. Leží v Středočeském kraji, přibližně 20 kilometrů severně od Prahy, a její výška činí 455 metrů nad mořem. I když není zrovna vysoká, její historický a symbolický význam je obrovský, což ji činí jedním z nejoblíbenějších míst pro turisty a poutníky.

Hora Říp je známá především díky legendě, která ji spojuje se zakladatelskou mýtologií českého národa. Podle této legendy na hoře Říp přistál praotec Čech se svým lidem, když hledali místo pro nový domov. Čech se zde postavil na vrchol hory a rozhodl, že toto místo bude jejich novým sídlem. Tato událost se stala základem pro vznik české státnosti a stala se důležitým symbolem pro celý národ.

Na vrcholu hory se nachází rotunda svatého Jiří, která byla postavena ve 12. století a je jedním z nejstarších církevních staveb v Čechách. Rotunda je významným poutním místem a nabízí nádherný výhled do okolní krajiny, včetně nedaleké řeky Labe a okolních vesnic. Hora Říp byla v minulosti také významným místem pro různé slavnosti a obřady, a to nejen náboženského charakteru.

Říp je také místem, které přitahuje návštěvníky pro svou krásnou přírodu. Okolí hory je pokryté lesy a loukami, které jsou ideální pro turistiku, cykloturistiku i pěší výlety. V letních měsících je hora oblíbeným cílem pro rodiny s dětmi, ale také pro ty, kdo hledají klid a odpočinek v přírodě.

Dnes je hora Říp chráněným přírodním výtvorem, a její návštěva je jak pro turisty, tak pro místní obyvatele, příležitostí k propojení s českou historií a přírodním dědictvím. Ať už z historického, kulturního nebo přírodního hlediska, hora Říp zůstává významným symbolem pro Čechy a neztrácí nic ze své magické a inspirující síly.

HRAD ČESKÝ ŠTERNBERK

Hrad Český Šternberk je jedním z nejvýznamnějších a nejzachovalejších hradů v České republice. Leží ve Středočeském kraji, asi 40 kilometrů jihovýchodně od Prahy, na strmém úbočí nad řekou Sázavou. Tento gotický hrad byl založen v polovině 13. století, konkrétně kolem roku 1241, a od svého vzniku až do dnešních dnů je stále ve vlastnictví rodiny Sternbergů, což z něj činí jeden z nejstarších šlechtických rodinných majetků v Čechách.

Hrad Český Šternberk je známý svou vynikající architekturou a historickým významem. Původně byl postaven jako obranný hrad s mohutnými zdmi, věžemi a příkopem. V průběhu staletí byl hrad několikrát přestavován, ale zachoval si svůj původní gotický charakter. Nejvýznamnější přestavby probíhaly v 16. století, kdy hrad získal renesanční prvky, a v 18. století, kdy došlo k barokním úpravám interiérů.

Jedním z nejzajímavějších aspektů hradu je jeho exteriér i interiéry, které jsou plné historických artefaktů, rodinných památek a cenných obrazů. V interiérech se nachází sbírky nábytku, porcelánu, zbraní a zbroje, které připomínají významné osobnosti a události české historie. Přímo z hradních oken a vyhlídek se návštěvníkům nabízí nádherný pohled na okolní krajinu a řeku Sázavu.

Hrad je také známý svou kulturní a historickou hodnotou. Během let zde byly pořádány různé kulturní akce, koncerty, výstavy a historické rekonstrukce, které přitahují turisty a návštěvníky z celého světa. Český Šternberk se stal oblíbeným cílem pro milovníky historie, architektury i přírody.

Součástí hradu je také přilehlý park a zahrady, které přidávají na jeho kráse a příjemné atmosféře. Pro návštěvníky, kteří si chtějí užít klid a pohodu, je to ideální místo pro procházky a relaxaci.

Dnes je hrad Český Šternberk otevřen veřejnosti a nabízí prohlídky, které přibližují jeho bohatou historii a rodinnou tradici Sternbergů. Tento hrad patří mezi jedny z nejnavštěvovanějších a nejcennějších památek České republiky, a to jak pro svou historickou hodnotu, tak pro svou krásu a jedinečnou atmosféru.

HRAD KOST

Hrad Kost je jedním z nejzachovalejších gotických hradů v České republice. Leží v malebné krajině Českého ráje, nedaleko obce Libošovice, v okrese Jičín, ve Středočeském kraji. Hrad byl postaven na přelomu 14. a 15. století, konkrétně kolem roku 1349, a jeho historie je bohatá a fascinující. Během staletí hrad prošel několika přestavbami, ale dodnes si uchoval svůj původní gotický charakter, což ho činí jedním z nejvýznamnějších historických památek regionu.

Hrad Kost je známý svou jedinečnou architekturou a impozantním vzhledem. Byl postaven na skalnatém výběžku, což mu dodává pevnost a obranyschopnost. Hlavní část hradu tvoří čtyřkřídlá stavba obklopená příkopem a hradními valy, které se táhnou kolem celého objektu. Hrad má i několik věží, z nichž nejvyšší, tzv. Velká věž, se tyčí do výšky 40 metrů a nabízí nádherný výhled do okolní krajiny.

Za svou dlouhou historii hrad Kost prošel rukama několika významných šlechtických rodů. Nejznámějšími vlastníky hradu byli páni z Kost, kteří se podíleli na jeho výstavbě a rozvoji. V 17. století hrad přešel do vlastnictví rodu Wallensteinů a později se stal majetkem rodiny Smiřických. Po dlouhá léta sloužil hrad jako sídlo šlechty, ale během 19. století začal chátrat a ztrácel svůj původní lesk.

V současnosti je hrad Kost otevřen veřejnosti a nabízí návštěvníkům fascinující pohled na historickou architekturu, středověké interiéry a cenné sbírky, včetně zbraní, nábytku a uměleckých děl. Hrad je oblíbeným místem pro pořádání různých kulturních akcí, historických rekonstrukcí, koncertů a výstav. Kromě toho se zde konají také svatby a další slavnosti, což přitahuje mnoho turistů i místních.

Okolí hradu je také velmi atraktivní. Český ráj je známý svou přírodní krásou, skalními městy, malebnými vesnicemi a četnými turistickými stezkami. Hrad Kost se tedy stává nejen místem historického a kulturního významu, ale také oblíbeným cílem pro všechny, kdo mají rádi přírodu a aktivní dovolenou.

Hrad Kost je skutečným klenotem české historie a architektury. Je to místo, které návštěvníkům umožňuje cestovat časem a zažít atmosféru středověku. Dnes je tento hrad, spolu se svými okolními lesy a romantickými scenériemi, oblíbeným cílem turistů, kteří sem přijíždějí obdivovat jeho krásu a historickou hodnotu.

Zdroj: www.youtube.com, www.edu.ceskatelevize.cz, www.svata-hora.cz