V češtině rozlišujeme tři rody: mužský, ženský a střední.
K jakému rodu které podstatné jméno patří, poznáme opravdu snadno. Stačí abychom si na dané slovo v 1. pádu „ukázali“ ukazovacím zájmenem (ten, ta, to)
Pomůcka k učení, kterou vytvořila maminka Martina s dcerou Josefínkou.
„Řeči se dítě neučí – a my je také řeči nevyučujeme jako nějakému školnímu předmětu. Řeč se rozvíjí – a my k tomuto rozvoji napomáháme.“(Zdeněk Matějček, 1991)
Je známé, že schopnost vyjadřovat se a dorozumívat se jazykem je jednou ze základních lidských dovedností. Řeč nebo-li mluva umožňuje lidem, aby mohli prostřednictvím jazyka dokonale komunikovat s ostatními lidmi.
Mluvená řeč je mimo jiné sledem jemných, navzájem diferencovaných a koordinovaných pohybů svalstva mluvidel, svalstva hlasového orgánu a dýchání. Cviky zaměřené na rozvíjení motoriky jsou součástí logopedické péče jako příprava na vyvození správné artikulace jednotlivých hlásek.
Rozvoj řeči a pohybových dovedností spolu úzce souvisí – proto básničky s napodobováním zařazujeme do každé lekce cvičení rodičů s dětmi. Řeč, pohyb a rytmus jsou v nich ideálně propojeny a rozvíjejí děti po všech stránkách.
U mladších dětí vede pohyby rukou a nohou maminka nebo tatínek. Přibližně od 18 měsíců se objevuje nová dovednost, a to napodobování. Děti si zacvičí i bez pomoci dospělých a začínáme zařazovat i básničky se změnami poloh celého těla – sed, stoj, leh.
Básničky určitě „trénujte“ také doma, děti milují opakování a když básničky bezpečně umí, ukáží nám je na lekci s o to větší radostí.