Halloween je svátek, který se slaví 31. října. Je to den, kdy se lidé oblékají do strašidelných kostýmů, chodí na halloweenské párty a vyřezávají dýně. Halloween má své kořeny v irské a keltské tradici, ale dnes je to globální svátek.
Halloween se zejména u dětí stává čím dál oblíbenějším. Proto se v tomto článku zaměříme na tvoření právě s nimi. Vyrobíme zábavné halloweenské dekorace, díky kterým si doma vykouzlíte hrůzostrašnou atmosféru. Děti tak zapojíte do společné tvůrčí činnosti, která je bude určitě bavit.
Vyrábět s dětmi halloweenské dekorace je nejen zábavné, ale přináší i mnoho dalších výhod:
Rozvíjí kreativitu: Děti mohou volně tvořit a přicházet s originálními nápady.
Podporuje fantazii: Halloween je plný bájných bytostí a děsivých příběhů, což stimuluje dětskou představivost.
Zlepšuje jemnou motoriku: Vystřihování, lepení a další manuální činnosti podporují rozvoj jemné motoriky.
Posiluje soustředění: Tvoření vyžaduje soustředění a trpělivost.
Učí trpělivosti: Některé projekty mohou být složitější a vyžadují čas, což děti učí trpělivosti.
Posiluje vztahy: Společné tvoření je skvělou příležitostí k trávení času s rodinou a přáteli.
Vytváří vzpomínky: Společně vytvořené dekorace se stanou milou vzpomínkou na dětství.
Přibližuje tradici: Děti se seznamují s tradicí Halloweenu a jejími symboly.
Z černého papíru vystřihneme pruh, který bude velikostně odpovídat ruličce od toaletního papíru. Ruličku natřeme lepidlem, polepíme černým papírem a necháme zaschnout. Připravíme si křídla. Na černý papír si předkreslíme tvar křídla se špičatými konci, které přidají na dramatičnosti. Vystříháme, ohneme na konci a přilepíme k tělíčku (ruličce). Pak už stačí jen dozdobit obličej nalepovacími očičky, bílými zoubky a oušky.
V poslední části netopýrovi doděláme nožičky z plyšových drátků, abychom ho pak pohodlně mohli zavěsit hlavou dolů. Do ruličky si uděláme dvě dírky v místě nožiček, provlékneme černé plyšové drátky a zahneme, aby nevypadly.
Den Země je významný svátek, který se slaví každoročně 22. dubna. Jeho hlavním cílem je připomenout si důležitost ochrany naší planety a podpořit snahy o udržitelný rozvoj. Během tohoto dne se pořádají různé aktivity a akce, které mají za cíl podpořit ekologické myšlení a zvýšit povědomí o otázkách spojených s ochranou přírody a životního prostředí.
Každý z nás může přispět k ochraně Země, ať už tím, že šetříme energií a vodou, používáme ekologické produkty, recyklujeme odpad nebo se zapojíme do dobrovolnických akcí na ochranu přírody. Pokud se všichni spojíme a budeme dbát na udržitelnost, můžeme pomoci chránit naši planetu a zachovat ji zdravou pro budoucí generace.
Ta pravá písnička ke Dni Země, se kterou se každý z nás určitě ztotožní
V tomto videu určeném pro děti od 6 let vás Paxi vezme na prohlídku naší sluneční soustavy, na návštěvu všech osmi planet a dalších menších těles jako asteroidů, komet a na trpasličí planetu Pluto.
Jak dlouho se rozkládají odpadky pohozené v přírodě?
Při čtení dbáme na zásadu – krátce a častěji. Nezapomeňte, že dítě se rychle vyčerpá. I když se to nám dospělým nezdá, čtení je pro dítě velmi namáhavá činnost. Proto čtení věnujte raději 2 až 4 minuty několikrát za odpoledne, až dojdete k požadovaným 10 minutám hlasitého čtení denně.
Jak pomůžeme dítěti se čtením?
Existuje několik metod, které dítěti se čtením pomůžou:
Začněte tím, že text zvětšíte. Musíte si uvědomit, že písmena – i když je dítě už dobře zná, se v textu dítěti „slijí“ dohromady. Běžná velikost písma je pro školáka, který má potíže se čtením, nevhodná.
Nejprve celý text (nezkrácený) dítěti přečtěte, a to i v případě, že si článek už četli ve škole. Dítě, které má se čtením problém, se nedokáže ve škole na čtený text soustředit. Vnímá ho stejně jako cizí jazyk, kterému nerozumí. Pokud mu text přečtete vy, doma, v klidu, soustředí se daleko lépe než ve škole, kde ho rozptyluje spousta jiných věcí.
Poté, co jste přečetli text, si povídejte (stačí pár vět), o čem ten článek je. Dítě tak snadněji pochopí obsah textu.
Až potom začne číst dítě. Při prvním čtení se s dítětem střídejte – jednu větu dítě, druhou větu Vy, další větu zase dítě a tak pokračujte až do konce zkráceného textu.
Těžší (náročnější, případně delší slova) čtete spolu s dítětem. Čtěte tišším hlasem a pomalejším tempem – musíte se přizpůsobit tempu dítěte.
Nezapomeňte také při čtení správně dýchat a veďte k tomu i Vaše dítě. Práce s dechem je při čtení důležitá a dává dítěti pocit jistoty.
Při dalším čtení už dítě čte dvě věty a Vy jen jednu. Obtížná slova čtěte spolu s dítětem.
Poté, co si dítě text přečetlo, se zaměřte na obtížná slova. Spolu s dítětem je vyhledejte v textu a každé slovo si několikrát společně přečtěte. Nebo je přečtěte pouze Vy a dítě je po Vás zopakuje.
Teprve po této „přípravě“ čte dítě zkrácený text samo.
Na co si dávat pozor:
Dvojité čtení – to znamená, že dítě si slovo přečte potichu a teprve potom ho “vyhrkne” celé najednou. Tento způsob zabraňuje plynulosti čtení. Správný způsob čtení je po slabikách. To znamená, že dítě čte slovo pomalu, ale plynule bez větších mezer. Dvojité čtení (pokud už je zafixované) se velmi těžkou odnaučuje. Sledujte tedy dítě u dlouhých a komplikovaných slov, zda se nezastaví, ale jestli naopak čte plynule jednu slabiku za druhou, až dojde na konec slova.
Rychlé tempo – děti mají snahu vyrovnat se těm nejlepším, které možná paní učitelka ve třídě chválí. Tím, že se dítě snaží číst rychle, chybuje, často opakuje první slabiku, případně si při čtení „čistí hrdlo“, či nějak odkašlává. Čtení tak úplně zbytečně ztrácí na plynulosti. Vysvětlete dítěti, že ne všichni jezdí stejně rychle na kole, ne všichni stejně rychle bruslí a ne všichni musí stejně rychle číst. Vždy dětem ve škole říkám, že mají číst tak, jakoby četli svému malému sourozenci, který sotva začal chodit do školky – musí číst pomalu, aby ten jejich „prcek“ všemu rozuměl.
Nikdy na dítě nekřičte, a to ani v případě, že dítě čte opakovaně s chybami. Musíte si uvědomit, že dítě to nedělá schválně.
Pracovní listy ke stažení, určené k procvičování čtení s porozuměním. Žák vybírá z nabídky smysluplná slova a dál s nimi pracuje. Vhodné k nápravě dyslexie.
O volbách se mluví nejen mezi dospěláky. Možná jste se zúčastnili třídních voleb, kde jste si zvolili svého zástupce do školního parlamentu, ale víte, jak to doopravdy chodí při dospěláckých volbách? A kdo rozhoduje v naší zemi? Co je to politická strana a volební program?
Volba hlavy státu
V roce 2013 si čeští občané poprvé sami zvolili prezidenta, a to v přímé prezidentské volbě. Volba probíhá ve dvou kolech. V prvním se vybírá z více kandidátů, do druhého se probojují nejúspěšnější dva. Z nich vyhraje ten, který získá více než padesát procent hlasů. V tomto roce si budeme sami vybírat prezidenta už potřetí. Kdo prezident je? Jaké má úkoly, povinnosti a jaká by měla naše hlava státu být?
Než se pustíte do zpívání těch nejznámějších českých koled, podívejte se, kam až sahá jejich tradice a kořeny. Samotné slovo koleda původně označovalo píseň s náboženskou tematikou, kterou děti zpívaly během několika svátků (Vánoce, Tři králové, den sv. Řehoře, Velikonoce), když obcházely domy a koledovaly si výslužku. Koleda je původně z latinského slova calendae neboli první den v měsíci. Pohanští Slované tímto slovem označovali slavnosti spojené se zimním slunovratem. Autorem první koledy je dle legendy František z Assisi, takže tradice koled sahá až do 13. století.
Koledy pro rozvoj řeči
Jakékoliv básničky či písničky jsou pro děti skvělým pomocníkem při osvojování řeči. Děti mají rády rytmus, které v sobě tyto říkanky skrývají, snadno se jim i proto učí a tak trénují výslovnost a rozšiřují si slovní zásobu. Naučte proto své děti ty nejkrásnější vánoční koledy, které si pak na Štědrý den můžete společně zazpívat před tím, než přijde Ježíšek.
Úryvek známé písně „NARODIL SE KRISTUS PÁN“ , která pochází až z 15. století z doby Jana Husa.
Narodil se Kristus Pán, veselme se, z růže kvítek vykvet nám, radujme se. Z života čistého, z rodu královského, nám, nám, narodil se.
Oblíbenou dětskou koledou je „ŠTĚDREJ VEČER NASTAL“. Jde o lidovou koledu, u které neznáme autora.
Štědrej večer nastal, Štědrej večer nastal, koledy přichystal, koledy přichystal. Štědrej večer nastal, koledy přichystal, koledy přichystal. Štědrej večer nastal, koledy přichystal, koledy přichystal. Štědrej večer nastal, koledy přichystal, koledy přichystal. Panímámo vstaňte, panímámo vstaňte, koledy nám dejte, koledy nám dejte. Panímámo vstaňte, koledy nám dejte, koledy nám dejte. Panímáma vstala, panímáma vstala koledy nám dala, koledy nám dala. Panímáma vstala koledy nám dala, koledy nám dala.
Veselou a svižnou lidovou koledou je „PŮJDEM SPOLU DO BETLÉMA“:
Půjdem spolu do Betléma, dujdaj, dujdaj, dujdaj dá!
Ježíšku, panáčku! Já tě budu kolíbati, Ježíšku, panáčku! Já tě budu kolíbat!
Začni Kubo na ty dudy dudaj, dudaj, dudaj, dá!
Ježíšku, panáčku! Já tě budu kolíbati, Ježíšku, panáčku! Já tě budu kolíbat!
A ty Janku na píšťalku dudli, tudli, dudli, tudli, dudli, tudli dá!
A ty Mikši na housličky hudli, tydli, hudli, tydli, hudli, tydli dá!
Ježíšku, panáčku! Já tě budu kolíbati, Ježíšku, panáčku! Já tě budu kolíbat!
A ty Vávro, na tu basu rumrum, rumrum, rumrum, dá!
Ježíšku, panáčku! Já tě budu kolíbati, Ježíšku, panáčku! Já tě budu kolíbat!
Od Jiřího Šlitra a Suchého zařaďte do repertoáru „PURPURA“. Šlitr a Suchý napsali tuto píseň jako vánoční koledu a moc nadějí do ní nevkládali. Jaké ale bylo jejich překvapení, když se z Purpury přes noc stal hit a evergreen:
Tiše a ochotně purpura na plotně voní …. stále voní, nikdo si nevšímá jak život mění se v dým.
Snad jenom v podkroví básníci bláhoví pro ni … slzy roní, hrany jí odzvoní rampouchem křišťálovým.
Slunce se vynoří, hned však se k pohoří skloní … rychle skloní, a pak se dostaví dlouhá a pokojná noc.
Tiše a ochotně purpura na plotně voní … stále voní, po ní k nám vklouzlo to tajemné kouzlo Vánoc.
Tiše a ochotně purpura na plotně voní … stále voní, voněla předloni, za rok snad zavoní zas.
To jenom v podkroví básníci bláhoví pro ni … slzy roní, jejich sny růžový na okna dopoví mráz.
V hodině půlnoční zvony když vánoční zvoní … tiše zvoní nesou nám novinu, že pokryl krajinu sníh.
Tiše a ochotně purpura na plotně voní … stále voní, nastal čas lásky a rampouchů křišťálových.
Původně americká píseň, která však dostala svou českou podobu a v podstatě u nás zdomácněla, to jsou „ROLNIČKY ROLNIČKY“. Vaše děti ji budou milovat. Originál Jingle Bells napsal v roce 1850 James Pierpoint jako píseň na Díkuvzdání pro děti do nedělní školy:
Rolničky, rolničky, kdo pak vám dal hlas? Kašpárek maličký nebo děda Mráz? Rolničky, rolničky, co to zvoní v nich? Maminčiny písničky Vánoce a sníh.
Sláva už je sníh, jedem na saních, kluci křičí, zvonek zní, jenom táta ztich. Kouká na syna, uši napíná, co to slyší v rolničkách? Na co vzpomíná?
Rolničky, rolničky, kdo pak vám dal hlas? Kašpárek maličký nebo děda Mráz? Rolničky, rolničky, co to zvoní v nich? Maminčiny písničky Vánoce a sníh.
Zvonky dětských let, rozezvoňte svět, těm co už jsou dospělí, ať je znova pět! Zvoňte z lehýnka stačí chvilinka: vzpomínka jak rolničky, v srdci zacinká.
Rolničky, rolničky kdopak vám dal hlas? Kašpárek maličký nebo děda Mráz? Rolničky, rolničky co to zvoní v nich? Maminčiny písničky Vánoce a sníh.
„TICHÁ NOC“ nesmí ve vašem zpěvníku chybět. Původně německá píseň z roku 1818 je dnes již přeložena do 300 jazyků. V češtině její text zní takto:
Tichá noc, svatá noc, jala lid v blahý klid. Dvé jen srdcí tu v Betlémě bdí, hvězdy při svitu u jeslí dlí, v nichž malé děťátko spí, v nichž malé děťátko spí.
Tichá noc, svatá noc! Co anděl vyprávěl, přišel s jasností v pastýřův stan, zní již z výsosti, z všech země stran: „Vám je dnes spasitel dán; přišel Kristus Pán!“
Tichá noc, svatá noc! Ježíšku na líčku boží láska si s úsměvem hrá, zpod zlaté řasy k nám vyzírá, že nám až srdéčko plá, vstříc mu vděčně plá.
Nic nenavodí vánoční atmosféru tolik jako společná zábava při vyrábění vánočních dekorací. Využijte předvánoční čas a užijte si společného tvoření s dětmi. Vybrané návody jsou nenáročné na čas, potřebné materiály máte určitě po ruce, a radost z výsledku je zaručena.
5. prosince tradičně chodí vesnicemi a městy skupinky čertů s anděli a Mikuláši. V domácnostech pak děti něco zazpívají nebo přednesou básničku. Za ně pak dostanou drobnosti jako jsou sladkosti a drobné dárky. No, a pokud zlobily, objeví se mezi nadílkou nějaké to uhlí nebo brambory. V předvečer svého svátku nás chodí Mikuláš obdarovávat za doprovodu čerta a anděla. Co ale o tomto biskupovi víme z legendy? Komu pomohl? A jaká jiná vánoční osobnost se podle něj jmenuje? To se dozvíte z animované historie.
Oslavíme společně svátek sv. Mikuláše pohybem! Nejprve si protáhneme tělo při rozcvičce a pak se naučíme krátkou choreografii na známou mikulášskou písničku. Cvičení je celé laděné na mikulášskou tematiku a možná nám u toho i trochu narostou fousy! Video Mik, Miku, Mikuláš.
Proč Mikuláš nechodí v den svého svátku?
To, že Mikuláš chodí v předvečer svého svátku a ne v den svého svátku, je odvozeno od skutečnosti, že pro naše předky byl počátkem dne západ slunce dne předchozího. Proto se mikulášská obchůzka a nadílka koná již 5.12., i když svátek sv. Mikuláše připadá až na 6.12.
Jaké činy a zázraky jsou s ním podle legend spojené? A jaké dnes již pozapomenuté zvyky provázely oslavu svatého Mikuláše v dřívějších dobách?
Mikuláš ztratil plášť, Mikuláška sukni, hledali, nenašli, byli oba smutní.
Kdo to klepe? Bílý pán. Mikuláš dnes přišel k nám. Anděl a čert přišli s ním, zjistit, jestli nezlobím.
Kde se vzal, tu se vzal, Mikuláš pod okny stál. V ruce velkou berličku, na hlavě měl čepičku. Z bílých vousů teplý šál, takhle, děti, vypadal!
Mik, mik, Mikuláš, přišel s čertem na koláč. Čerte, čerte chlupatý, nechej pytel za vraty. Slibuju ti, slibuju, že už zlobit nebudu.
Mikuláš je milý děda, hodné děti všude hledá. Bílé vousy, ty mu sluší, na zádech má velkou nůši. A v té nůši balíčky, pro kluky a holčičky.
Mikuláš je hodný pán, nosí dětem marcipán a zlobivým brambory do tátovy bačkory.
Básničky pro větší děti pro Mikuláše:
Mikuláši, přijď dnes k nám, písničku ti zazpívám, přines prosím trochu dobrot, můžeš je dát třeba do bot. Dáváš dárky pro radost, pro každého máš jich dost.
Mikuláši, Mikuláši, neber sebou čerty radši, vezmi sebou anděly, ti nám něco nadělí. Čert nosí pytel a metlu, myslí si, že se ho leknu. Dělá na mě bububu a já se ho bát nebudu.
Už se chýlí další rok, zbývá jenom malý krok, dáme talíř na náš práh, bude plný, žádný strach! Čertům zvonky znějí tmou, Mikuláš jde s nadílkou.
Mikuláši, Mikuláši – proč mě dneska čerti straší?! Já nezlobím maminku – jenom někdy chvilinku… a pak běžím dát jí pusu – a pak tiše bez rámusu – jdu si s tátou hrát nebo klidně spát…
Čerte, čerte, nechoď k nám, nemysli si, já tě znám. Čerte, čerte, ty mě zlobíš, vím, že dětem uhlí nosíš. A kdyby nám anděl něco dal, ty bys nám to čerte všechno vzal.
Podle známé české pranostiky přijíždí 11. listopadu svatý Martin na bílém koni. Ten den totiž v České republice slaví svátek všichni Martinové, a právě v tento den se u nás objevuje první sníh. Přestože Martinský sníh nemá dlouhého trvání a obyčejně roztaje ještě týž den, i tak způsobí nadšení z prvních sněhových vloček.
Svátek svatého Martina je jedním z velmi oblíbených svátků v roce. Hlavně na vesnicích a menších městech se konají slavnosti a trhy, peče se husa a různé koláče. Rodiny jsou pohromadě a společně hodují.
Písničky s chytrými a chytlavými texty slouží nejen k vytvoření dobré nálady, ale docela dobře pomohou i se slovní zásobou. A právě takové jsou písničky z dílny pánů Svěráka a Uhlíře. Jejich skladby, ve kterých pracují s češtinou jako málokdo, jsou oblíbené po generace. Připomeňme si ty nejznámější a zkusme si je zazpívat společně s dětmi ať už doma anebo v autě na cestách.
Dne 28.října slavíme státní svátek označovaný jako Den vzniku samostatného československého státu. V tento den, v roce 1918, vznikla samostatná Československá republika.
Obsah pracovních listů:
link na pohádku Jak pejsek s kočičkou slavili 28.říjen
obrázky státních symbolů: vlajka, malý státní znak a lípa
link na českou státní hymnu
4 strany zábavných úkolů (puzzle, počítání, bludiště, hledání rozdílů)
