Video

Předložky – interaktivní procvičování

Předložky nám pomáhají určit kde něco je nebo kam něco směřuje. Předložky jsou neslabičná nebo slabičná slova např.: v, ve, k, ke, s, se, z, ze, bez, na, do, po, od, za, pod, nad, přes, mezi, vedle, kromě, okolo. Jednoslabičné a neslabičné předložky vyslovujeme dohromady se slovy, ke kterým patří. Píšeme je však odděleně.

Vyzkoušejte si interaktivní cvičení s předložkami, naučte se zábavné dechové cvičení a nechte se inspirovat popisovací hrou pro domácí procvičování předložek:

zdroje:https://rysava.websnadno.cz/ceskyjazyk_2.roc/predlozky1.htm, https://edu.ceskatelevize.cz/video/8846-logohratky-pod-stolem?vsrc=vyhledavani&vsrcid=predlozky, https://www.onlinecviceni.cz/exc/pub_list_exc.php?action=show&subject=Český%20jazyk&search_mode=search&search1=Předložky+s%2C+se%2C+z%2C+ze#selid

Poznáš jarní květiny?

Jaro je tu a příroda se pomalu probouzí ze zimního spánku. Postupně rozkvétají první poslové jara – sněženky, bledule, pampelišky…Kolik z nich dokážeš určit?

Naše tradice:Velikonoce

Velikonoční svátky jsou nejdůležitejším křesťanským svátkem, a v tomto období se stále dodržuje mnoho lidových tradic a zvyků.

Tradice svěcení kočiček

Větvičky jívy (kočičky) se světí na Květnou neděli. Posvěcené kočičky se pak uchovávají po celý rok. Zapichovaly se i na okraj pole, aby chránily úrodu, nebo se dávaly do sklepa, aby ochraňovaly zásoby.

Řehtačky

Řehtačky mají svým zvukem nahrazovat zvony , které naposledy zní při mši na Zelený čtvrtek a znovu se rozeznívají až na Bílou sobotu.

Vysévání obilí

Vysévání obilí symbolizuje začátek jara a tím i zemědělských prací. V současnosti se ale vysévá už před Velikonocemi spíš tráva nebo případně nějaké obilí do nízké misky s hlínou, vzklíčené se pak zdobí kraslicemi.

Mazanec

Mazanec pečený ze sladkého kynutého těsta, symbolizuje slunce a patří mezi nejstarší české obřadní pečivo. Pečení mazance probíhá na Bílou sobotu.

Beránek

Velikonoční beránek je tradičním pečivem. Jako symbol má beránek původ už v dávných pohanských dobách a svůj význam má u křesťanů i u židů. V dobách starověku i středověku byl beran obřadním jídlem, ale protože jeho maso bylo drahé, jedlo se pečivo ve tvaru beránka a tento zvyk přežil až do dnešní doby.

Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční)

Velikonoční neděle, v křesťanské tradici největší slavnost církevního roku. Jde o pohyblivý svátek, který připadá na první neděli po prvním úplňku po 21. březnu.

Pomlázka

Pomlázka, vyrobená z mladých vrbových proutků má dívkám a ženám symbolickým „vyšleháním“ předat mládí a sílu. Při šlehání se obvykle recitují nebo zpívají koledy. Počet stuh na pomlázce označuje, kolik dívek a žen pomlázka během koledy „pomladila“. Na koledu chodí koledníci (chlapci a muži) o Velikonočním pondělí.

Velikonoční kraslice

Vajíčko, (barvené nebo malované) se dává jako odměna koledníkům za omlazení a znamená symbol života a vzkříšení. Slouží také jako velikonoční výzdoba domácností (kraslice). Je, spolu s pomlázkou, jedním z hlavních symbolů Velikonoc.

Polévání vodou

V některých krajích muži ženy místo vyšlehání polévají studenou vodou, jinde zase dívky a ženy v úterý ráno po Velikonočním pondělí polévají chlapce a muže. Někdy se místo vody používá parfém.

Vodou se polévají i hospodářská zvířata, protože podle pověr je polití omlazuje a dodává jim sílu.

Knižní Klub CZSVS

Zde najdete přehled doporučených knih pro děti různého věku, společně s ukázkami, recenzemi a informací o možnosti zakoupení v našem e-shopu. Knihy byly vybrány na základě doporučení učitelů, rodičů a našich studentů. Tento přehled není uzavřený a bude postupně doplňován o nové tituly. Přejeme vám hezké čtení!


Leporela a knihy pro nejmenší:


Ambulance: Doktor Filip


Hasiči: Hasič Tom


Policie: Policista Dan


Stavební stroje


Malovaná říkadla – Josef Lada



Knihy pro předškoláky:


Fredík se nebojí – Shelley Swanson Sateren


Teta to plete – Ivona Březinová


Z deníku kocoura Modroočka – Josef Kolář


Jezevec Chrujda točí film – Petr Stančík


Kouzelná třída v zoo – Zuzana Pospíšilová


Dášeňka čili život štěněte – Karel Čapek


Tatínku, ta se ti povedla – Zdeněk Svěrák


Kvak a Žbluňk od jara do Vánoc – Arnold Lobel


Hmyzí hotel – Helena Haraštová, Petra Bartíková, Markéta Nováková


Bubáček – Daniela Krolupperová


Bubáček a klobouková víla – Daniela Krolupperová

Bubáček a Myšošlap – Daniela Krolupperová


Bubáček a zlobivá závěj – Daniela Klorupperová


Jak Bubáček potkal Bubáka – Daniela Klorupperová


Baf a jeho šťastný den – Rudolf Štorkán


Nové pohádky skřítka Medovníčka – Jan Lebeda


Knihy pro školáky:


Johana s nosem nahoru – Petra Braunová


Sedmilhář Josífek – Daniela Krolupperová


Josífkův pekelný týden – Daniela Klorupperová


Malý princ – Antoine de Saint-Exupéry

Děti z Bullerbynu – Astrid Lindgrenová


Pipi Dlouhá punčocha – Astrid Lindgrenová


Sísa Kyselá – Martina Drijverová


A pak se to stalo! – Ester Stará


Dogman a Superkotě – Dav Pilkey


Isadora jede na prázdniny – Harriet Muncasterová


Bylo nás pět – Karel Poláček


Deník malého poseroutky – Jeff Kiney


Deník malého poseroutky 2 Rodrick je king – Jeff Kinley


Deník malého poseroutky 13 Radosti zimy – Jeff Kinley


Zlobilky – Martina Drijverová


Příšerné zlobilky – Martina Drijverová


Příšerní nezbedníci – Martina Drijverová


Karlík se mění ve slepici – Sam Kopeland


Inspektor Vogo – Miloš Kratochvíl


Holubí letka bojuje se zločinem – Andrew McDonald


zdroje:www.cbdb.cz, www.booktook.cz, www.albatrosmedia.cz, www.databazeknih.cz, www.knizniklub.cz

Papírové květiny (nejen) k MDŽ

Snad všechny malé děti s nadšením vyrábějí nejrůznější dárečky pro maminky a babičky. A Mezinárodní den žen je k tomu skvělou příležitostí! Poraďte jim, jak jednoduše vytvořit kytičku z papíru.

Co budete potřebovat? Barevné papíry, tužku, nůžky, lepidlo a stužku.

Jak budete postupovat?

1. Ze zeleného papíru si složte harmoniku.

2. Ve spodní straně papírovou harmoniku slepte nebo převažte stužkou.

3. Vyberte si barevné papíry podle barvy květin, které chcete vytvořit. Předkreslete si na ně jednotlivé květy a opatrně je vystřihněte.

4. Vystřižené květy nalepte na horní část papírové harmoniky.

A máte hotovo! Teď už jen zbývá obdarovat kytičkou, která neuvadá, maminku nebo babičku anebo třeba paní učitelku. Určitě budou mít velkou radost!

A proč vlastně slavíme Mezinárodní den žen? To se dozvíte v přiloženém videu:

Pojďme se společně podívat na historii Mezinárodního dne žen. Tento svátek slavíme 8. března. Ve starověku a středověku byly role žen a mužů většinou rozdělené. Muž pracoval a žena se starala o domácnost. Jenže s rozvojem vědy a techniky se společnost začala měnit. Vývoj v oblasti ženských práv urychlila první světová válka, protože ženy nahradily chybějící muže ve spoustě rolí a dokázaly tak, že jsou stejně schopné jako oni. I dnes je ale na světě spousta míst, kde se ženám jejich práv nedostává. Boj za ženská práva je tak dobré si stále připomínat.

https://edu.ceskatelevize.cz/video/8389-historie-mezinarodniho-dne-zen

Hravé učení – poznáváme části těla

Poznávejte části lidského těla zábavnou formou! Děti se díky zábavně naučným aktivitám naučí pojmenovat různé části lidského těla, potrénují si pozorovací schopnosti a rozvinou slovní zásobu.

Poznáš co kam patří? Vezmi si tužku a zkus obrázky částí lidského těla pod klukem a holčičkou přiřadit do správných okýnek.

Poznáváme části těla – hlava

Poznáváme části těla – prsty na ruce

zdroj:http://www.mssenov.cz

Naše vlast: 1-2 ročník ZŠ

Když děti učí telka! Víte, jak se nazývá země, ve které žijeme? Budeme si povídat o tom, na jaké části členíme naši zemi, a připomeneme si, jak správně vybarvit českou vlajku. Vydáme se poznat několik pohoří na mapě ČR a přečteme si příběh, který se váže k jedné z našich nejvyšších hor. Neopomeneme se za zvuku Smetanovy Vltavy po jejím proudu podívat až do našeho hlavního města Prahy.

https://edu.ceskatelevize.cz/video/9959-ucitelka-1-2-tr-nase-vlast-i

Bonusová otázka pro děti: Kde na mapě leží hlavní město České republiky a jak se jmenuje?

Tipy z našeho e-shopu:

1.Fakta, historie, zajímavosti, osobnosti, historické památky, objevy – 100 nejvýznamnějších informací o České republice. Může sloužit jako základní přehled pro malé školáky. Možná zjistíte, co jste o naší vlasti ještě netušili, poznáte zajímavé vynálezce, umělce, ale i stavby. Pojďte se dozvědět, co by měl znát každý občan této země.

https://www.knihkrpec.com/ceska-republika-100-nej-zajimavosti-pro-zvidave-kluky-a-holky/

2.Interaktivní kniha z edice Kouzelné čtení o naší vlasti, ve které se děti zábavnou formou dozví spoustu zajímavých informací.

https://www.knihkrpec.com/ceska-republika/

Naše tradice: Masopust

Masopust, lidově fašank nebo jen obecně karneval je slavnostním obdobím mezi postními obdobími Vánoc a Velikonoc. Masopust začíná v pondělí po Třech králích a končí na masopustní úterý. Následující středa, tzv. Popeleční středa, je začátkem 40 dní trvajícího postního období, které vrcholí na Velikonoce.

V období předvelikonočního půstu naši předkové nejedli maso, zdrželi se alkoholu, tancovaček a některých dalších činností. Půst měl být dle církevní tradice obdobím dobrých skutků a almužen a také dobou, kdy se postící soustředí na duchovní život. Ale zpět k rozpustilému masopustnímu veselí – které mělo ostatně kořeny ve starořímských slavnostech boha Dionýsa (bakchanáliích).

Masopust jako lék na zimní chmury

Zima je ve střední Evropě dlouhá a rozptýlení a dobré nálady v mrazivém a pošmourném období roku není nikdy dost – dalo by se říct, že v tomto ohledu masopust zafungoval jako perfektní terapeutický prostředek proti zimním chmurám (podobně, ale na jiné neduhy, zase působil navazující jarní půst).

V období masopustu se konaly a vlastně stále konají zábavy, plesy, karnevalové (masopustní) průvody. Sousedé se družili, obdarovávali se výslužkami ze zabíjaček, jedlo se, pilo – zkrátka bylo veselo. Přála tomu nejen církevní tradice, ale i roční doba, na zahradě i polích totiž nebylo až do jara mnoho práce. Dlužno podotknout, že masopust je svátkem, který se pro svou rozpustilost a živočišnost i přes snahu církve tak trochu vymykal dalším tradičním svátkům.

Vyvrcholením veselého období byly poslední tři dny masopustu. První den, Masopustní neděle, se vyznačovala bohatým obědem. Odpoledne, večer i noc se tančilo u muziky. V pondělí se konával tzv. mužovský bál pro manželské páry. Poslední den masopustu, úterý, se neslo ve znamení průvodu masek, divadelních představení, tancovaček a oblíbených koblih.

K masopustu patří koblihy

Aby se vyrovnala tučnost a mastnost zabijačkových dobrot, smažily se v tu dobu i masopustní šišky a koblihy. Na smažení se používalo přepuštěné máslo či na sádlo (tyto tuky se nepřepalují a je zajímavé, že ke smažení se často doporučují i v současnosti). Šišky se stáčely do vrtulek, koblihy se plnily povidly a marmeládou.

http://www.maminka.cz

V následujícím videu se můžete podívat jak probíhal Masopust v Chaloupce na vršku:

A jak se slaví Masopust nyní:

Jak naučit děti hodiny

Před nástupem do školy se děti začínají učit a poznávat hodiny. Někdo to zvládá dříve, někdo naopak později. Přinášíme zajímavý návod, jak s dětmi doma projít problematiku poznávání času a naučit je tak poznávat čas. Ve spodní části článku naleznete video, které dětem zábavnou formou vysvětlí poznávání času na ručičkových hodinách. Pojďme na to!

Zvládání čísel

Ze všeho nejdůležitější základ je, aby se dítě naučilo počítat ve správném pořadí od 0 do 60. Na začátek ho tedy necháme na papír napsat postupně celou řadu šedesáti číslic. Následně jej dítě přečte nahlas. Menším dětem můžeme s každou fází lehce pomáhat.

Násobky pěti

Ještě zůstaneme u samotného psaní a čtení čísel. U hodin se hodí znát rychle z paměti násobky 5 jak jdou po sobě. V této části dítě na papír napíše čísla od 0 do 60 vždy s posunutím o pětku. I tentokrát si jej nahlas přečteme. 

Ručičkové hodiny

Přesuneme se k samotným hodinám. Je patrné, že se budeme učit čas poznávat na ručičkových hodinách. Jako pomůcku si můžeme hodiny vyrobit, postačí nám ale i koupené v papírnictví nebo opravdové hodiny, které sundáme ze stěny a případně i vyjmeme baterii. V tomto kroku budeme již poznávat čas na ciferníku.

Ručičky

Pro dobré zvládnutí celého učení musíme na začátek říct, která ručička co znamená a co tedy ukazuje. Nejprve se dítěte zeptáme „Jaký je rozdíl mezi dvěma ručičkami?„. Bude-li dlouho váhat, můžeme otázku nasměrovat na jejich délku. Záhy samozřejmě vysvětlíme rozdíl mezi ručičkami – krátká ukazuje celé hodiny, dlouhá minuty.

Hodinová ručička

Názorně ukážeme, jak hodinová ručička funguje. Začneme na dvanácti hodinách a řekneme „Je dvanáct hodin„. Takto postupně rotujeme po ciferníku a vždy na celé hodině zastavíme ručičku a řekneme čas. Postupně by se měl zapojit i žák a ideálně sám hlásit počet hodin. Velké ručičky si momentálně nevšímáme.

Minutová ručička

Tady přichází moment, proč jsme si na začátku vypisovali násobky 5. Vysvětlíme, že v případě minut znamená číslice 1 na ciferníku 5 minut. Následně si nastavením velké ručičky opět projedeme celý ciferník, nyní ale nahlas hlásíme počet minut, nikoliv hodin.

Spojení znalostí

V této fázi už dítě chápe princip poznávání hodin. Na závěr zbývá už jen znalosti spojit a to ve výsledek, jak poznat čas na hodinách. 
Pro první demonstrace necháme vždy hodinovou ručičku ukazovat na jednu číslovku a velkou ručičku na druhou. Musíme klást důraz na to, že prvně čteme údaj u malé ručičky (např. 3 hodiny) a následně k tomu přidáme minuty (např. 40 minut). Dohromady tedy přečteme jako tři hodiny a čtyřicet minut.

Rozšíření vědomostí

Po dobrém osvojení principu hodin můžeme dítěti vysvětlit princip minutové ručičky, kdy ukazuje čtvrt, půl a nebo třičtvrtě. Stejně tak přidáme poté i pozici malé ručičky, která se běžně pohybuje, tedy je-li 2:45, neukazuje na číslovku 2, ale spíše se už blíží k 3. 

zdroj: www.zabav-deti.cz