MDŽ nebo-li Mezinárodní den žen, se slaví 8.března, a to nejen u nás. Jde o mezinárodně uznávaný svátek, který vznikl v New Yorku v roce 1908. Více o historii svátku žen se dozvíte vevideupořadu pro děti Wifina nebo se můžete podívat na animovanou verzi.
Mamince, babičce, tetě, oblíbené paní učitelce nebo hodné paní sousedce udělá určitě radost ručně vyrobené přání k MDŽ. Atˇuž vystřižené z papíru nebo namalované – z našich tipů na návody, které nezaberou mnoho času, si určite vyberete
Březen je už od roku 1955 oslavou čtení, vyprávění a knížek. Čtení a poslouchání je totiž aktivitou, která nám pomáhá rozvíjet mnohem víc než slovní zásobu. Taky empatii, schopnosti porozumět druhým, a tím nakonec i sobě samému. Jak se naučit číst v předškolním věku – říkanky a hry Již ve školce se děti začínají učit …
Za chladných dnů na přelomu ledna a února se zdá, že zima nikdy neskončí. A přece: vše se mění 2. února na Hromnice. Proč se vlastně slaví a co znamenají? Proč se říká „…na Hromnice o hodinu více…“ a skutečně to znamená, že jaro už je za dveřmi?
Hromnice jsou podle prastaré víry den, kdy zima ztrácí na síle a jaro je zase o kousek blíž – v tom jsou zajedno křesťanské i keltské kalendáře. Pokud jste ještě neuklidili vánoční stromečky a betlémy, máte nejvyšší čas, na Hromnice totiž definitivně končí doba Vánoc.
A protože Hromnice a spolu s nimi keltský svátek Imbolc přivádějí do našich domovů jasnější roční období, ten den se světí svíčky zvané hromničky, které mají odvracet veškeré zlo. Naši předkové je zapalovali za bouří, aby stavení ochránily před bleskem a ohněm.
Kde si na Hromnice užijete o hodinu více? Samozřejmě od 2. února nebude mít den o hodinu více, pořekadlo jen připomíná, že den se nenápadně prodlužuje a můžeme si užívat více světla než při zimním slunovratu. Skutečnost je ale ještě lepší než známá jazyková hříčka: od slunovratu se totiž den prodloužil nejenom o slibovanou hodinu, ale dokonce ještě o dvacet minut navíc!
Při čtení dbáme na zásadu – krátce a častěji. Nezapomeňte, že dítě se rychle vyčerpá. I když se to nám dospělým nezdá, čtení je pro dítě velmi namáhavá činnost. Proto čtení věnujte raději 2 až 4 minuty několikrát za odpoledne, až dojdete k požadovaným 10 minutám hlasitého čtení denně.
Jak pomůžeme dítěti se čtením?
Existuje několik metod, které dítěti se čtením pomůžou:
Začněte tím, že text zvětšíte. Musíte si uvědomit, že písmena – i když je dítě už dobře zná, se v textu dítěti „slijí“ dohromady. Běžná velikost písma je pro školáka, který má potíže se čtením, nevhodná.
Nejprve celý text (nezkrácený) dítěti přečtěte, a to i v případě, že si článek už četli ve škole. Dítě, které má se čtením problém, se nedokáže ve škole na čtený text soustředit. Vnímá ho stejně jako cizí jazyk, kterému nerozumí. Pokud mu text přečtete vy, doma, v klidu, soustředí se daleko lépe než ve škole, kde ho rozptyluje spousta jiných věcí.
Poté, co jste přečetli text, si povídejte (stačí pár vět), o čem ten článek je. Dítě tak snadněji pochopí obsah textu.
Až potom začne číst dítě. Při prvním čtení se s dítětem střídejte – jednu větu dítě, druhou větu Vy, další větu zase dítě a tak pokračujte až do konce zkráceného textu.
Těžší (náročnější, případně delší slova) čtete spolu s dítětem. Čtěte tišším hlasem a pomalejším tempem – musíte se přizpůsobit tempu dítěte.
Nezapomeňte také při čtení správně dýchat a veďte k tomu i Vaše dítě. Práce s dechem je při čtení důležitá a dává dítěti pocit jistoty.
Při dalším čtení už dítě čte dvě věty a Vy jen jednu. Obtížná slova čtěte spolu s dítětem.
Poté, co si dítě text přečetlo, se zaměřte na obtížná slova. Spolu s dítětem je vyhledejte v textu a každé slovo si několikrát společně přečtěte. Nebo je přečtěte pouze Vy a dítě je po Vás zopakuje.
Teprve po této „přípravě“ čte dítě zkrácený text samo.
Na co si dávat pozor:
Dvojité čtení – to znamená, že dítě si slovo přečte potichu a teprve potom ho “vyhrkne” celé najednou. Tento způsob zabraňuje plynulosti čtení. Správný způsob čtení je po slabikách. To znamená, že dítě čte slovo pomalu, ale plynule bez větších mezer. Dvojité čtení (pokud už je zafixované) se velmi těžkou odnaučuje. Sledujte tedy dítě u dlouhých a komplikovaných slov, zda se nezastaví, ale jestli naopak čte plynule jednu slabiku za druhou, až dojde na konec slova.
Rychlé tempo – děti mají snahu vyrovnat se těm nejlepším, které možná paní učitelka ve třídě chválí. Tím, že se dítě snaží číst rychle, chybuje, často opakuje první slabiku, případně si při čtení „čistí hrdlo“, či nějak odkašlává. Čtení tak úplně zbytečně ztrácí na plynulosti. Vysvětlete dítěti, že ne všichni jezdí stejně rychle na kole, ne všichni stejně rychle bruslí a ne všichni musí stejně rychle číst. Vždy dětem ve škole říkám, že mají číst tak, jakoby četli svému malému sourozenci, který sotva začal chodit do školky – musí číst pomalu, aby ten jejich „prcek“ všemu rozuměl.
Nikdy na dítě nekřičte, a to ani v případě, že dítě čte opakovaně s chybami. Musíte si uvědomit, že dítě to nedělá schválně.
Pracovní listy ke stažení, určené k procvičování čtení s porozuměním. Žák vybírá z nabídky smysluplná slova a dál s nimi pracuje. Vhodné k nápravě dyslexie.
Pranostika je drobný útvar lidové slovesnosti. Týká se předpovědi pro určité dny či období, zvláště ve vztahu k zemědělství a počasí. Slovo pranostika vychází z řeckého prognósis neboli předpověď a v Česku bylo zmíněno již v roce 1587.
V krátkém videu se dozvíte, jak s lidovými pranostikami ve 21. století pracují moderní meteorologové. Které berou vážně a které jsou pro ně spíše úsměvné?
O volbách se mluví nejen mezi dospěláky. Možná jste se zúčastnili třídních voleb, kde jste si zvolili svého zástupce do školního parlamentu, ale víte, jak to doopravdy chodí při dospěláckých volbách? A kdo rozhoduje v naší zemi? Co je to politická strana a volební program?
Toto video nám jednoduše a rychle pomůže pochopit, co to ty dospělácké volby jsou.
Volba hlavy státu
V roce 2013 si čeští občané poprvé sami zvolili prezidenta, a to v přímé prezidentské volbě. Volba probíhá ve dvou kolech. V prvním se vybírá z více kandidátů, do druhého se probojují nejúspěšnější dva. Z nich vyhraje ten, který získá více než padesát procent hlasů. V tomto roce si budeme sami vybírat prezidenta už potřetí. Kdo prezident je? Jaké má úkoly, povinnosti a jaká by měla naše hlava státu být?
Svátek Tří králů (6.ledna) , kterým končí vánoční období, je spjat s legendou o mudrcích, kteří se přišli do Betléma poklonit novorozenému Ježíšovi a předat mu dary. Cestu jim ukázala jasná hvězda.
Odkud pochází tradice Tříkrálové sbírky a jaké dary přinesli tři králové Ježíškovi? Víte, co znamenají písmena K+M+B, která píší koledníci nade dveře?
Než se pustíte do zpívání těch nejznámějších českých koled, podívejte se, kam až sahá jejich tradice a kořeny. Samotné slovo koleda původně označovalo píseň s náboženskou tematikou, kterou děti zpívaly během několika svátků (Vánoce, Tři králové, den sv. Řehoře, Velikonoce), když obcházely domy a koledovaly si výslužku. Koleda je původně z latinského slova calendae neboli první den v měsíci. Pohanští Slované tímto slovem označovali slavnosti spojené se zimním slunovratem. Autorem první koledy je dle legendy František z Assisi, takže tradice koled sahá až do 13. století.
Koledy pro rozvoj řeči
Jakékoliv básničky či písničky jsou pro děti skvělým pomocníkem při osvojování řeči. Děti mají rády rytmus, které v sobě tyto říkanky skrývají, snadno se jim i proto učí a tak trénují výslovnost a rozšiřují si slovní zásobu. Naučte proto své děti ty nejkrásnější vánoční koledy, které si pak na Štědrý den můžete společně zazpívat před tím, než přijde Ježíšek.
Úryvek známé písně „Narodil se Kristus“ , která pochází až z 15. století z doby Jana Husa.
Narodil se Kristus Pán, veselme se, z růže kvítek vykvet‘ nám, radujme se! Z života čistého, z rodu královského, již nám narodil se.
Oblíbenou dětskou koledou je „Štědrej večer nastal“. Jde o lidovou koledu, u které neznáme autora.
Štědrej večer nastal, Štědrej večer nastal, koledy přichystal, koledy přichystal. Štědrej večer nastal, koledy přichystal, koledy přichystal. Štědrej večer nastal, koledy přichystal, koledy přichystal. Štědrej večer nastal, koledy přichystal, koledy přichystal. Panímámo vstaňte, panímámo vstaňte, koledy nám dejte, koledy nám dejte. Panímámo vstaňte, koledy nám dejte, koledy nám dejte. Panímáma vstala, panímáma vstala koledy nám dala, koledy nám dala. Panímáma vstala koledy nám dala, koledy nám dala.
Veselou a svižnou lidovou koledou je „Půjdem spolu do Betléma“:
Půjdem spolu do Betléma, dujdaj, dujdaj, dujdaj dá!
Ježíšku, panáčku! Já tě budu kolíbati, Ježíšku, panáčku! Já tě budu kolíbat!
Začni Kubo na ty dudy dudaj, dudaj, dudaj, dá!
Ježíšku, panáčku! Já tě budu kolíbati, Ježíšku, panáčku! Já tě budu kolíbat!
A ty Janku na píšťalku dudli, tudli, dudli, tudli, dudli, tudli dá!
Ježíšku panáčku! Já tě budu kolíbati, Ježíšku panáčku! Já tě budu kolíbat!
A ty Mikši na housličky hudli, tydli, hudli, tydli, hudli, tydli dá!
Ježíšku panáčku Já tě budu kolíbati, Ježíšku panáčku! Já tě budu kolíbat!
A ty Vávro, na tu basu rumrum, rumrum, rumrum, dá!
Ježíšku panáčku! Já tě budu kolíbati, Ježíšku panáčku! Já tě budu kolíbat!
Od Jiřího Šlitra a Suchého zařaďte do repertoáru „Purpuru“. Šlitr a Suchý napsali tuto píseň jako vánoční koledu a moc nadějí do ní nevkládali. Jaké ale bylo jejich překvapení, když se z Purpury přes noc stal hit a evergreen:
Tiše a ochotně purpura na plotně voní …. stále voní, nikdo si nevšímá jak život mění se v dým.
Snad jenom v podkroví básníci bláhoví pro ni … slzy roní, hrany jí odzvoní rampouchem křišťálovým.
Slunce se vynoří, hned však se k pohoří skloní … rychle skloní, a pak se dostaví dlouhá a pokojná noc.
Tiše a ochotně purpura na plotně voní … stále voní, po ní k nám vklouzlo to tajemné kouzlo Vánoc.
Tiše a ochotně purpura na plotně voní … stále voní, voněla předloni, za rok snad zavoní zas.
To jenom v podkroví básníci bláhoví pro ni … slzy roní, jejich sny růžový na okna dopoví mráz.
V hodině půlnoční zvony když vánoční zvoní … tiše zvoní nesou nám novinu, že pokryl krajinu sníh.
Tiše a ochotně purpura na plotně voní … stále voní, nastal čas lásky a rampouchů křišťálových.
Původně americká píseň, která však dostala svou českou podobu a v podstatě u nás zdomácněla, to jsou „Rolničky“. Vaše děti ji budou milovat. Originál Jingle Bells napsal v roce 1850 James Pierpoint jako píseň na Díkuvzdání pro děti do nedělní školy:
Rolničky, rolničky, kdo pak vám dal hlas? Kašpárek maličký nebo děda Mráz? Rolničky, rolničky, co to zvoní v nich? Maminčiny písničky Vánoce a sníh.
Sláva už je sníh, jedem na saních, kluci křičí, zvonek zní, jenom táta ztich. Kouká na syna, uši napíná, co to slyší v rolničkách? Na co vzpomíná?
Rolničky, rolničky, kdo pak vám dal hlas? Kašpárek maličký nebo děda Mráz? Rolničky, rolničky, co to zvoní v nich? Maminčiny písničky Vánoce a sníh.
Zvonky dětských let, rozezvoňte svět, těm co už jsou dospělí, ať je znova pět! Zvoňte z lehýnka stačí chvilinka: vzpomínka jak rolničky, v srdci zacinká.
Rolničky, rolničky kdopak vám dal hlas? Kašpárek maličký nebo děda Mráz? Rolničky, rolničky co to zvoní v nich? Maminčiny písničky Vánoce a sníh.
„Tichá noc“ nesmí ve vašem zpěvníku chybět. Původně německá píseň z roku 1818 je dnes již přeložena do 300 jazyků. V češtině její text zní takto:
Tichá noc, svatá noc, jala lid v blahý klid. Dvé jen srdcí tu v Betlémě bdí, hvězdy při svitu u jeslí dlí, v nichž malé děťátko spí, v nichž malé děťátko spí.
Tichá noc, svatá noc! Co anděl vyprávěl, přišel s jasností v pastýřův stan, zní již z výsosti, z všech země stran: „Vám je dnes spasitel dán; přišel Kristus Pán!“
Tichá noc, svatá noc! Ježíšku na líčku boží láska si s úsměvem hrá, zpod zlaté řasy k nám vyzírá, že nám až srdéčko plá, vstříc mu vděčně plá.
