TYPY NA VÝLETY V PLZEŇSKÉM KRAJI

Plzeňský kraj, ležící v západní části České republiky, je regionem s bohatou historií, kulturním dědictvím a rozmanitou přírodou. Hlavním městem kraje je Plzeň, čtvrté největší město Česka, známé především svou slavnou pivovarnickou tradicí. Právě zde v roce 1842 vznikl legendární ležák Pilsner Urquell, který dal jméno celému pivnímu stylu „pils“.

Plzeňský kraj se rozkládá na území historických zemí Čech a částečně i bývalého Bavorska. Je charakteristický mírně zvlněnou krajinou s rozsáhlými lesy, řekami a rybníky. Mezi nejvýznamnější přírodní oblasti patří Český les, Šumava a Chráněná krajinná oblast Brdy. Kraj nabízí četné možnosti pro turistiku, cykloturistiku i zimní sporty.

Kulturně a historicky je Plzeňský kraj velmi bohatý. Najdeme zde množství památek – například barokní zámek Kozel, klášter v Plasích, hrad Rabí, který je nejrozsáhlejší zříceninou v Česku, nebo městečko Klatovy s unikátními katakombami. V Domažlicích se každoročně konají Chodské slavnosti, které připomínají tradiční folklor a zvyky původních obyvatel této oblasti – Chodů.

Ekonomika kraje je založena na strojírenství, elektrotechnice, potravinářském průmyslu a samozřejmě na pivovarnictví. Region má silné zázemí i ve vzdělávání – v Plzni sídlí Západočeská univerzita, která přispívá k rozvoji vědy, technologií a kultury.

ZÁMEK ZBIROH

Zámek Zbiroh je jedním z nejvýznamnějších a nejzajímavějších historických objektů Plzeňského kraje. Nachází se na rozhraní Křivoklátských lesů a Brd nedaleko města Rokycany. Tento monumentální zámek má bohatou historii sahající až do 12. století, kdy zde stála původně románská strážní věž. Postupem času se z ní vyvinul hrad, který byl ve 16. století přestavěn na renesanční zámek, a později upravován v barokním i novorenesančním stylu.

Zbiroh je známý jako „zámek tří císařů“, protože zde údajně pobývali císaři Karel IV., Zikmund Lucemburský a Rudolf II. Objekt byl v průběhu staletí vlastněn významnými rody, například Rožmberky, Lobkovici či Habsburky. Na přelomu 19. a 20. století si zámek pronajal slavný malíř Alfons Mucha, který zde vytvořil své monumentální dílo – Slovanskou epopej. Jeho ateliér na Zbirohu byl v té době největší v Evropě.

Zámek je dnes přístupný veřejnosti a slouží jako kulturní centrum. Nabízí prohlídkové okruhy, které návštěvníkům představují nejen bohatou historii objektu, ale i zajímavosti jako nejhlubší studnu v Evropě (163 metrů hlubokou), hradní kapli sv. Erharda a Otýlie nebo původní Muchův ateliér. Kromě toho se zde pořádají svatby, koncerty, výstavy a další kulturní akce.

ŠUMAVSKÝ NÁRODNÍ PARK

Národní park Šumava je největším národním parkem v České republice a jedním z nejvýznamnějších chráněných území ve střední Evropě. Nachází se v jihozápadní části Čech, při hranici s Německem a Rakouskem, kde tvoří součást rozsáhlého pohoří Šumava. Spolu s německým Bavorským lesem vytváří největší souvislý lesní komplex ve střední Evropě, často označovaný jako „zelené srdce Evropy“.

Park byl vyhlášen v roce 1991 s cílem chránit unikátní přírodní prostředí, které zahrnuje horské smrkové lesy, rašeliniště, ledovcová jezera, říční údolí a alpínské louky. K typickým přírodním lokalitám patří například Boubínský prales, Plešné jezero, prameny Vltavy, Jezerní slať nebo říčka Vydra s malebným údolím a skalními útvary.

Šumava je také domovem mnoha vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů. Můžeme zde narazit na rysa ostrovida, tetřeva hlušce, čápa černého nebo dokonce losa. Díky přísné ochraně přírody dochází na některých místech k přirozené obnově ekosystémů, což je důležitou součástí filozofie parku.

Národní park Šumava je oblíbeným cílem turistů, cyklistů i běžkařů. Návštěvníci mají k dispozici hustou síť značených stezek, naučné trasy i vyhlídkové body s dechberoucími panoramaty. Mezi populární místa patří rozhledna Poledník, Modrava, Kvilda nebo Tříjezerní slať.

Šumava je nejen útočištěm divoké přírody, ale i krajem s bohatou historií a kulturním dědictvím. Nachází se zde zaniklé obce, staré sklářské hutě i pozůstatky pohraničního opevnění.

ZŘÍCENINA HRADU RADYNĚ

Zřícenina hradu Radyně se tyčí na stejnojmenném vrchu u města Starý Plzenec v Plzeňském kraji a patří mezi nejznámější historické památky západních Čech. Hrad byl založen císařem Karlem IV. v roce 1356 jako součást systému královských strážních hradů, které měly chránit důležité obchodní cesty a královský majetek. Původně nesl jméno Karlskrone (Karlova koruna), ale v lidové mluvě se brzy uchytilo jméno podle vrchu Radyně, na němž stojí.

Radyně je typickým příkladem gotického hradu postaveného z tmavého čediče, který jí dodává výrazný a ponurý vzhled. Hrad měl jednoduchý, ale účinný půdorys – jádro tvořila obytná věž spojená s palácem a chráněná obrannou hradbou. Díky své poloze v nadmořské výšce přes 560 metrů n. m. poskytoval široký rozhled do okolí a byl strategickým bodem nad údolím řeky Úslavy.

Hrad však nebyl dlouho aktivně obýván – už v 16. století byl po požáru opuštěn a postupně se změnil ve zříceninu. I přesto si uchoval svou monumentální siluetu, která je viditelná z širokého okolí a tvoří výraznou dominantu krajiny Plzeňska.

V 19. století, v době romantismu, začal hrad přitahovat pozornost turistů, a díky snahám o jeho záchranu se postupně stabilizovaly jeho zbytky. Dnes je Radyně zpřístupněna veřejnosti. Návštěvníci si mohou vystoupat na zachovalou věž, odkud se nabízí nádherný výhled na Plzeň, Brdy, Šumavu i vzdálené České středohoří. Uvnitř věže je umístěna malá expozice o historii hradu a legendě o rytíři Radoušovi – strašidelném pánovi s koňskými ušima, který podle pověsti dodnes střeží poklad ukrytý v podzemí.

ROTUNDA SVATÉHO PETRA A PAVLA

Rotunda svatého Petra a Pavla je jednou z nejvýznamnějších románských památek v České republice a nejstarší dochovanou církevní stavbou na západě Čech. Nachází se na vrchu Hůrka nad městem Starý Plzenec v Plzeňském kraji. Tato rotunda je považována za unikátní doklad raně středověké sakrální architektury a její vznik se datuje přibližně do druhé poloviny 10. století, tedy do období rozmachu přemyslovského knížectví.

Rotunda byla součástí významného přemyslovského hradiště, které ve své době představovalo správní, obranné i náboženské centrum oblasti. Stavba je typická svým jednoduchým půdorysem – tvoří ji válcová loď zakončená půlkruhovou apsidou. Zdivo je tvořeno z místního křemence a původně byla zakryta dřevěným stropem se šindelovou střechou.

Během staletí rotunda několikrát chátrala a byla opravována. V 16. století prošla renesanční úpravou, při které přibyly nové stavební prvky, například klenutí apsidy, barokně rozšířená okna a renesanční portál. V 19. století byla dočasně využívána jako skladiště střelného prachu, což vedlo k jejímu dalšímu poškození. Naštěstí v roce 1920 přešla do majetku města Starý Plzenec a následně byla restaurována.

Dnes je rotunda svatého Petra a Pavla významným turistickým cílem. Nachází se na vyvýšeném místě, odkud je nádherný výhled do okolní krajiny. Interiér je vybaven jednoduchým oltářem a návštěvníci se mohou seznámit s historií místa prostřednictvím naučné stezky vedoucí z centra Starého Plzence až na Hůrku. Rotunda je přístupná veřejnosti v letních měsících a její mimořádná historická a architektonická hodnota z ní činí jedno z nejcennějších středověkých dědictví v Česku.

VODNÍ HRAD ŠVIHOV

Vodní hrad Švihov je jedním z nejvýznamnějších a nejlépe dochovaných vodních hradů v České republice. Nachází se ve městě Švihov nedaleko Klatov v Plzeňském kraji. Byl postaven na konci 15. století, konkrétně v letech 1480 až 1489, a je výjimečný svou propracovanou obrannou strukturou, která využívá vodní příkopy napájené řekou Úhlavou. Tento systém vodních příkopů chránil hrad před nepřátelskými útoky a zajišťoval jeho obranyschopnost.

Hrad má typickou gotickou architekturu, včetně mohutných kamenných hradeb, čtyř nárožních bašt a impozantní vstupní věže. Součástí hradu je také kaple, která byla důležitou duchovní součástí hradu. V průběhu staletí prošel Švihov různými úpravami, avšak jeho středověký charakter zůstal zachován.

Vodní hrad Švihov je známý také díky filmu „Tři oříšky pro Popelku“, který se zde natáčel, a dnes nabízí návštěvníkům několik prohlídkových okruhů, včetně speciálních tras zaměřených na filmovou historii hradu. Interiéry hradu zahrnují historické místnosti, jako je zbrojnice, kuchyně či taneční síň s renesančním kazetovým stropem.

Hrad je spravován Národním památkovým ústavem a je přístupný veřejnosti během turistické sezóny. Díky své jedinečné poloze a architektonickému významu patří Švihov mezi nejcennější památky české historie a středověké architektury. Jeho návštěva nabízí nejen pohled do minulosti, ale i krásné výhledy na okolní krajinu a atmosféru, která vás přenese do dob rytířů a středověkých příběhů.

ROZHLEDNA BOLFÁNEK

Rozhledna Bolfánek je krásná kamenná novogotická stavba, která se nachází na vrchu Žďár u městečka Chudenice v Plzeňském kraji. Byla postavena v roce 1845 na místě bývalého poutního kostela svatého Wolfganga, jehož věž byla přestavěna na rozhlednu. Díky své poloze ve výšce 587 metrů nad mořem nabízí rozhledna návštěvníkům nádherné panoramatické výhledy do širokého okolí. Za jasného počasí je možné spatřit Šumavu, Český les, Doupovské hory, Brdy a dokonce i vrcholky Alp. Rozhledna Bolfánek je oblíbeným cílem turistů a milovníků přírody, kteří sem přicházejí nejen za výhledy, ale i za klidem a krásnou přírodou Plzeňského kraje. Její historická hodnota a malebné okolí ji činí jedním z významných turistických bodů této oblasti.

ZŘÍCENINA HRADU RABÍ

Zřícenina hradu Rabí patří k nejvýznamnějším a zároveň největším zříceninám středověkých hradů v České republice. Nachází se na jihozápadě Čech, v blízkosti obce Rabí nedaleko Klatov. Hrad byl postaven ve 13. století a svou strategickou polohou nad řekou Otavou sloužil jako důležitá pevnost v oblasti Šumavy.

Rabí je známý nejen svou rozlohou, ale také složitou architekturou. Byl postupně rozšiřován a přestavován, což se odráží v různých stavebních stylech, které na něm lze dnes vidět. Hrad se skládá z několika samostatných částí – horního hradu, předhradí a rozsáhlých opevnění, která zahrnují mohutné hradby a několik věží. Nejznámější je vysoká věž tzv. “Bílá věž”, která je jednou z dominant celého hradu.

V průběhu staletí hrad Rabí čelil mnoha obléháním a válečným konfliktům, například během husitských válek byl silnou baštou husitů. Po opuštění a postupném chátrání se stal zříceninou, která však stále přitahuje turisty a milovníky historie.

Dnes je zřícenina hradu Rabí přístupná veřejnosti a nabízí návštěvníkům možnost prohlédnout si zachovalé části hradu, projít se po hradbách a užít si nádherné výhledy do okolní krajiny. Hrad také často hostí různé kulturní akce, historické rekonstrukce a vzdělávací programy, které přibližují život na středověkém hradu.

ZÁMEK NEBÍLOVY

Zámek Nebílovy, nacházející se přibližně 15 km jižně od Plzně, je výjimečným příkladem barokní architektury na českém venkově. Byl postaven v letech 1706–1719 podle návrhu vídeňského dvorského architekta Johanna Lucase von Hildebrandta a plzeňského stavitele Jakuba Augustona. Jeho architektonická dispozice, tvořená dvěma protilehlými budovami propojenými arkádovými chodbami, je v českých zemích zcela ojedinělá a připomíná vídeňské paláce.

Po smrti zakladatele, hraběte Adama Jindřicha ze Steinau v roce 1712, zámek přešel do vlastnictví rodu Černínů z Chudenic, kteří jej v 18. století přestavěli a vyzdobili interiéry nástropními malbami Antonína Tuvory. Tyto malby, zachycující subtropickou krajinu s bujnou vegetací, zvířaty a antickými architekturami, jsou považovány za unikátní dílo klasicistního a rokokového stylu. Po období hospodářského využívání v 19. a 20. století, kdy byly prostory zámku přeměněny na sklady a stáje, začala od 60. let 20. století jeho postupná obnova.

Dnes je zámek Nebílovy kulturním centrem, které nabízí návštěvníkům prohlídky interiérů, kde mohou obdivovat historické nástropní malby, mobiliář a výzdobu. V areálu se nachází také kavárna Tuwora, která poskytuje příjemné prostředí pro odpočinek. V roce 2021 byla zahájena revitalizace barokní zahrady, která zahrnuje obnovu fontány, štukovaných ohradních stěn a výsadbu květinových záhonů, čímž se zámek stává atraktivním cílem pro turisty a milovníky historie.

1 komentář u „TYPY NA VÝLETY V PLZEŇSKÉM KRAJI“

Komentáře nejsou povoleny.