Leváctví je přednostní užívání jednoho z párových orgánů, a to nejen ruky, ale též nohy, oka a ucha. U většiny lidí je vrozené a výrazně ovlivněné dědičností. V literatuře se uvádí, že k vyhranění dochází mezi 3. – 5. rokem v závislosti na dozrávání nervové soustavy. Začíná-li dítě stále častěji používat levou ruku, podporujeme tuto skutečnost a rodiče se s ní musí smířit.
Tzv. přecvičování leváka je trestuhodným činem poškozujícím dítěte. Nejde totiž pouze o činnost ruky. Zcela na počátku akce stojí podnět jdoucí z pravé hemisféry, plánování pohybu z téže strany. Nutí-li dospělý dítě pracovat druhou rukou, brání přirozenému vývoji, poškozuje ho, protože mu vnucuje podmínky pro něj nevhodné. Zkuste pravákovi dát lžíci do levé ruky, mnohdy se ani nenají.
Někteří dospělí, kteří uvádějí, že jsou přecvičení leváci, popisují své přetrvávající obtíže – nečitelný rukopis, vysokou chybovost, obtíže při orientaci v prostoru, obtíže při rozlišování pravé a levé strany. Výzkumy profesora Sováka ukázaly na opoždění vývoje řeči, zadrhávání, poruchy chování, u menších dětí pomočování, poruchy spánku. Tyto aktivity ukazují na stresovou situaci, v níž se organismus dlouhodobě nachází.
Sledování dítěte v různých situacích je cestou k určení vedoucí ruky, nohy, oka či ucha.
Průkazné aktivity:
- Hračky, pastelky, lžíci bere do levé ruky. Podáme-li předmět do pravé, předá si ho do levé.
- Odráží se levou nohou.
- Přikládá kukátko k levému oku.
Již od mateřské školy je třeba dodržovat některé zásady:
- Nenutíme dítě k používání pravé ruky, protože je to „lepší“, protože většina lidí je pravorukých.
- Dítě sedí u stolečku, později v lavici tak, aby levým loktem nenaráželo do pravé ruky vedle sedícího souseda.
- Předměty, hračky podáváme do levé ruky. Nejsme-li si jisti, zda je dítě skutečně levák, podáváme je (necháváme je ležet) ve stejné vzdálenosti od obou rukou. Papír na kreslení, sešit pokládáme vlevo od osy těla, při psaní zvedáme levý horní okraj.
- Ve školním věku a později lze používat pomůcky, předměty pro leváky (pero, nůžky, pracovní nářadí apod.).
- Zcela nepřípustné jsou poznámky zesměšňující leváky, přecvičování na pravou ruku.
- Držení psacího náčiní v předškolním i školním věku se neliší významně od práce s pravákem. Sledujeme správné sezení při psaní (opora nohou o zem, přiměřeně vysoká pracovní plocha), správné držení psacího náčiní ve třech prstech, sklon psacího náčiní (hrot směřuje k rameni).
- Přestože existuje doporučený sklon písma, netrváme za každou cenu na plnění toho požadavku.
PRO MAMINKY LEVÁKA PŘEDŠKOLÁKA
Obecně je známo, že tento náš lidský svět, věci a zvyklosti, které jej tvoří, je přizpůsoben především pravákům – ti tvoří mezi lidmi přirozenou většinu a nelze jim mít za zlé, že si tento svět přizpůsobují pro sebe, aniž to tuší a aniž by chtěli levákům záměrně škodit. Čím je společenský život rozmanitější, čím vzniká více věcí, které nás denodenně obklopují, čím je společnost více provázána pravidly, tím více je tento svět přizpůsobován potřebám pravoruké většiny. Dobrou zprávou je, že současná pedagogika, která se věnuje levákům a jejich leváctví, už dostatečně jasně a zřetelně stanovila a ověřila základní pravidla, kterými při výchově leváka rodiče i škola musí řídit, aby nedošlo k nesprávné výchově, která by mohla mnohé leváky na celý život poškodit, jak tomu mnohdy v minulosti bylo. Od roku 1967, kdy bylo tehdejším ministerstvem školství jasně stanoveno, že leváci musí být v upřednostňování a používání vedoucí levé ruky, vyrostlo několik generací leváků, kteří si v každodenním lidském shonu své leváctví ani neuvědomují. Více informací se dočtete ZDE.
ÚLOHA UČITELKY MATEŘSKÉ ŠKOLY V ŽIVOTĚ MALÉHO LEVÁKA
V životě malého leváka nastane jednoho dne velký zlom – poprvé vstoupí do školy. Nevstoupí samozřejmě do školy velké, ale do školičky malé, do školy mateřské, která je přechodem mezi čistě rodinnou domácí výchovou a školou základní. Musíme si uvědomit, že do mateřské školy nechodí všechny děti stejně dlouho a že do ní tedy vstupují v různém předškolním věku tak, jak to vyplývá z potřeb rodiny i z předpisů, které se chodu těchto předškolních zařízení týkají.
Pro předškolní děti, ale i pro jejich rodiče je učitelka mateřské školy velkou autoritou, a pro děti v některých věcech dokonce větší než samotní rodiče – paní učitelka je prostě paní učitelka – o to větší odpovědnost na učitelce předškolní výchovy leží, za což je pak na druhé straně odměněna láskou a obdivem samotných dětí, stejně jako respektem jejich rodičů. Učitelka mateřské školy je pro celou řadu rodičů první osobou, která jim je schopna podat řadu kvalifikovaných vysvětlení a také návody, jak dítě vychovávat a vzdělávat. Pro rodiče leváků, kteří jsou sami praváci a s leváctvím zatím příliš velké zkušenosti nemají, jsou znalosti učitelky mateřské školy v této oblasti zásadní. Více informací se dočtete ZDE.
zdroj: www.rvp.cz, www.levactvi.cz