Písničky s chytrými a chytlavými texty slouží nejen k vytvoření dobré nálady, ale docela dobře pomohou i se slovní zásobou. A právě takové jsou písničky z dílny pánů Svěráka a Uhlíře. Jejich skladby, ve kterých pracují s češtinou jako málokdo, jsou oblíbené po generace.
Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř vytvořili řadu písní, které jsou velmi vhodné pro děti nejen svým obsahem, ale i jazykem. Jejich tvorba je charakteristická jednoduchou a srozumitelnou slovní zásobou, kterou děti snadno pochopí a zapamatují si. Texty písní často obsahují rýmy, slovní hříčky a hravé obraty, které podporují jazykový rozvoj dětí a zároveň rozvíjejí jejich fantazii a smysl pro humor.
Písně jako „Není nutno“, „Dělání“ nebo „Severní vítr“ přinášejí nejen zábavu, ale často i drobné ponaučení nebo povzbuzení. Děti se při zpívání učí novým slovům, rozvíjejí sluchové vnímání a rytmus, a navíc se přirozeně seznamují s kulturním jazykem češtiny. Hudba Svěráka a Uhlíře je melodická, snadno zapamatovatelná a doprovází ji pozitivní a bezpečný obsah, který je vhodný pro všechny věkové kategorie.
Díky těmto vlastnostem jsou písničky této autorské dvojice oblíbené nejen mezi dětmi, ale i mezi rodiči a učiteli, kteří je rádi využívají při výuce, besídkách nebo jiných dětských aktivitách. Celkově lze říci, že tvorba Svěráka a Uhlíře představuje skvělý prostředek k rozvoji dětského jazyka i citového vnímání.
Připomeňme si ty nejznámější a zkusme si je zazpívat společně s dětmi ať už doma anebo v autě na cestách.
VADÍ NEVADÍ (Není nutno)
Není nutno, není nutno, aby bylo přímo veselo,
hlavně nesmí býti smutno,
natož aby se brečelo.
Chcešli, trap se, že ti v kapse zlaté mince nechřestí,
nemít žádné kamarády, tomu já říkám neštěstí.
Nemít prachy nevadí, nemít srdce vadí, zažít krachy nevadí,
zažít nudu, jo, to vadí.
Není nutno, není nutno, aby bylo přímo veselo,
hlavně nesmí býti smutno, natož aby se brečelo,
není nutno, není nutno, aby bylo přímo veselo,
hlavně nesmí býti smutno, natož aby se brečelo.
DĚLÁNÍ
Když máš srdce zjihlé,
když máš potíže,
tak dej cihlu k cihle,
těsto do díže.
Upeč třeba chleba,
postav třeba zeď.
Žal se krásně vstřebá,
začni s tím hned teď,
začni s tím hned teď.
Když máš srdce zjihlé,
když máš potíže,
tak dej cihlu k cihle,
těsto do díže.
Upeč třeba chleba,
postav třeba zeď.
Žal se krásně vstřebá,
začni s tím hned teď,
začni s tím hned teď.
Dělání, dělání všechny smutky zahání,
dělání, dělání je lék.
Dělání, dělání to nám úsměv zachrání,
dělání, dělání je lék.
Upeč třeba chleba,
postav třeba zeď.
Žal se krásně vstřebá,
začni s tím hned teď,
začni s tím hned teď.
Dělání, dělání všechny smutky zahání,
dělání, dělání je lék.
Dělání, dělání to nám úsměv zachrání,
dělání, dělání je lék.
SEVERNÍ VÍTR
Jdu s děravou patou,
mám horečku zlatou,
jsem chudý, jsem sláb, nemocen.
Hlava mě pálí
a v modravé dáli
se leskne a třpytí můj sen.
Kraj pod sněhem mlčí,
tam jsou stopy vlčí,
tam zbytečně budeš mi psát.
Sám v dřevěné boudě
sen o zlaté hroudě
já nechám si tisíckrát zdát.
Severní vítr je krutý,
počítej lásko má s tím.
K nohám ti dám zlaté pruty
nebo se vůbec nevrátím.
K nohám ti dám zlaté pruty
nebo se vůbec nevrátím.
Tak zarůstám vousem
a vlci už jdou sem,
už slyším je výt blíž a blíž.
Už mají mou stopu,
už větří, že kopu
svůj hrob, a že stloukám si kříž.
Zde leží ten blázen,
chtěl dům a chtěl bazén
a opustil tvou krásnou tvář.
Má plechovej hrnek
a pár zlatejch zrnek
a nad hrobem polární zář.
Severní vítr je krutý,
počítej lásko má s tím.
K nohám ti dám zlaté pruty
nebo se vůbec nevrátím.
K nohám ti dám zlaté pruty
nebo se vůbec nevrátím.
ZAJÍC NA BOBKU
Zajíc used na bobek vlastní,
že se trochu v krajině zasní.
Tam kde roste jalovec s chvojkou,
číhám ale já – lovec s dvojkou.
Když ta flinta udělá ránu,
zajíc bude v tu ránu v pánu.
A co když nevystřelím,
ať je v revíru klid,
já se psem rozechvělým
nechám zajíce snít.
A co když nevystřelím,
ať je v revíru klid,
já se psem, rozechvělým
nechám zajíce snít.
Zajíc sedí na bobku cizím,
a já tiše z krajiny mizím.
Mizím, mizím, mizím, mizím.
KRÁVY, KRÁVY
Krávy, krávy,
jak si vlastně povídáte?
Krávy, krávy,
jakou máte řeč?
Bů bů bů bů bů…
Kočky, kočky,
jak si vlastně povídáte?
Kočky, kočky,
jakou máte řeč?
Mňau mňau mňau mňau…
Pejsci, pejsci,
jak si vlastně povídáte?
Pejsci, pejsci,
jakou máte řeč?
Haf haf haf haf haf…
Hadi, hadi,
jak si vlastně povídáte?
Hadi, hadi,
jakou máte řeč?
Sssss ssss sssss sssss…
Kapři, kapři,
jak si vlastně povídáte?
Kapři, kapři,
jakou máte řeč?
(mlčíme…)
Žáby, žáby,
jak si vlastně povídáte?
Žáby, žáby,
jakou máte řeč?
Kvá kvá kvá kvá…
Němé tváře,
jak si vlastně povídáte?
Němé tváře,
jakou máte řeč?
Bůbůbůbů, haf, haf, haf, mňau, mňau, sssss, kva kva kva…
DATEL
Když datel, doktor stromů,
se vracel z práce domů,
tu smrk mu hlásil naštvaně,
že prej ho píchá na straně.
Ty, poslyš, milý smrku,
tebe buď bolí v krku
a nebo píchá v podkoří,
jsme chudáci my doktoři.
Datel, datel, datel,
léčí za pakatel.
Je to doktor lesní,
všechny nemoce sní.
Choroby veškeré
okamžitě sežere.
I když ho zobák bolí,
jak léčil po okolí,
i když ho bolí hlavička,
a bodla by mu kávička.
I když mu dobře není,
dá ucho k tomu kmeni,
neb když měl v Praze promoci,
všem stromům slíbil pomoci.
Datel, datel, datel,
léčí za pakatel.
Je to doktor lesní,
všechny nemoce sní.
Choroby veškeré
okamžitě sežere.
Choroby veškeré
okamžitě sežere.
TETA SYLVA
Moje teta Sylva
ochočila si lva.
Teta Sylva sama si lva ochočila,
teta Sylva sama si lva ochočila.
Hrajou spolu dámu,
když vyhraje dá mu
na mističku hovězího čtyři kila,
na mističku hovězího čtyři kila.
Jistý to není, možný to je,
takhle to líčí teta moje.
Jistý to není, možný to je,
tak se to u nás vypravuje.
Lev ji v noci hřeje,
je s ní ať je kde je.
Karty hraje ovládaje všechny triky,
karty hraje ovládaje všechny triky.
Aby méně zlobil,
koupila mu mobil,
píše hezky esemesky do Afriky,
píše hezky esemesky do Afriky.
Jistý to není, možný to je,
takhle to líčí teta moje.
Jistý to není, možný to je,
tak se to u nás vypravuje.
Teta je z té šelmy
odvázaná velmi,
je k nevíře, co to zvíře všechno svede,
je k nevíře, co to zvíře všechno svede.
Tetu přepad v skrytu
známý lupič bytů,
zbyly po něm polobotky tmavohnědé,
zbyly po něm polobotky tmavohnědé.
Jistý to není, možný to je,
takhle to líčí teta moje.
Jistý to není, možný to je,
tak se to u nás vypravuje.
Jistý to není, možný to je,
tak se to u nás vypravuje.
PRASE ZEPŘEDU
Umím prase zepředu,
nic jiného nesvedu,
moje ruka nic jiného nenakreslí.
Zkoušel jsem i kobylu,
ale došlo k omylu,
vyšla z toho žirafa a tak jsem skleslý.
Kuneš umí ještěrku
jak se hřeje na štěrku,
jinak je též beznadějně nenadaný.
Vaněk umí parohy
jenom podle předlohy,
Kovandová pořád kreslí kočkodany.
Co se týče talentu,
dám na žáka Valentu,
který tvrdí, že se z toho nezblázníme,
který tvrdí, že se z toho nezblázníme.
Valenta je z Jinonic
a neumí vůbec nic,
propiskou si dělá pouze čáry přímé,
propiskou si dělá pouze čáry přímé.
Když se ale spojíme
my, co málo umíme,
nakreslíme stádo zvěře velmi hravě.
Tygry, koně, různý skot,
Valenta nám dodá plot,
můžeme s tím vyniknouti na výstavě,
můžeme s tím vyniknouti na výstavě.
OPIČÍ KAPELA
Opičí muzika,
kdo ji slyší, utíká,
třískáme do plechu
k tanci nebo poslechu.
Opičí kapela
náladu vám udělá,
hrajeme do ouška
pro zebru i papouška.
To je krása,
to je rámus, tak se na to musí,
dneska máme na programu populární kusy.
A proto neprchej do lesa
od našeho tělesa,
podívej na hrocha,
jak se hudbou pokochá.
Opičí šumaři,
ty to znají, ty vaří,
třískají do plechu
k tanci nebo poslechu.
To je krása,
to je rámus, tak se na to musí,
dneska máme na programu populární kusy.
A proto opičí muzika,
kdo ji slyší, utíká,
třískáme do plechu
k tanci nebo poslechu.
Opičí kapela
náladu vám udělá,
hrajeme do ouška
pro zebru i papouška.
OVÁDI
Ovádi jsou bohužel
nejstrašnější žoužel
v širém okolí,
v širém okolí.
Ovád jednoho dne
zezadu tě bodne,
jauvajs, to bolí!
Jauvajs, to bolí!
Ovádi jsou zrádní,
zrádní jako žádní
jiní netvoři,
jiní netvoři.
U rybníka v trávě
rozhod‘ jsem se právě,
pojedu k moři,
pojedu k moři.
Jestli mají na Havaji hovada,
tak ten zájezd samozřejmě odpadá.
Sotva bysme na Havaji přistáli,
mořský ovádi by si mě vysáli,
mořský ovádi by si mě vysáli.
Komár aspoň hlásí,
že tě bodne asi,
hovado to né,
hovado to né.
Najít ho je pracné,
než ho člověk plácne,
málem utone.
Radil jsem se s matkou,
proč mám krev tak sladkou,
proč jsem tak dobrej,
proč jsem tak dobrej.
Chtěl bych býti strejdou,
na toho tak nejdou,
strejdovi je hej,
strejdovi je hej.
Jestli mají na Havaji hovada,
tak ten zájezd samozřejmě odpadá.
Sotva bysme na Havaji přistáli,
mořský ovádi by si mě vysáli,
mořský ovádi by si mě vysáli,
mořský ovádi by si mě vysáli.
Zdroj: www.youtube.com