Zábavné hlavolamy nejenže zaměstnají bystré hlavičky dětí, ale zároveň pomáhají rozvíjet jejich pamět, myšlení a kreativitu.
Pokud se rozhodnete vytvořit obrázkový rébus, křížovku nebo osmisměrku pro děti sami, myslete na to, aby byla jejich složitost úměrná věku dítěte. V případě, že byste zvolili příliš těžké nebo naopak příliš snadné hádanky, mohlo by děti jejich řešení brzy přestat bavit.
Když děti učí telka! Zahrajte si společně s žáky 4. ročníku bingo, složte ze zápalek dané číslo a podle šifrovací tabulky spočítejte číselnou hodnotu svého jména. Na závěr vás čeká tajuplná slovní úloha. Program ke shlédnutí zde.
1.červen je v našem kalendáři pevně zakotven jako Mezinárodní den dětí. Tradičně se tento den pořádají různé akce, hry nebo sportovní turnaje, při kterých si děti mohou užít spoustu zábavy. A jelikož pohyb na čerstvém vzduchu přispívá nejen ke zdraví těla, ale i mysli (lépe se nám pak učí a soustředí), přinášíme vám tip na sportovně zábavnou hru, kterou hráli již vaši rodiče a možná i prarodiče. Tak hurá do toho – pojďte si zaskákat!
Školka- skákání přes gumu
Skákací školka je aktivita, při které se můžete zahřát, rozcvičit a poznat, jak na tom jste s koordinací vlastního těla :-). Potřebujete k tomu dva kamarády (nebo dvě židle ;-), skákací gumu (třeba z tepláků :-D) v povoleném stavu o délce asi 3 metrů. Školka má mnoho podob. My vám představíme jednu z nich. Sestavu začínáme na první úrovni – guma je na kotnících a spoluhráči stojí nohama na šířku ramen (jak vidíte ve videu či schematickém obrázku).
Začínající hráč skáče tak dlouho, dokud neudělá chybu (např. když nestojí na gumě, přestože má). Druhá úroveň sestavy je guma ve výšce lýtek. Třetí ve výšce kolen. Sestav může být více. Má-li hráč sestavu (nebo sestavy) odskákány na všech třech úrovních, vrací se opět na první úroveň, avšak s obměnou. Ta může spočívat v tom, že spoluhráči dají chodidla úplně k sobě nebo naopak mnohem více do široka. Při této obměně je však potřeba, aby šli spoluhráči k sobě blíž, protože při skákání se guma může nepříjemně zařezávat do noh. Kdyby vás skákání bavilo, kreativitě se určitě meze nekladou a můžete si vymyslet sestavu vlastní. Anebo se můžete inspirovat na internetu, kde různá schémata skákacích sestav také najdete.
Předložky nám pomáhají určit kde něco je nebo kam něco směřuje. Předložky jsou neslabičná nebo slabičná slova např.: v, ve, k, ke, s, se, z, ze, bez, na, do, po, od, za, pod, nad, přes, mezi, vedle, kromě, okolo. Jednoslabičné a neslabičné předložky vyslovujeme dohromady se slovy, ke kterým patří. Píšeme je však odděleně.
Vyzkoušejte si interaktivní cvičení s předložkami, naučte se zábavné dechové cvičení a nechte se inspirovat popisovací hrou pro domácí procvičování předložek:
Jaro je tu a příroda se pomalu probouzí ze zimního spánku. Postupně rozkvétají první poslové jara – sněženky, bledule, pampelišky…Kolik z nich dokážeš určit?
Velikonoční svátky jsou nejdůležitejším křesťanským svátkem, a v tomto období se stále dodržuje mnoho lidových tradic a zvyků.
Tradice svěcení kočiček
Větvičky jívy (kočičky) se světí na Květnou neděli. Posvěcené kočičky se pak uchovávají po celý rok. Zapichovaly se i na okraj pole, aby chránily úrodu, nebo se dávaly do sklepa, aby ochraňovaly zásoby.
Řehtačky
Řehtačkymají svým zvukem nahrazovat zvony , které naposledy zní při mši na Zelený čtvrtek a znovu se rozeznívají až na Bílou sobotu.
Vysévání obilí
Vysévání obilí symbolizuje začátek jara a tím i zemědělských prací. V současnosti se ale vysévá už před Velikonocemi spíš tráva nebo případně nějaké obilí do nízké misky s hlínou, vzklíčené se pak zdobí kraslicemi.
Mazanec
Mazanec pečený ze sladkého kynutého těsta, symbolizuje slunce a patří mezi nejstarší české obřadní pečivo. Pečení mazance probíhá na Bílou sobotu.
Beránek
Velikonoční beránek je tradičním pečivem. Jako symbol má beránek původ už v dávných pohanských dobách a svůj význam má u křesťanů i u židů. V dobách starověku i středověku byl beran obřadním jídlem, ale protože jeho maso bylo drahé, jedlo se pečivo ve tvaru beránka a tento zvyk přežil až do dnešní doby.
Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční)
Velikonoční neděle, v křesťanské tradici největší slavnost církevního roku. Jde o pohyblivý svátek, který připadá na první neděli po prvním úplňku po 21. březnu.
Pomlázka, vyrobená z mladých vrbových proutků má dívkám a ženám symbolickým „vyšleháním“ předat mládí a sílu. Při šlehání se obvykle recitují nebo zpívají koledy. Počet stuh na pomlázce označuje, kolik dívek a žen pomlázka během koledy „pomladila“. Na koledu chodí koledníci (chlapci a muži) o Velikonočním pondělí.
Velikonoční kraslice
Vajíčko, (barvené nebo malované) se dává jako odměna koledníkům za omlazení a znamená symbol života a vzkříšení. Slouží také jako velikonoční výzdoba domácností (kraslice). Je, spolu s pomlázkou, jedním z hlavních symbolů Velikonoc.
Polévání vodou
V některých krajích muži ženy místo vyšlehání polévají studenou vodou, jinde zase dívky a ženy v úterý ráno po Velikonočním pondělí polévají chlapce a muže. Někdy se místo vody používá parfém.
Vodou se polévají i hospodářská zvířata, protože podle pověr je polití omlazuje a dodává jim sílu.
Zde najdete přehled doporučených knih pro děti různého věku, společně s ukázkami, recenzemi a informací o možnosti zakoupení v našem e-shopu. Knihy byly vybrány na základě doporučení učitelů, rodičů a našich studentů. Tento přehled není uzavřený a bude postupně doplňován o nové tituly. Přejeme vám hezké čtení!
Snad všechny malé děti s nadšením vyrábějí nejrůznější dárečky pro maminky a babičky. A Mezinárodní den žen je k tomu skvělou příležitostí! Poraďte jim, jak jednoduše vytvořit kytičku z papíru.
Co budete potřebovat? Barevné papíry, tužku, nůžky, lepidlo a stužku.
Jak budete postupovat?
1. Ze zeleného papíru si složte harmoniku.
2. Ve spodní straně papírovou harmoniku slepte nebo převažte stužkou.
3. Vyberte si barevné papíry podle barvy květin, které chcete vytvořit. Předkreslete si na ně jednotlivé květy a opatrně je vystřihněte.
4. Vystřižené květy nalepte na horní část papírové harmoniky.
A máte hotovo! Teď už jen zbývá obdarovat kytičkou, která neuvadá, maminku nebo babičku anebo třeba paní učitelku. Určitě budou mít velkou radost!
A proč vlastně slavíme Mezinárodní den žen? To se dozvíte v přiloženém videu:
Pojďme se společně podívat na historii Mezinárodního dne žen. Tento svátek slavíme 8. března. Ve starověku a středověku byly role žen a mužů většinou rozdělené. Muž pracoval a žena se starala o domácnost. Jenže s rozvojem vědy a techniky se společnost začala měnit. Vývoj v oblasti ženských práv urychlila první světová válka, protože ženy nahradily chybějící muže ve spoustě rolí a dokázaly tak, že jsou stejně schopné jako oni. I dnes je ale na světě spousta míst, kde se ženám jejich práv nedostává. Boj za ženská práva je tak dobré si stále připomínat.
Poznávejte části lidského těla zábavnou formou! Děti se díky zábavně naučným aktivitám naučí pojmenovat různé části lidského těla, potrénují si pozorovací schopnosti a rozvinou slovní zásobu.
Poznáš co kam patří? Vezmi si tužku a zkus obrázky částí lidského těla pod klukem a holčičkou přiřadit do správných okýnek.
Když děti učí telka! Víte, jak se nazývá země, ve které žijeme? Budeme si povídat o tom, na jaké části členíme naši zemi, a připomeneme si, jak správně vybarvit českou vlajku. Vydáme se poznat několik pohoří na mapě ČR a přečteme si příběh, který se váže k jedné z našich nejvyšších hor. Neopomeneme se za zvuku Smetanovy Vltavy po jejím proudu podívat až do našeho hlavního města Prahy.
Bonusová otázka pro děti: Kde na mapě leží hlavní město České republiky a jak se jmenuje?
Tipy z našeho e-shopu:
1.Fakta, historie, zajímavosti, osobnosti, historické památky, objevy – 100 nejvýznamnějších informací o České republice. Může sloužit jako základní přehled pro malé školáky. Možná zjistíte, co jste o naší vlasti ještě netušili, poznáte zajímavé vynálezce, umělce, ale i stavby. Pojďte se dozvědět, co by měl znát každý občan této země.
Masopust, lidově fašank nebo jen obecně karneval je slavnostním obdobím mezi postními obdobími Vánoc a Velikonoc. Masopust začíná v pondělí po Třech králích a končí na masopustní úterý. Následující středa, tzv. Popeleční středa, je začátkem 40 dní trvajícího postního období, které vrcholí na Velikonoce.
V období předvelikonočního půstu naši předkové nejedli maso, zdrželi se alkoholu, tancovaček a některých dalších činností. Půst měl být dle církevní tradice obdobím dobrých skutků a almužen a také dobou, kdy se postící soustředí na duchovní život. Ale zpět k rozpustilému masopustnímu veselí – které mělo ostatně kořeny ve starořímských slavnostech boha Dionýsa (bakchanáliích).
Masopust jako lék na zimní chmury
Zima je ve střední Evropě dlouhá a rozptýlení a dobré nálady v mrazivém a pošmourném období roku není nikdy dost – dalo by se říct, že v tomto ohledu masopust zafungoval jako perfektní terapeutický prostředek proti zimním chmurám (podobně, ale na jiné neduhy, zase působil navazující jarní půst).
V období masopustu se konaly a vlastně stále konají zábavy, plesy, karnevalové (masopustní) průvody. Sousedé se družili, obdarovávali se výslužkami ze zabíjaček, jedlo se, pilo – zkrátka bylo veselo. Přála tomu nejen církevní tradice, ale i roční doba, na zahradě i polích totiž nebylo až do jara mnoho práce. Dlužno podotknout, že masopust je svátkem, který se pro svou rozpustilost a živočišnost i přes snahu církve tak trochu vymykal dalším tradičním svátkům.
Vyvrcholením veselého období byly poslední tři dny masopustu. První den, Masopustní neděle, se vyznačovala bohatým obědem. Odpoledne, večer i noc se tančilo u muziky. V pondělí se konával tzv. mužovský bál pro manželské páry. Poslední den masopustu, úterý, se neslo ve znamení průvodu masek, divadelních představení, tancovaček a oblíbených koblih.
K masopustu patří koblihy
Aby se vyrovnala tučnost a mastnost zabijačkových dobrot, smažily se v tu dobu i masopustní šišky a koblihy. Na smažení se používalo přepuštěné máslo či na sádlo (tyto tuky se nepřepalují a je zajímavé, že ke smažení se často doporučují i v současnosti). Šišky se stáčely do vrtulek, koblihy se plnily povidly a marmeládou.
