NAŠE TRADICE: MASOPUST

Masopust je lidový svátek plný veselí, hodování a barevných masek, které rozzáří každou vesnici či město. Slovo „masopust“ pochází z latinského „carne vale“ (= karneval), což znamená „sbohem maso“. Je to čas, kdy se lidé loučí s masitými pokrmy a připravují se na postní dobu. V současnosti už není pouze náboženským zvykem, ale také oslavou hojnosti, dobrého jídla a místních tradic, které lidé s chutí dodržují dodnes. V různých regionech se masopustu říká také ostatky, končiny, voračky, fašank či fašinek.

Masopust začíná den po Třech králích a končí na masopustní úterý. Následující středa, tzv. Popeleční středa, je začátkem 40 dní trvajícího postního období, které vrcholí na Velikonoce.

V období předvelikonočního půstu naši předkové nejedli maso, zdrželi se alkoholu, tancovaček a některých dalších činností. Půst měl být dle církevní tradice obdobím dobrých skutků a almužen a také dobou, kdy se postící soustředí na duchovní život. Ale zpět k rozpustilému masopustnímu veselí – které mělo ostatně kořeny ve starořímských slavnostech boha Dionýsa (bakchanáliích).

Jaké jsou hlavní masopustní dny?

  • Tučný čtvrtek, kdy se má jíst a pít co nejvíce, abyste měli sílu po celý rok
  • Taneční neděle, kdy začíná ta největší masopustní zábava a veselí
  • Masopustní pondělí patří „mužovským bálům“, kam smějí pouze ženatí muži a vdané ženy. Hudba, tanec, smích a bohaté pohoštění
  • Maškarní úterý, kdy veselí a masopust vrcholí a chodí maškary

Masopust jako lék na zimní chmury

Zima je ve střední Evropě dlouhá a rozptýlení a dobré nálady v mrazivém a pošmourném období roku není nikdy dost – dalo by se říct, že v tomto ohledu masopust zafungoval jako perfektní terapeutický prostředek proti zimním chmurám (podobně, ale na jiné neduhy, zase působil navazující jarní půst).

V období masopustu se konaly a vlastně stále konají zábavy, plesy, karnevalové (masopustní) průvody. Sousedé se družili, obdarovávali se výslužkami ze zabíjaček, jedlo se, pilo – zkrátka bylo veselo. Přála tomu nejen církevní tradice, ale i roční doba, na zahradě i polích totiž nebylo až do jara mnoho práce. Dlužno podotknout, že masopust je svátkem, který se pro svou rozpustilost a živočišnost i přes snahu církve tak trochu vymykal dalším tradičním svátkům.

Vyvrcholením veselého období byly poslední tři dny masopustu. První den, Masopustní neděle, se vyznačovala bohatým obědem. Odpoledne, večer i noc se tančilo u muziky. V pondělí se konával tzv. mužovský bál pro manželské páry. Poslední den masopustu, úterý, se neslo ve znamení průvodu masek, divadelních představení, tancovaček a oblíbených koblih.

K masopustu patří koblihy

Aby se vyrovnala tučnost a mastnost zabijačkových dobrot, smažily se v tu dobu i masopustní šišky a koblihy. Na smažení se používalo přepuštěné máslo či na sádlo (tyto tuky se nepřepalují a je zajímavé, že ke smažení se často doporučují i v současnosti). Šišky se stáčely do vrtulek, koblihy se plnily povidly a marmeládou.

Upečte si dětmi masopustní koblihy. Nechte je odvážit mouku, rozdrobit droždí a nalét mléko. Společně můžete pozorovat jak roste kvásek.

Recept na masopustní koblihy

Proč existuje masopust?

Proč existuje MASOPUST – video

Zábavný masopustní pracovní list ke stažení

MASOPUST – pracovní list

Masopustní masky

Hlavním prvkem maškarních průvodů jsou masky. A ne ledajaké – ty nejbláznivější, které si umíte představit. Základem je kreativita, trocha humoru a odvahy. V průvodu měly maškary různou úlohu a symboliku:

  • Medvěd – Symbol plodnosti a síly. Vede průvod nebo tančí se ženami, aby zajistil hojnost a úrodu. Většinou ho drží na provaze medvědář.
  • Laufr (Strakatý, Strakáč) – Laufra, vedoucí postavu masopustního průvodu, poznáte podle barevného kostýmu, vysokého klobouku a hbitých pohybů. Symbolizuje pořádek a vedení, ohlašuje příchod masek a svým temperamentem odhání zimu a zlé síly.
  • Nevěsta a ženich – Představují radost a nový začátek. V průvodu bývají středem pozornosti a jejich svatba se často hraje jako komická scénka.
  • Smrtka – Připomíná konec zimy a pomíjivost života. Obvykle působí lehce strašidelně, ale i s nadsázkou, aby dodala průvodu mystickou atmosféru.
  • Kominík – Roztírá saze na lidi, aby jim přinesl štěstí a očistil je od zlých sil. Je to jedna z nejinteraktivnějších masek.
  • Koza – Skotačí a baví publikum. Její přítomnost měla zajistit úrodnost polí i domácností.
  • Žid – Zastupuje obchodníka nebo podvodníka, který vtipně smlouvá, prodává nebo provádí drobné zlomyslnosti.
  • Čert – Dělá neplechu, straší děti a přináší do průvodu prvek chaosu, který se nakonec „uklidní“ při symbolickém konci masopustu.
  • Policajt nebo dráb – Hlídá pořádek (samozřejmě spíše žertovně) a pokutuje ty, kteří nechtějí přispět do masopustní sbírky.
  • Masopustní kobyla – Je centrálním bodem průvodu, často se o její „smrt“ a vzkříšení hraje dramatická scénka. Smrt kobyly znamená konec masopustního veselí.

Dnes už je to spíše o legraci a kreativita nezná mezí, takže se můžete těšit na jakékoliv kostýmy od princezen až po superhrdiny. 

Vyrob si masopustní karnevalovou masku podle návodu

Ukázky masopustního průvodu

zdroje: www.vimjakna.cz, www.napadyproanicku.cz, www.youtube.cz, www.edu.ceskatelevize.cz, www.blog.partyzon.cz, www.maminka.cz, www.inspirace.heureka.cz