Dne 16. ledna 1969 se v Praze Jan Palach upálil na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti po začátku okupace Československa armádami států Varšavské smlouvy.
Jan Palach, student historie a politické ekonomie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, se dne 16. ledna 1969 zapálil v horní části Václavského náměstí v Praze. S rozsáhlými popáleninami byl převezen do nemocnice, kde po třech dnech zemřel. Pohřeb Jana Palacha dne 25. ledna 1969, kterého se zúčastnili desítky tisíc lidí, se stal velkým protestem proti pokračující okupaci Československa sovětskou armádou.
O dvacet let později v lednu 1989 Palachův odkaz vyústil v řadu připomínkových akcí, které přerostly v největší demonstrace proti komunistickému režimu od 60. let a předznamenaly Sametovou revoluci téhož roku.
Od roku 2013 je 16. leden (den Palachova sebeobětování) významným dnem České republiky a je označen jako „Den památky Jana Palacha“. Svoji poslední báseň památce Jana Palacha věnoval Nikolaj Andrejevič Kelin (1896-1969) – ruský básník, prozaik a lékař. Donský kozák, účastník donského povstání proti bolševikům v roce 1918, který emigroval do Konstantinopole a na základě Ruské pomocné akce v říjnu 1921 přicestoval do Prahy, kde vystudoval lékařskou fakultu UK a poté pracoval jako lékař v Želivě.
Jak se to seběhlo?
Ve čtvrtek 16. ledna 1969 okolo 14:30 si v horní části Václavského náměstí v Praze odložil tašku a načichal se přineseného éteru. Pak se polil hořlavinou a zapálil. Hořící běžel přes křižovatku od kašny pod muzeem k Washingtonově ulici, kde se jej pokusil svým kabátem uhasit výhybkář Dopravního podniku. S rozsáhlými popáleninami (III. stupně na 85 % povrchu těla) byl převezen na Kliniku popálenin FNKV a LFH UK v pražské Legerově ulici. Zde s ním byl na magnetofonový pásek natočen krátký rozhovor, v němž Palach hovořil o příčině svého činu. V záznamu se zmiňuje o pasivitě lidí, vystupuje proti rozšiřování Zpráv – deníku vydávaného sovětskými okupanty, a požaduje generální stávku. Z rozhovoru je patrné, že byl pod utišujícími léky a měl značné bolesti. Svůj čin nenazval sebevraždou, ale akcí.
Palachova matka se o činu svého syna dozvěděla až z novin spolucestujícího ve vlaku a starší bratr Jiří se o Janově popálení dozvěděl z telefonátu z pražské nemocnice, ale nedozvěděl se, proč byl popálen. O chvíli později však z rozhlasu slyšel, že se pokusil upálit dvacetiletý student filozofické fakulty J. P. a vše se mu spojilo dohromady.
Jan Palach zemřel v neděli 19. ledna 1969 v 15:30, tři dny po svém činu.
Kdo byl Jan Palach?
Zprávičky – Jan Palach
Podíváme se na tragický konec života studenta Karlovy Univerzity. Dnes je tato oběť symbolem odporu proti totalitní moci. Vhodné pro 1. a 2. stupeň ZŠ, předměty – přírodověda, vlastivěda, dějepis.
Jan Palach – ZprávičkyZdroj: www.mzv.gov.cz, www.wikipedia.cz, www.youtube.com, www.edu.ceskatelevize.cz